8 C 312/2025-25 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se domáhala, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím (smluvním úrokem a zákonným úrokem z prodlení) a nahradit jí náklady řízení. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla peněžní prostředky v částce , částka, . Peněžní prostředky se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem v pevné výši , částka, a poplatky (za poskytnutí úvěru v částce , částka, , za administrativní činnost v částce , částka, a za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště v částce , částka, ), to celé ve 14 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, neboť poslední splátku uhradila dne , datum, v částce , částka, , a proto právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další splátky právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky. V důsledku prodlení žalované vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně rovněž právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení a smluvní pokuty sjednané přímo ve smlouvě. Pohledávka za žalovanou vyplývající z předmětné smlouvy byla společností , právnická osoba, . postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , o tomto byla žalovaná informována písemně. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila.2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a k jednání soudu se bez omluvy nedostavila.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , a žalovaná podepsaly dne , datum, listinu s nadpisem „Smlouva o úvěru č. , hodnota, “, na základě které žalovaná téhož dne obdržela od zmíněné společnosti peněžní prostředky v hotovosti ve výši , částka, . Obdržené prostředky pak měla žalovaná vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, a poplatky (za poskytnutí úvěru v částce , částka, , za administrativní činnost v částce , částka, a za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště v částce , částka, ), to celé ve 14 měsíčních splátkách po , částka, . Z transakční historie soud zjistil, že se jedná o listinu obsahující záznam o úhradě dvou plateb v hotovosti, a to , částka, dne , datum, a , částka, dne , datum, , přičemž u obou je uvedeno číslo , hodnota, . Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že společnost , právnická osoba, ., dne , datum, a žalobkyně dne , datum, podepsaly listinu s názvem „Smlouva o postoupení pohledávek“, jež obsahovala ujednání o tom, že vlastnické právo k pohledávkám přechází až dnem zaplacení úplaty dle čl. 3, a jejíž přílohou byl seznam obsahující mimo jiné kolonku pod č. , hodnota, se jménem a příjmením žalované včetně čísla , hodnota, . Z potvrzení o zaplacení úplaty za postoupení soud zjistil, že úplata dle čl. 3 „Smlouvy o postoupení pohledávek“ byla provedena dne , datum, . Z oznámení o postoupení včetně podacího lístku soud zjistil, že dopisem ze dne , datum, oznámila společnost , právnická osoba, . žalované, že peněžní prostředky, které ji dluží na základě listiny „Smlouva o úvěru č. , hodnota, “ má nově zaplatit žalobkyni. Z předžalobní výzvy včetně podacího lístku soud zjistil, že k úhradě částky , částka, byla žalovaná písemně vyzvána zástupcem žalobkyně, a to dopisem ze dne , datum, zaslaným prostřednictvím osoby , právnická osoba, .4. Z dohody o změně pracovní smlouvy soud zjistil, že dne , datum, podepsala žalovaná jako zaměstnanec a společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , jako zaměstnavatel listinu s nadpisem „dohoda o změně pracovní smlouvy“, která obsahovala ujednání o změně doby pracovního poměru na dobu neurčitou. Z výplatních pásek za duben až červen , Anonymizováno, soud zjistil, že žalovaná měla ve zmíněném období průměrný čistý příjem , částka, měsíčně.5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.6. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.10. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).11. Soud věc po právní stránce posoudil tak, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, . jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Tato smlouva je však absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť před jejím uzavřením nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit. Žalobkyně, které byla od společnosti , právnická osoba, . podle § 1879 o. z. postoupena pohledávka vyplývající ze zmíněné smlouvy o úvěru, v průběhu řízení neprokázala, že by úvěruschopnost žalované její právní předchůdkyně řádně zkoumala. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované pouze odkázala na dohodu o změně pracovní smlouvy a výplatní pásky za období tří měsíců, z těchto však nebylo nikterak možné zjistit, zda (a případně jak) byly zkoumány i výdaje žalované.12. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru absolutně neplatnou, rozhodoval podle § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru o vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované jako jistinu , částka, . Jelikož žalovaná žalobkyni uhradila pouze , částka, (dle transakční historie), má povinnost vydat žalobkyni zbylou část jistiny úvěru v částce , částka, . Nadto lze uvést, že bylo na žalované, aby prokázala, že právní předchůdkyni žalobkyně či žalobkyni plnila jinak, případně aby vyvrátila tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávky, žalovaná se nicméně svou pasivitou v řízení sama zbavila práva být soudem poučena podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. při úrokové sazbě 11,50 % podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky , částka, , a to ode dne následujícího po doručení žaloby žalované (v ří