5 C 207/2025-17 — Okresní soud v Benešově

Žalobou podanou k soudu dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu dluhu za přepravu. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný cestoval dne , datum, dopravním prostředkem – , Anonymizováno, , linkou , Anonymizováno, , Anonymizováno, - veřejné hromadné dopravy osob provozované žalobkyní. Při provedené přepravní kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem a neuhradil tak stanovené jízdné, proto byl na místě vyzván k zaplacení přirážky k jízdnému ve výši , částka, (tj. smluvní pokuty). Pohledávka (jízdné a smluvní pokuta) se stala splatnou v den provedení přepravní kontroly. Na výzvu k úhradě dlužné částky žalovaný nereagoval.Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobce v návrhu uvedl, že souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), soud dle téhož ustanovení vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s takovým postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož se žalovaný k výzvě soudu nevyjádřil, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.Soud ve věci vycházel z obsahu listinných důkazů, předložených žalobkyní, ze kterých zjistil následující skutkový stav: Ze zápisu o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, ze dne , datum, vzal soud za prokázané, že žalovaný cestoval hromadným dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní, a to , Anonymizováno, , linkou , Anonymizováno, , a při kontrole pověřenou osobou se neprokázal platným jízdním dokladem. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil uloženou přirážku ve výši , částka, , byl povinen částku zaplatit následně v doplatkové pokladně žalobkyně, což neučinil. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, žalovaný však na svůj dluh ničeho neuhradil.Při právním posouzení věci soud vycházel z ustanovení § 2550 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Podle § 2550 o.z. se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Dle § 3 odst. 2 vyhl. Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu je přepravní smlouva uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem. Podle §18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky. Z §18a odst. 3 téhož zákona plyne, že výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku , částka, . Ze čl. 8 odst. 4 Smluvních přepravních podmínek PID plyne, že cestující, který se nemůže prokázat platným jízdním dokladem, zaplatí jízdné a přirážku , částka, ; při zaplacení na místě nebo v doplatkové pokladně , právnická osoba, ., popř. v doplatkové pokladně subjektu, který na základě pověření provedl přepravní kontrolu, nejdříve následující pracovní den od 12.30 h, nejpozději 15. kalendářní den ode dne uložení přirážky se přirážka snižuje na , částka, . Podle nálezu Ústavního soudu ČR ze dne , datum, , č. 78/2001 Sb. má přirážka k jízdnému charakter smluvní pokuty.V daném případě soud uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, konkludentně uzavřena smlouva o přepravě, a to tím, že žalovaný tohoto dne nastoupil do prostředku hromadné dopravy provozovaného žalobkyní. Žalovaný však porušil přepravní podmínky, jelikož se při přepravní kontrole na výzvu pověřené osoby neprokázal platným jízdním dokladem. Vzhledem k tomu, že tuto částku neuhradil na místě ani v doplatkové pokladně, představuje částka , částka, (1x jízdné , částka, , 1x přirážka , částka, – smluvní pokuta) dluh žalovaného vůči žalobkyni a soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. Příslušenství představuje úrok z prodlení v zákonné výši, neboť žalovaný je s úhradou svého dluhu žalobkyni od , datum, (den následující po jízdě bez platného dokladu) v prodlení.Při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vycházel soud z ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. a právo na tuto náhradu přiznal žalobkyni, která byla ve sporu plně úspěšná. Náklady řízení žalobkyně ve výši , částka, představuje v tomto případě zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , a náklady právního zastoupení , částka, . Při stanovení výše odměny za právní zastoupení soud vycházel z ustanovení vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od , datum, . Podle části páté, § 14b činí v této věci odměna , částka, za každý úkon právní služby, neboť se jedná o žalobu podanou po , datum, , a to na ustáleném vzoru, předmět řízení je částka do , částka, a žalobce má právo na náhradu nákladů řízení (dle bodu 1. do , částka, předmětu řízení jde o , částka, ). Právní zástupce žalobce přitom po podání žaloby včetně neposkytl další úkon právní služby. Jedná se tak o částku 3x , částka, – , částka, za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby). Dále soud přiznal režijní paušály za tři úkony právní služby zde poskytnuté dle § 14b odst. 5 písm. a), tedy 3x , částka, – , částka, , a konečně DPH z nákladů právního zastoupení ve výši 21 % dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tedy , částka, .Tento rozsudek je zkráceně odůvodněn podle § 157 odst. 4 o.s.ř., podle něhož soud v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.