5 C 380/2025-39 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku , částka, a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Uvedla, že žalovaná s ní dne , datum, uzavřela prostřednictvím webových stránek www., Anonymizováno, .cz smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě žalovaná obdržela částku ve výši , částka, , za což se zavázala uhradit poplatek ve výši , částka, . Žalovaná však své povinnosti plynoucí z této smlouvy nesplnila, žalobkyně po žalované proto požaduje rovněž zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, . Žalobkyně v žalobě dále uvedla, že žalovaná na svůj dluh zaplatila pouze částku , částka, . Na předžalobní upomínku žalovaná nereagovala.2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, ve věci podala včasný odpor a v písemném vyjádření zejména namítla, že nežádala o úvěr pro účely podnikání ale pro osobní potřebu, proto jí byl úvěr pro podnikatelské účely poskytnut účelově, což je běžná praxe obdobných poskytovatelů podnikatelských úvěrů, k čemuž odkázala na závěry jiných soudů, které uzavírají, že se jedná o praxi snažící se vyhnout aplikaci ustanovení o spotřebitelském úvěru. Žalovaná žalobkyni sdělila, že hodlá úvěr použít na soukromé účely, především na úhradu jiných úvěrů. Úvěr jí byl poskytnut na soukromý (nikoli podnikatelský) účet, žalovaná z něj hradila výhradně soukromé potřeby, z úvěru nikdy nebyla vystavena faktura a žalobkyně nepožadovala (a žalovaná nikdy neuvedla) žádný konkrétní podnikatelský záměr, který by měl být hrazen z poskytnutého úvěru. Žalovaná v rozhodné době nepodnikala, úvěr sjednala pro svoji osobní potřebu a jednalo se tak o spotřebitelský úvěr. V této souvislosti poukázala na nemravná ujednání smlouvy a dále na skutečnost, že před jejím uzavřením nebyla řádně zkoumána její úvěruschopnost. Žalovaná také uvedla, že se potýká se závažnými zdravotními problémy, kvůli kterým jí byla v roce , Anonymizováno, přiznána invalidita I. stupně. Smlouva je tedy absolutně neplatná a žalobkyně může mít nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení. Rozporovala tvrzení, že by na úvěr uhradila pouze částku , částka, , tvrdila, že ve skutečnosti uhradila částku , částka, , ke kterému doložila výpisy ze svého účtu. Dále uvedla, že i sama žalobkyně si je dobře vědoma, že uhradila vyšší částku než pouhých , částka, , což vyplývá z korespondence týkající se snahy o smírné řešení, kde žalobkyně přiznává, že žalovaná měla uhradit částku , částka, . Dále žalovaná uvedla, že je schopná zbývající dluh zaplatit ve splátkách ve výši , částka, měsíčně s ohledem na špatný zdravotní stav a skutečnost, že jejím jediným příjmem je invalidní důchod, je nemajetná, splácí další úvěry.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění:4. Z dokumentu s názvem „, Anonymizováno, č. , hodnota, -, Anonymizováno, “ ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně označila jako klientku a úvěrovanou žalovanou s uvedením data narození, rodného čísla, IČO s místem podnikání, přičemž na základě této smlouvy měla žalovaná obdržet částku , částka, převodem na bankovní účet, za což se zavázala zaplatit poplatek ve výši 0,7 % za každý den čerpání úvěru, tj. ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení. Splatnost úvěru byla stanovena na , datum, . Úvěr měla žalovaná splatit v 12 splátkách po , částka, . Z potvrzení o platbě ze dne , datum, a potvrzení o ověřovací platbě , částka, soud zjistil, že z účtu žalobkyně byla zaslána žalované platba ve výši , částka, na bankovní účet dle ověřovací platby ve výši , částka, . K ověření identity žalované žalobkyně dále disponovala fotokopií jejího občanského průkazu. Z předžalobní upomínky a podacího lístku z , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzvala k úhradě dluhu.5. Nahlédnutím na webové stránky žalobkyně www., Anonymizováno, .cz soud zjistil, že žalobkyně své půjčky inzeruje jako podnikatelské, přičemž podmínkou je existující živnostenské oprávnění. Z listin předložených žalovanou (dopis žalované s návrhem na smírné řešení, dopis žalobkyně s odpovědí, emailová komunikace) soud zjistil, že ze strany žalované došlo ke snaze vzniklou situaci řešit. Z lékařské zprávy a posudku o invaliditě má soud za prokázané, že žalovaná trpí závažnými zdravotními problémy, které snížily i její uplatnění na trhu práce a je poživatelkou invalidního důchodu od , datum, . V době uzavření smlouvy měla živnostenské oprávnění pozastavené, splácela dalších 8 úvěrů a tento úvěr byl zaslán na její osobní účet. Ze zmíněných dopisů, výpisů z účtu žalované a výpisu úhrad dále vyplývá, že žalovaná na dluh zaplatila celkem částku , částka, .6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 87 odst. 1 věty první ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.12. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Soud se v posuzovaném případě ztotožnil s námitkou žalované, že byť byla formálně smlouva mezi stranami nazvána jako „smlouva o podnikatelském úvěru“, a že dlužník (žalovaná) je označený jako podnikatel svým identifikačním číslem, nelze bez dalšího uzavřít, že se jedná o úvěr poskytnutý v souvislosti s podnikatelskou činností žalované, tj. že se daný úvěr „dostal“ z rozsahu regulace ZoSÚ. Soud odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , v němž soud dospěl k závěru, že ze strany poskytovatele úvěru (žalobkyně) musí být řádně zkoumán účel poskytovaného úvěru, který musí prokázat, že zkoumal a zjišťoval skutečný účel úvěru. Zdejší soud podotýká, že v opačném případě (při pouhé formální akceptaci faktu, že je ve smlouvě uvedeno IČO) by bylo s přihlédnutím k množství osob, které často pouze formálně disponují živnostenským oprávněním (a mají tudíž IČO), umožněno obcházení regulace poskytování úvěrů spotřebitelům, což nelze připustit. Použití formálního kritéria v podobě předpřipraveného formuláře pro závěr o tom, že určitá fyzická osoba nevystupuje v pozici spotřebitele rovněž v minulosti odmítla i judikatura – viz nález Ústavního soudu České republiky ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, . Důraz na zkoumání fakticity podnikání rovněž konstatoval Nejvyšší soud právě v případě posuzování poskytování úvěrů osob formálně označených za spotřebitele – viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, -II. Dále soud konstatuje, že Nejvyšší soud v usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uzavřel, že pro odpověď na otázku, zda je fyzická osoba uzavírající smlouvu s dodavatelem v postavení spotřebitele, rozhodující především účel jednání takové osoby v konkrétním