4 C 268/2022-194 — Okresní soud v Benešově

Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictvím k pozemku parc.č.st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , a pozemku p.č. , Anonymizováno, , obou zapsaných na LV číslo , hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, , vedených u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , jehož jsou žalobkyně a žalovaná a podílovými spoluvlastnicemi v poměru 1/3 : 2/3. Svůj návrh odůvodnila tím, že předmětný podíl k pozemkům o velikosti 1/3 nabyla příklepem ve veřejné dražbě dne , datum, , přičemž od té doby je jí ze strany druhé spoluvlastnice neustále znemožňováno předmětné nemovitosti užívat, a proto již nadále nehodlá ve spoluvlastnickém vztahu setrvávat. Na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví se však s žalovanou nedohodla, přestože se o to pokoušela. Z počátku navrhovala, aby předmětné nemovitosti byly přikázány do jejího výlučného vlastnictví s tím, že žalobkyně vyplatí vypořádací podíl dle rozhodnutí soudu, avšak později změnila názor tak, že o nemovitosti již zájem nemá a navrhla, aby soud nařídil jejich prodej a rozdělení výtěžku.Žalovaná souhlasila s tím, aby bylo podílové spoluvlastnictví zrušeno a vypořádáno tak, že nemovitosti budou přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně, avšak požadovala zřízení služebnosti doživotního bydlení pro žalovanou s tím, že by v tomto směru byla ochotna uzavřít s žalobkyní dohodu, přičemž by souhlasila s tím, aby hodnota zřízené služebnosti byla odečtena od jejího vypořádacího podílu. Posléze souhlasila též s navrhovaným prodejem nemovitosti a rozdělením výtěžku, nicméně i za této situace požadovala, aby pro ni na nemovitosti bylo zřízeno věcné břemeno doživotního užívání, a sice prvního nadzemního podlaží, neboť zbylou část nemovitosti ani neužívá. V závěru pak navrhla, aby soud zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví odložil o dva roky tak, jak již učinila v prvním svém vyjádření k žalobě. Tento návrh však byl podmíněn tím, že účastníci mezi sebou neuzavřou dohodu, a proto k němu soud nepřihlížel. Svůj návrh pak odůvodnila především svým problematickým , podezřelý výraz, stavem a vysokým věkem.Žalobkyně se naopak domnívala, že pro odklad zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nejsou splněny zákonné podmínky.Soud z provedených důkazů, jež hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti podle § 132 občanského soudního řádu (dále o.s.ř.) vzal za prokázané, že žalobkyně i žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí – pozemku p.č. (st. , Anonymizováno, ), jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, a pozemku p.č. , Anonymizováno, , obou zapsaných na LV číslo , hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, , vedených u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, tak, že žalobkyně vlastní 1/3 předmětných nemovitostí a žalovaná 2/3. Žalobkyně nabyla svůj podíl na základě usnesení o udělení příklepu soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorského úřadu , adresa, , ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, . Žalovaná pak nabyla své vlastnické právo k podílu, jednak na základě dohody o zřízení práva osobního užívání z , datum, a jednak z rozhodnutí o dědictví ze dne , datum, sp.zn. , Anonymizováno, . To vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí a z usnesení o příklepu. Ostatně o tom nebylo mezi účastníky sporu, stejně tak o tom, že ohledně zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem mezi nimi nedošlo k dohodě. Obě strany se shodly také na tom, že předmětné nemovitosti nejsou dělitelné. Z výpisu z účtu žalobkyně pak jsem zjistil, že disponuje dostatečnou finanční částkou na to, aby vyplatila vypořádací podíl žalované. Dle znaleckého posudku , právnická osoba, ze dne , datum, by měla být obvyklá cena nemovitosti , částka, . S jeho závěry se však neztotožnily ani žalobkyně, ani žalovaná. Doplněním znaleckého posudku pak znalec obvyklou cenu korigoval na , částka, , přičemž zároveň stanovil hodnotu věcného břemene částkou , částka, . Ani s tímto doplněním se však účastníci neztotožnili. Z lékařské zprávy o zdravotním stavu žalované , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, vyplývá, že žalovaná je polymorbidní pacientka s psychickou labilitou, bércovými vředy dolních končetin, hypertenzí a cukrovkou druhého typu na dietě.Při právním posouzení vycházel soud z ustanovení § 1143 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), podle kterého nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1144 odst. 1 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle § 1142 odst. 1 o.z. jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné. Podle § 1140 odst. 1 o.z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle odst. 2 stejného ustanovení každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Podle § 1141 odst. 2 o.z. spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních. Podle § 1155 odst. 1 o.z. může soud na návrh spoluvlastníka zrušení spoluvlastnictví odložit, má-li tím být zabráněno majetkové ztrátě nebo vážnému ohrožení oprávněného zájmu některého spoluvlastníka, a prodloužit tak trvání spoluvlastnictví, nejdéle však o dva roky.Pokud jde o odklad zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví o dva roky, žalovaná sice navrhla odklad již ve svém prvním vyjádření k žalobě, ovšem tento podmínila skutečností, že nedojde k dohodě o vypořádání mezi účastníky. (K podmíněným procesním právním jednáním soud dle zákona nepřihlíží. Proto soud věc začal řešit až v samotném závěru řízení, kdy bylo zřejmé, že k dohodě nedojde. Soud uzavřel, že pro odklad nejsou splněny zákonné předpoklady. Odložit zrušení může soud za situace, má-li tím být zabráněno majetkové ztrátě nebo vážnému ohrožení oprávněného zájmu některého spoluvlastníka. Majetková ztráta přitom nebyla žalovanou ani tvrzena. V daném případě tak má být zabráněno vážnému ohrožení oprávněného zájmu žalované, spočívající v poklidném dožití v jejím vysokém věku a četných zdravotních komplikací. Samotný věk a zdravotní stav však samy o sobě nemohou být důvodem odložení, jedná-li se o stav trvalý. V takovém případě by totiž fakticky bylo znemožněno žalobci domáhat se zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, nechce-li ve spoluvlastnickém vztahu dále setrvávat. Soud v žádném případě nechce zpochybňovat vysoký věk žalované, k němuž se navíc přidávají nejrůznější zdravotní komplikace, ovšem tento stav trvá od samého počátku řízení, které započalo již v roce , Anonymizováno, , a bude přetrvávat i do budoucna. Nejedná se tedy o nějaký přechodný mimořádný stav, který by bylo možné odvrátit odložením zrušení o dva roky. Navíc v daném případě de facto k odložení zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví došlo v důsledku dlouhé dodací doby znaleckého posudku a jeho doplnění znalcem , právnická osoba, . Řízení totiž započalo , datum, a rozhodnuto bylo až s tříletým odstupem. Ze všech těchto důvodů soud návrh na odložení zrušení z podílového spoluvlastnictví zamítl.Žalobkyně již nechce dále ve spoluvlastnickém vztahu k citovaným nemovitostem s žalovanou setrvávat, avšak na vzájemném vypořádání se nejsou schopni dohodnout. Při zkoumání reálné dělitelnosti nemovitostí a možnosti přikázání nemovitosti do výlučného vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků za náhradu druhému soud vyšel z tvrzení žalobkyně, kterým nikdo neodporoval, a z nichž vyplynulo, že nemovitosti nelze reálně dělit bez takových finančních investic, které si žalovaná nemůže dovolit a žalobkyně nechce do nemovitosti investovat. Ze stejných důvodů pak nemohou být nemovitosti přikázány do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků za přiměřenou náhradu druhému. Soud nejprve vyloučil všechny možné varianty předcházející vypořádání spoluvlastnictví prodejem nemovitostí a rozdělením výtěžku. Pokud tedy není ani možné věc reálně rozdělit mezi oba dosavadní spoluvlastníky, ani zřídit v objektu bydlení bytové jednotky a tyto dát do výlučného vlastnictví spoluvlastníků se současným založením spoluvlastnictví ke společným částem domu a spoluvlastnictví pozemku, na kterém dům stojí, nezbylo soudu než postupovat podle ustanovení § 1143 o.z. Jediným možným vypořádáním nemovitostí tak zůstal jejich prodej a rozdělení výtěžku. Soud tedy vyhověl žalobě a požadované zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmě