4 C 190/2025-31 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku , částka, a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Uvedla, že žalovaný s ní dne , datum, uzavřela prostřednictvím webových stránek www.nazivnost.cz smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě žalovaný obdržel částku ve výši , částka, , za což se zavázal uhradit poplatek ve výši , částka, . Úvěr měl být splacen dne , datum, . Žalovaný však své povinnosti plynoucí z této smlouvy nesplnil, žalobkyně po žalovaném proto požaduje rovněž zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, . Na předžalobní upomínku žalovaný nereagoval.2. Podáním ze dne , datum, žalobkyně opravila svůj nárok s tím, že žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, , proto po žalovaném požaduje zaplacení částky ve výši , částka, se zákonným úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv byl soudem řádně v dostatečném předstihu předvolán, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Z dokumentu s názvem „, Anonymizováno, č. , hodnota, -, Anonymizováno, “ ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně označila jako klienta a úvěrovaného žalovaného (u něž je uvedeno datum narození, rodné číslo, IČO, místo podnikání), přičemž na základě této smlouvy měl žalovaný obdržet částku , částka, převodem na bankovní účet, za což se zavázal zaplatit poplatek ve výši 1 % za každý den čerpání úvěru, tj. ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení. Splatnost úvěru byla stanovena na , datum, . Úvěr měl žalovaný splatit do 70 dní. Podle čl. 8.1 se v případě prodlení s úhradou jakékoli splátky zavázal uhradit jednorázovou sankci , částka, . Žalovaný se sekundárně identifikoval prostřednictvím platby ověřovacího poplatku ve výši , částka, na účet žalobkyně (z potvrzení o přijaté platbě). Z potvrzení o platbě ze dne , datum, soud zjistil, že z účtu žalobkyně byla zaslána žalovanému platba ve výši , částka, na bankovní účet. K ověření identity žalovaného žalobkyně dále disponovala fotokopií jejího občanského průkazu. Žalovaný žalobkyni neuhradil žádnou částku. Z předžalobní upomínky a podacího lístku z , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě dluhu. Z výpisu věcí vedených Okresním soudem v Benešově proti žalovanému soud zjistil, že proti žalovanému je kromě tohoto řízení vedeno ještě exekuční řízení pro neplnění uložených povinností.5. Při právním posouzení věci v případě smlouvy o úvěru soud vycházel z ustanovení § 2390 a násl. občanského zákoníku zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Podle § 1802 OZ mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Dle § 1813 OZ se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Ohledně dalšího příslušenství soud vycházel z § 1970 OZ, dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Úrok z prodlení pro posuzované období stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.6. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy o podnikatelském úvěru. S ohledem na to, že žalovaný na jemu poskytnutý úvěr na základě platné smlouvy neuhradil ničeho (podle tvrzení žalobkyně), soud žalobě v plném rozsahu vyhověl (po zastavení řízení co do částky , částka, s 12,75 % úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení). Pro úplnost je vhodné upozornit, že žalobkyně požadovala denní poplatek za poskytnutí úvěru pouze za období ode dne poskytnutí úvěru do dne jeho splatnosti (14 dnů). Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z uvedené částky , částka, , při úrokové sazbě podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru do zaplacení. Nadto lze upozornit, že bylo na žalovaném, aby prokázal, že žalobkyni plnil, případně, aby vyvrátil tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávky, žalovaný se nicméně svou pasivitou v řízení sám zbavil práva být soudem poučen podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., tak, že náleží žalobkyni, a to v rozsahu, v němž měla ve věci úspěch za současného zohlednění úspěchu žalovaného. Soud tak uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, po zaokrouhlení. Při úplném úspěchu ve věci by žalobkyni náležela částka , částka, . Tato částka pak sestává ze soudního poplatku ve výši , částka, , a dále z odměny advokáta za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 1 písm. c), bod 1. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) (příprava a převzetí právního zastoupení, žaloba, výzva k plnění) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), přičemž odměna za jeden úkon činí částku , částka, . K odměně advokáta dále soud připočetl paušální náhradu hotových výdajů za 3 úkony ve výši , částka, po , částka, dle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu. Žalobkyni dále náleží náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty (z odměny, paušální náhrady hotových výdajů) ve výši , částka, podle § 137 odst. 3 o. s. ř., jejímž je advokát žalobkyně plátcem. Žalobkyně byla ve věci úspěšná ohledně částky , částka, , což představuje 78 % žalované jistiny. Tento úspěch je pak nutné ponížit o úspěch žalovaného v rozsahu 22 %. Žalobkyni tak náleží 56 % z částky , částka, , což činí , částka, . Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v obecné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Soud v daném případě aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť je přesvědčen, že se jedná o tzv. formulářovou žalobu, kdy předmětem vymáhání je dlužný úvěr. V návrhu se tak mění pouze označení žalovaných, data a dlužné částky.