8 C 247/2025-58 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku , částka, příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal splatit společně s úrokem za poskytnutí úvěru při výši úrokové sazby 87,69 % p.a. ve 42 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaný porušil svou povinnost úvěr splácet, když se ocitl v prodlení s úhradou několika splátek, přičemž do zesplatnění úvěru uhradil na svůj dluh celkem pouze , částka, . Žalobkyně požadovala uhradit novou dlužnou jistinu ve výši , částka, (odpovídá zbývající dlužné původní jistině v částce , částka, a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru v částce , částka, ), dále smluvní pokuty ve výši , částka, a , částka, , náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši , částka, , dále úrok při úrokové sazbě 87,69 % p.a. z částky , částka, ode dne , datum, do , datum, v částce , částka, , dále úrok při úrokové sazbě 14,75 % p.a. z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení (maximálně do doby, kdy celkový úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, ), a nakonec zákonný úrok z prodlení při příslušné úrokové sazbě z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky zasláním předžalobní výzvy. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že schopnost žalovaného řádně hradit úvěr prověřila na základě dokladů a informací získaných od něho, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Konkrétně byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázi NRKI, žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný a zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu soud zjistil, že žalobkyně je evidována jako subjekt – nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru.4. Z návrhu na uzavření smlouvy soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný podepsali dne , datum, prostřednictvím elektronických prostředků listinu s nadpisem „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “ a označením číslem , hodnota, , na základě které mohl žalovaný od žalobkyně obdržet peněžní prostředky ve výši , částka, . Obdržené prostředky pak měl žalovaný vrátit spolu s úrokem ve 42 měsíčních splátkách po , částka, . Sjednána byla úroková sazba 87,69 % p.a. a měsíční úrokové období (úrok je placen měsíčně). Rozčlenění všech měsíčních splátek na části s uvedením konkrétní výše splátky úvěru a výše splátky jistiny bylo uvedeno v přehledu splátek. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne , datum, byla na bankovní účet č. , č. účtu, převedena částka , částka, , a to s uvedením variabilního symbolu , var. symbol, .5. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný zaplatil žalobkyni , částka, (z toho dne , datum, částku , částka, a dne , datum, rovněž částku , částka, ). Z oznámení o zesplatnění soud zjistil, že žalobkyně žalovaného dopisem ze dne , datum, vyzývala k úhradě zbylé části poskytnutých prostředků a úroku, jakož i k úhradě částky , částka, jako smluvní pokuty a částky , částka, jako náhrady nákladů, neboť měl být v prodlení s úhradou splátky o délce 65 dnů. Ještě před zmíněnou výzvou byl žalovaný žalobkyní opakovaně upozorňován (výzvami ze dnů , datum, a , datum, ) na možnost požadování zbylé části poskytnutých prostředků a úroku najednou, ocitne-li se v prodlení s úhradou kterékoli splátky o 65 dnů.6. Z předžalobní výzvy včetně podacího archu soud zjistil, že k úhradě několika částek s odkazem na „smlouvu č. , hodnota, “ byl žalovaný vyzván prostřednictvím upomínky zaslané zástupkyní žalobkyně dne , datum, prostřednictvím osoby , právnická osoba, .7. Z hodnocení klienta soud zjistil, že žalobkyně před poskytnutím peněžních prostředků žalovanému pracovala s informacemi, že žalovaný má příjem ze zaměstnání (od společnosti , právnická osoba, ) v částce , částka, měsíčně, výdaje v částce , částka, měsíčně (z toho tvořila částka , částka, životní minimum, částka , částka, výdaje na bydlení a částka , částka, výdaje na splátky), a že bydlí ve vlastním. Z detailů transakcí soud zjistil, že na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, byla převedena dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, a dne , datum, částka , částka, , vždy s poznámkou „, jméno FO, “. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací soud zjistil, že žalovaný měl ke dni , datum, splácet nebankovním společnostem peněžní prostředky v celkové částce , částka, .8. Z oznámení o schválení úvěru, předsmluvního formuláře, prohlášení klienta, podpisu na dálku, dodatku k úvěrové smlouvě, základních informací o klientovi a ze zaslané SMS (informace o vyplacení) soud nezjistil ničeho významného pro rozhodnutí v této věci.9. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.10. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.14. Soud věc po právní stránce posoudil tak, že žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Tato smlouva je však absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť před jejím uzavřením nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. Žalobkyně v průběhu řízení neprokázala, že by úvěruschopnost žalovaného zkoumala dostatečným způsobem, neboť nedostatečně ověřila jeho výdaje, když se v této souvislosti zjevně spoléhala pouze na žalovaným uváděná tvrzení. Již sku