8 C 257/2025-25 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím (smluvním úrokem a zákonným úrokem z prodlení) a nahradit jí náklady řízení. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v částce , částka, . Úvěr se žalovaný naopak zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s poplatkem v částce , částka, (zahrnující zejména kapitalizovaný smluvní úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, poplatek za zpracování zápůjčky a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení), a to v hotovosti ve 12 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaný však úvěr nesplácel řádně a včas, přičemž na úvěr uhradil pouze , částka, . Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalobkyně se z ústního jednání omluvila.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, , a žalovaný podepsali dne , datum, listinu s nadpisem „, Anonymizováno, č. , hodnota, “, na základě které žalovaný téhož dne obdržel od zmíněné společnosti peněžní prostředky v hotovosti ve výši , částka, . Obdržené prostředky pak měl žalovaný vrátit spolu s poplatkem v částce , částka, (z toho představoval smluvní úrok , částka, , poplatek za zpracování úvěru , částka, a poplatek za flexibilní splácení , částka, ) a pojistným za doplňkové pojištění v částce , částka, , to celé ve 12 měsíčních splátkách po , částka, s tím, že poslední splátka měla činit , částka, . Ze zařazení zákazníka do pojistného programu soud zjistil, že dne , datum, zmíněné osoby podepsaly ještě listinu s nadpisem „, Anonymizováno, “, jejímž obsahem bylo mimo jiné několik prohlášení žalovaného o jeho zdravotním stavu a deklarace žalovaného ohledně přistoupení k pojistné smlouvě v rámci které vystupuje společnost , právnická osoba, jako pojistník, a která je blíže konkretizovaná právě ve zmíněné listině.4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že společnost , právnická osoba, a žalobkyně podepsaly dne , datum, listinu s názvem „Smlouva o postoupení pohledávek“, jejíž přílohou byl seznam obsahující mimo jiné kolonku pod č. , hodnota, se jménem a příjmením žalovaného včetně čísla , hodnota, . Z oznámení o postoupení včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že dopisem ze dne , datum, oznámila společnost , právnická osoba, žalovanému, že pohledávku za ním v částce , částka, postoupila žalobkyni.5. Z předžalobní upomínky včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že k úhradě částky , částka, byl žalovaný vyzván prostřednictvím upomínky zaslané zástupcem žalobkyně dne , datum, prostřednictvím osoby , právnická osoba, ., a to před podáním žaloby v této věci.6. Z karty klienta soud zjistil, že společnost , právnická osoba, před poskytnutím peněžních prostředků žalovanému pracovala s informacemi, že žalovaný má čistý příjem v částce , částka, měsíčně a výdaje v částce , částka, měsíčně (z toho na externí splátky v částce , částka, ), bydlí v nájemním bydlení, je svobodný, bez vyživovací povinnosti a má učňovské vzdělání.7. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 odst. 1 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.14. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).15. Soud věc po právní stránce posoudil tak, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Tato smlouva je však absolutně neplatná podle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť před jejím uzavřením nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. Žalobkyně, které byla podle § 1879 o. z. postoupena pohledávka společnosti , právnická osoba, za žalovaným vyplývající ze zmíněné smlouvy o úvěru, k otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného v žalobě uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně tuto otázku zkoumala, a to zaznamenáním informací získaných od žalovaného do jeho zákaznické karty, ověřením těchto informací příslušnými doklady, a i samotným podpisem smlouvy o spotřebitelském úvěru. Příslušné doklady však žalobkyně k žalobě nepřiložila, nicméně ani ze zbylých nabídnutých a soudem provedených důkazních prostředků, tedy zejména ze žádosti o úvěr (zákaznické karty) nevyplynulo, že by právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného dostatečně prověřovala. Již skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně měla před poskytnutím úvěru k dispozici informaci o tom, že žalovaný vynakládá na splátky jiných úvěrů částku , částka, měsíčně, měla být pro ni dostatečným upozorněním, aby zkoumala příjmy a výdaje žalovaného o to důkladněji.16. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru absolutně neplatnou, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání případného bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku , částka, . Jelikož žalovaný na tuto částku uhradil právní předchůdkyni žalobkyně pouze , částka, a žalobkyni ničeho (obojí dle tvrzení žalobkyně), má povinnost vydat žalobkyni zbylou částku , částka, jako bezdůvodné obohacení. Nadto lze uvést, že bylo na žalovaném, aby prokázal, že právní předchůdkyni žalobkyně či žalobkyni plnil jinak, případně aby vyvrátil t