12 C 255/2025-20 — Okresní soud v Benešově

Žalobce se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhal vydání rozsudku, kterým bude žalovanému uloženo zaplatit mu částku , částka, s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) a nahradit náklady řízení. Uváděl, že se žalovaným uzavřel jeho právní předchůdce smlouvu, kterou ale, v rozporu se smlouvou, nesplatil žalovaný tak, jak bylo dohodnuto, a dosud dluží žalovanou částku, a to přes upomínání o zaplacení. Nárok žalobce je odůvodněn minimálně nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši skutečně poskytnuté jistiny, kterou žalovaný nevrátil ani částečně; proto také žalobkyně neuplatňuje jiné nároky podle smlouvy. Žalovaný se ve věci nevyjádřil k jednání soudu, ač řádně předvolán, se nedostavil.Soud vzal po provedeném dokazování listinami předloženými žalobcem - oznámení postoupení pohledávky, seznam, podací lístek k předžalobní výzvě, smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , úvěrová smlouva, výpis o zaslání částky , částka, dne , datum, na účet dle smlouvy, výpis o zaslání částky , částka, dne , datum, na účet dle smlouvy - a po jejich zhodnocení jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř. vzal soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla dle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena společností , Anonymizováno, právnická osoba, . (dříve , Anonymizováno, . nebo , právnická osoba, ), IČ , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen "původní věřitel") společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČ , IČO, , sídlem , adresa, . Následně byla pohledávka za žalovaným dle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena společnosti , Jméno žalobkyně, ., IČ , IČO žalobkyně, , sídlem , adresa, . Žalobkyně požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, ale uzavřenou smlouvu (smlouvu podepsanou žalovaným) nemá žalobkyně k dispozici. Původní věřitel poskytl žalovanému celkem , částka, - dne , datum, částkou , částka, , dne , datum, částkou , částka, , a to převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se tak na úkor původního věřitele bez spravedlivého důvodu obohatil a musí žalobkyni vydat, oč se obohatil. Žalovaný nevrátil žalobkyni ničeho, přes upomínání a zaslání předžalobní výzvy k plnění dne , datum, ; proto žalobkyně požaduje rovněž zákonný úrok z prodlení od , datum, , protože žalovaný je s plněním v prodlení.Při právním hodnocení soud vycházel, vzhledem k datu vzniku závazkového právního vztahu mezi účastníky, z ustanovení občanského zákoníku účinného od , datum, , zákona č. 89/2012 Sb., a to především z ustanovení § 2991 o bezdůvodném obohacení, podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Při posouzení postoupení pohledávky vycházel soud z § 1879 a násl. Konečně podle § 1968 věta prvá, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970, podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Při posouzení výše úroku z prodlení požadovaného žalobcem vycházel soud z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.V daném případě bylo v řízení prokázáno, že právní předchůdce žalobce se žalovaným jako dlužníkem jednal o uzavření smlouvy, na základě tohoto jednání právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku , částka, . Žalovaný však tuto částku přes výzvu k vrácení dosud ani částečně nevrátil. Jelikož bylo jednáno o uzavření smlouvy, ta uzavřena nebyla, plnění však bylo poskytnuto a v poskytnuté výši se jedná o bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vrátit. Žalobce pak prokázal obsahem smluv o postoupení pohledávek, že na něj přešla pohledávka za žalovaným, a je tak aktivně legitimován. Za této situace s ohledem na shora citovaná ustanovení občanského zákoníku vznikl žalobci nárok na zaplacení žalované částky (nevrácené jistiny), a to včetně úroku z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty poskytnuté k dobrovolnému zaplacení, které také soud přiznal tak, jak byly žalobcem požadovány.Při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vycházel soud z ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. a právo na tuto náhradu přiznal žalobci, který byl ve sporu plně úspěšný. Náklady žalobce v celkové výši , částka, tvoří hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a náklady právního zastoupení ve výši , částka, . Při stanovení výše odměny za právní zastoupení soud vycházel z ustanovení vyhl.č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od , datum, (vzhledem k datu podání žaloby v této věci). Podle části páté, § 14b činí v této věci odměna , částka, za každý úkon právní služby, neboť se jedná o žalobu podanou po , datum, , a to na ustáleném vzoru, předmět řízení je částka do , částka, a žalobce má právo na náhradu nákladů řízení (dle bodu 2. přes , částka, do , částka, předmětu řízení jde o , částka, ). Právní zástupce žalobce přitom po podání žaloby včetně neposkytl další úkon právní služby. Jedná se tak o částku 3x , částka, – , částka, za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby). Dále soud přiznal režijní paušály za tři úkony právní služby zde poskytnuté dle § 14b odst. 6 písm. a), tedy 3x , částka, – , částka, .