4 C 338/2025-35 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobou ze dne , datum, se žalobkyně u zdejšího soudu domáhala proti žalovanému zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, , jednající v České republice pod obchodní značkou , Anonymizováno, ! (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr. Součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. Naposledy žalovaný čerpal částku ve výši , částka, prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný měl úvěr hradit řádně a včas, a to včetně úroků dle sazebníku a případným sjednaným pojištěním formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 5 % z dlužné částky, nejméně však , částka, . Žalovaný nehradil řádně a včas a dostal se tak do prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně využila svého práva, odstoupila od smlouvy a úvěr zesplatnila, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, , kterým byl zároveň vyzván k úhradě dlužné částky. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, , což bylo žalovanému oznámeno dopisem. Žalovaný žalobkyni neuhradil na dlužnou částku ničeho. Žalobkyně za žalovaným eviduje pohledávku ve výši , částka, sestávající z neuhrazené jistiny ve výši , částka, , poplatků ve výši , částka, a dále kapitalizovaného neuhrazeného úroku ve výši , částka, splatného ke dni , datum, a dále smluvních úroků ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení, zákonného úroku z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z celkové částky ve výši , částka, , sestávající z jistiny a poplatků od , datum, do zaplacení. Na předžalobní upomínku zástupce žalobkyně žalovaný nereagoval. Žalobkyně doplnila, že bylo žalovanému celkem vyplaceno , částka, , přičemž žalovaný na svůj dluh zaplatil pouze , částka, .2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv byl soudem řádně v dostatečném předstihu předvolán, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím závěrům stran skutkového stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně je subjektem poskytujícím spotřebitelské úvěry (z výpisu právní předchůdkyně žalobkyně z obchodního rejstříku, z informací o zprostředkovateli spotřebitelského úvěru). Dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný vyhotovili Smlouvu o úvěru, přičemž v rámci úvěrové smlouvy byl žalovanému poskytnut revolvingový bezúčelový úvěr do výše úvěrového rámce , částka, s roční úrokovou sazbou 26,28 %. Součástí byly i úvěrové podmínky (z předmětné smlouvy, ze všeobecných úvěrových podmínek, z produktových podmínek, ze sazebníku). Na základě této smlouvy žalovaný celkem v době jejího trvání načerpal částku ve výši , částka, a uhradil pouze částku , částka, (z výpisu z účtu). Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl příjem ve výši , částka, a výdaje vyčíslil částkou , částka, měsíčně, dále uvedl, že na jiné splátky ničeho nesplácí. Příjem žalovaného byl vyhodnocen jako dostatečný pro poskytnutí úvěru (z protokolu o prověření úvěruschopnosti žalovaného). Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s jednotlivými úhradami, zesplatnila žalobkyně předmětný revolvingový úvěr a vyzvala ho k úhradě celého úvěru dne , datum, (z odstoupení od smlouvy a podacího archu). Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, , což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, (z oznámení o postoupení pohledávek včetně dokladu o odeslání, z notářského zápsiu). Následně žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovanému zaslala předžalobní upomínku ze dne , datum, (z předžalobní upomínky a podacího archu).4. Ohledně skutkového stavu soud uzavřel, že žalovaný od žalobkyně čerpal finanční prostředky v celkové výši , částka, , přičemž žalobkyni uhradil částku ve výši , částka, a na předžalobní výzvu nereagoval.5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).6. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech uvádí, že způsob, jakým žalobkyně zkoumala úvěruschopnost je ve smyslu aktuální rozhodovací praxe vyšších soudů zcela nedostatečný a řádné zkoumání úvěruschopnosti z něj nelze dovodit. K uvedenému soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , [, Anonymizováno, ], dle něhož „věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze , právnická osoba, ), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soud ČR (nález ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, ), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absence náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud jednoznačně uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotř