5 C 361/2025-16 — Okresní soud v Benešově

Dne , datum, podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu proti žalovanému o zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu dlužného pojistného. V odůvodnění žaloby uvedla, že uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu č. , hodnota, s počátkem pojištění ke dni , datum, , jejímž předmětem byl produkt – Pojištění rodinných domů a souvisejících staveb. Pro pojistné období bylo stanoveno pojistné na částku , částka, s roční splatností. Žalovaný tuto povinnost porušil, když neuhradil pojistné splatné dne , datum, ani po opakovaných urgencích. Z důvodu neplacení pojistného žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě nedoplatku a současně ho upozornila na možnost zániku pojistné smlouvy. Přes výzvu nebylo pojistné uhrazeno, proto došlo k zániku pojištění v důsledku neplacení ke dni , datum, . Za období od , datum, do , datum, včetně činí dlužné pojistné částku , částka, . O zániku pojistné smlouvy byl žalovaný informován. Přes předžalobní upomínku žalovaný dlužné pojistné neuhradil. Žalobkyně se proto po žalovaném domáhá zaplacení částky , částka, (dlužné pojistné , částka, a poplatek za odeslání upomínky , částka, ) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.Okresní soud v Benešově ve věci vydal dne , datum, pod č.j. EPR , č. účtu, -5 elektronický platební rozkaz, který se žalovanému nepodařil doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením ze dne , datum, , č.j. EPR , č. účtu, -7, zrušen a soud ve věci pokračoval vydáním rozhodnutí bez nařízení jednání podle 115a o.s.ř., když oba účastníci s tímto postupem soudu souhlasili – žalobkyně již v žalobě, žalovaný za použití postupu dle § 101 odst. 4 o.s.ř..Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle § 132 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), a zjistil následující skutkový stav: Z pojistné smlouvy č. , hodnota, vzal za prokázané, že účastníci tuto smlouvu uzavřely dne , datum, s počátkem pojištění , datum, , jejímž předmětem je Pojištění rodinných domů a souvisejících staveb. Pro pojistné období bylo stanoveno pojistné na částku , částka, s roční splatností. Pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou. Součástí pojistné smlouvy byly také všeobecné pojistné podmínky a doplňkové pojistné podmínky, které účastníci učinili nedílnou součástí smlouvy a které upravují podrobněji závazkový právní vztah mezi účastníky. Z upomínky dlužné částky ze dne , datum, vyplývá, že u pojistné smlouvy č. , hodnota, (Pojištění majetku) eviduje žalobkyně nedoplatek na pojistném ve výši , částka, . V dopise o zániku pojištění ze dne , datum, bylo žalovanému oznámeno, že pojištění zaniklo dnem , datum, a celková dlužná částka činí , částka, . V upomínce před podáním žaloby ze dne , datum, byl vyčíslen nedoplatek na pojistném ve výši , částka, (dlužné pojistné , částka, a náklady upomínání , částka, ). Dne , datum, byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka. Tyto skutečnosti má soud za prokázané z pojistné smlouvy, upomínky dlužného pojistného, upomínky před podáním žaloby, oznámení o zániku pojištění a z předžalobní upomínky včetně poštovního podacího archu.Při právním posouzení soud vycházel ze zákona č. 89/2012, občanský zákoník, ve kterém podle § 2758 se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2787 občanského zákoníku má pojistitel právo odečíst od pojistného plnění splatné pohledávky pojistného nebo jiné pohledávky z pojištění. Podle § 2804 občanského zákoníku, upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.V daném případě soud dospěl k závěru, že pojistná smlouva byla mezi účastníky sjednána platně. Žaloba byla podána po právu, a proto jí soud v plném rozsahu vyhověl. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb..O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ji přiznal žalobkyni, která byla ve sporu plně úspěšná. Náklady řízení pak představuje zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, a dále náklady právního zastoupení žalobkyně ve výši , částka, (odměna advokáta ve výši , částka, dle § 14b odst. 1, 4 při omezení dle odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění, a paušální náhrada hotových výdajů ve výši , částka, za 3 úkony právní služby po , částka, podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, v platném znění: příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba podaná na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech), to celé zvýšené o 21% DPH dle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem náhrada nákladů řízení žalobkyně činí po zaokrouhlení částku , částka, .Tento rozsudek je zkráceně odůvodněn podle § 157 odst. 4 o.s.ř.