12 C 213/2025-63 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhal vydání rozsudku, kterým bude žalovanému uloženo zaplatit mu částku , částka, s příslušenstvím (úroky a zákonnými úroky z prodlení) a nahradit náklady řízení. Uváděl, že se žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru, na základě této smlouvy poskytl žalovanému částku , částka, za sjednaný úrok a poplatky. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr a úroky z úvěru, nesplácel však řádně a včas, neuhradil žalobci ničeho a dosud dluží, a to přes výzvy k úhradě. Žalovaný souhlasil s tím, že smlouvu uzavřel, částku , částka, obdržel a částečně splatil (naposledy splátkou v březnu , Anonymizováno, ), další splátky už nikoli; úvěr byl důsledkem dluhové pasti, po nezvládnutí splácení předchozích úvěrů.2. Soud provedl důkaz listinami, předloženými žalobcem – smlouva o úvěru č. , hodnota, , oznámení žalobce (věřitele) o schválení úvěru, splátkový kalendář, 3x výzva k zaplacení dlužné částky s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru, doručenka ke schválení úvěru, oznámení o zesplatnění úvěru, karta klienta, předžalobní výzva, dodatek č. , hodnota, ke smlouvě a technický popis uzavření smlouvy a jejího podpisu, podací arch k předžalobní výzvě, výpis NRKI, doklad o vyplacení úvěru, prohlášení klienta, výpis vybraných pohybů na účtu žalované – příjmy za květen až srpen , Anonymizováno, , formulář hodnocení klienta, předsmluvní formulář, základní, informace o klientovi, výpis k odeslání potvrzující platby , částka, , doklad k zaslání SMS k vyplacení a doklad k přijetí SMS, scan OP žalované, a dále listinami ze spisu Okresního soudu v Benešově sp. zn. , spisová značka, - protokol o jednání ze dne , datum, a rozsudek ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, – a po jejich zhodnocení dle § 132 o.s.ř. soud dospěl k následujícím závěrům ohledně skutkového stavu věci: Žalovaný jako úvěrovaný se žalobcem jako úvěrujícím uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru schválením návrhu – žádosti o úvěr ze dne , datum, , v níž se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, , který žalovanému dne , datum, poskytl bezhotovostním převodem, a žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 68,34 % ročně ve 48 měsíčních splátkách po , částka, , počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byl úvěr vyplacen (září , Anonymizováno, ). Žalovaný však splatil žalobci pouze , částka, (poslední splátku uhradil , datum, ). Před podáním žaloby zaslal žalobce žalovanému výzvy k zaplacení s upozorněním na prodlení a předžalobní výzvu k plnění, avšak bezvýsledně. Před poskytnutím úvěru žalobce prověřil úvěruschopnost žalovaného výpisem z registru NRKI – negativním, dále zjištěním údajů od žalovaného – příjmy a výdaje zachycené v hodnocení klienta, podle nichž je žalovaný zaměstnán s průměrným čistým příjmem , částka, měsíčně, zaměstnání na dobu neurčitou, jiné příjmy nemá. Výdaje žalovaný uvedl částkou životního minima , částka, , a náklady na bydlení ve výši , částka, s tím, že žalovaný bydlí v nájmu; další náklady (doprava, kurzy, záliby apod.) byly uvedeny částkou , částka, . Byla zjištěn splátka jednoho předchozího úvěru, ve výši , částka, měsíčně; dále byla započtena rezerva na další výdaje , částka, . Počet dětí v domácnosti i náklady na jejich výdaje byly uvedeny 0. Žalovaný doložil částečný výpis z účtu za dobu květen až srpen , Anonymizováno, , zachycující pouze příjmy – výplatu mzdy, a to částkou , částka, v květnu, , částka, v červnu, , částka, v červenci a , částka, v srpnu. Ze scanu občanského průkazu žalovaného vyplývá totožnost – jméno, příjmení, datum narození, bydliště.3. Při právním hodnocení soud vycházel z ustanovení občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., a to především z ustanovení o úvěru, o smluvní pokutě a o prodlení dlužníka. Podle § 2395 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 2048 ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle § 2049 zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Konečně podle § 1968 věta prvá, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970, podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Při posouzení výše úroku z prodlení požadovaného žalobcem vycházel soud z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.4. Dále soud vycházel ze zákona o spotřebitelském úvěru, zákona č. 257/2016 Sb. Podle § 86 odst. 1 a 2 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.5. Po aplikaci uvedených zákonných ustanovení na shora popsaný zjištěný skutkový stav vzal soud za prokázané, že žalobce poskytl žalovanému částku , částka, dne , datum, na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru. Závěr o absolutní neplatnosti smlouvy spočívá v okolnosti, že žalobce v žalobě sice tvrdil, že před poskytnutím úvěru byla prověřována úvěruschopnost žalovaného, k takovému (případnému) prověření nabídl jako důkaz pouze smlouvu o úvěru, smluvní podmínky a kartu klienta, dále negativní prověření žalovaného v rejstříků NRKI, částečný výpis z bankovního účtu žalovaného, dokládající pravidelnou výplatu mzdy. Z těchto důkazů nabídnutých a soudem provedených nevyplynulo, že by žalobce úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy a poskytnutím úvěru dostatečně prověřoval – především že by verifikoval údaje poskytnuté žalovaným, zachycené v kartě klienta, a to zejména údaje o výdajích. Pokud jde o příjmy, ty byly ověřeny dostatečně, byla zjištěna a doložena pravidelná mzda z pracovního poměru žalovaného. Pokud však jde o výdaje, nelze v žádném případě vycházet z částky životního minima, určované státem pro účely výplat dávek státní sociální podpory. Částka ostatních výdajů, kromě výdajů na bydlení, nemůže být , částka, měsíčně, nemůže v žádném případě odpovídat realitě. V předchozím sporu (, spisová značka, ) pak žalovaný upozorňoval i na dvě studující děti ve společné domácnosti, pravidelné dojíždění do práce do Prahy – to znamená další výdaje, které nebyly žalobcem ani zachyceny v kartě klienta, natož prověřovány. Náklady na bydlení nebyly ověřeny, v případě nájemního bydlení však nepochybně požadovat ověření tohoto údaje (nájemní smlouvou, potvrzením pronajímatele apod.). Především však žalobce vůbec neověřil další běžné výdaje žalovaného, které by byly patrné z úplného výpisu z účtu. Žalobce evidentně záměrně žádal pouze částečný výpis z účtu, zachycující pouze příjmy, na což poukazoval žalovaný. Výdaje žalovaného v úplnosti však žalobce neprověřil a neobjektivizoval v dostatečném rozsahu. Z jiných důkazů, žalobcem předložených a soudem provedených, žádné údaje k poměrům žalovaného nevyplývají. Prověření úvěruschopnosti žalobcem před poskytnutím úvěru žalovanému nebylo provedeno