4 C 218/2025-37 — Okresní soud v Benešově

Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalovaný uznán povinným zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Této částky jako náhrady se žalobkyně domáhala na základě § 55 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, když představuje jí vynaložené náklady na hrazené služby v důsledku zaviněného protiprávního jednání žalovaného, k němuž došlo dne , datum, , vůči jejímu pojištěnci (poškozenému – , jméno FO, , narozenému , datum, ).Vzhledem k tomu, že žalovaný je občanem , Anonymizováno, republiky, jde o věc s cizím prvkem, je třeba zkoumat, zda je ve věci dána pravomoc soudu České republiky, a pokud ano, podle jakého právního řádu je třeba postupovat. Jelikož má žalovaný adresu pobytu , adresa, , je zde dána místní příslušnost Okresního soudu v , jméno FO, . Na tuto věc se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1215/2012 Sb. ze dne , datum, , podle kterého je dána příslušnost soudu České republiky podle článku 17 odst. 1 písm. c) a čl. 18 odst. 2. Mezinárodně příslušný Okresní soud v , jméno FO, postupoval dle českého procesního předpisu (o.s.ř.).Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv byl soudem řádně v dostatečném předstihu předvolán, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Žalovaný dne , datum, kolem , Anonymizováno, hod. v obci , adresa, , fyzicky napadl poškozeného , jméno FO, , narozeného , datum, . Poškozený utrpěl újmu na zdraví, pro kterou musel být léčen v , právnická osoba, . Rozsudkem Okresního soudu v , jméno FO, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , byl žalovaný uznán vinným přečinem ublížení na zdraví dle § 146 odst. 1 trestního zákoníku, přečinem výtržnictví dle § 358 odst. 1 trestního zákoníku a přečinem nebezpečného vyhrožování dle § 353 odst. 1 trestního zákoníku, za což byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 1 roku s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 3 roků. Rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, (vše z předmětného rozhodnutí a z vyrozumění o možnosti uplatnění nároku na náhradu škody). V důsledku protiprávního jednání žalovaného, v příčinné souvislosti s poškozením zdraví pojištěnce žalobkyně , jméno FO, uhradila žalobkyně náklady léčení za tohoto pojištěnce v celkové výši , částka, (z vyúčtování zdravotní péče za léčení a rozpisu plateb k náhradě za léčení). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě předmětné částky před podáním žaloby předžalobní upomínkou ze dne , datum, , kterou si žalovaný nevyzvedl (z výzvy a doručenky).Podle § 55 odst. 1 věta první zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Podle § 2911 o.z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.V daném případě soud dospěl k závěru, že žalovaný svým protiprávním jednáním, fyzickým napadením poškozeného, způsobil poškozenému újmu na zdraví, přičemž léčení tohoto poškození zdraví si vyžádalo náklady ve výši , částka, , které uhradila žalobkyně. Právo na toto plnění vůči žalovanému přešlo na žalobkyni. Z uvedených důvodů soud shledal žalobu důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl, tedy i včetně příslušenství pohledávky – úroku z prodlení. Žalovaný je v prodlení s úhradou pohledávky žalobkyně ode dne , datum, , tedy ode dne následujícího po dni uplynutí lhůty, kterou žalobkyně určila žalovanému k uhrazení pohledávky ve výzvě k zaplacení náhrady nákladů.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že náleží žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení představují paušální náhradu za tři úkony (příprava a převzetí, výzva k plnění, podání žaloby) po , částka, (celkem , částka, ) podle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady a soudní poplatek ve výši , částka, . Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení celkem částku , částka, , a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.Dále soud rozhodl o povinnosti žalobkyně zaplatit České republice – Okresnímu soudu v , jméno FO, , soudní poplatek ve výši , částka, podle Položky č. , hodnota, odst. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků, neboť žalobkyně neuhradila za návrh na zahájení řízení žádnou částku, přestože je výše soudního poplatku stanovena částkou , částka, . Z tohoto důvodu jí byla uložena povinnost uhradit soudní poplatek ve výši , částka, , a to do 3 dnů od doručení tohoto rozsudku.