8 C 367/2025-45 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se domáhala, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit jí částku , částka, (pohledávku odpovídající jistině úvěru) s příslušenstvím (náklady spojenými s uplatněním pohledávky – náklady na upomínání ve výši , částka, a zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení) a nahradit jí náklady řízení. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , na základě které žalobkyně žalované poskytla úvěr ve výši , částka, . Úroky úvěru měla žalovaná splácet v měsíčních splátkách po , částka, , nicméně splátkový kalendář nedodržela a dostala se do prodlení se splátkou splatnou dne , datum, . Ani po zaslání několika upomínek žalovaná tuto splátku neuhradila, a proto žalobkyně úvěr zesplatnila. Žalobkyně žalované zaslala předžalobní upomínku; z jednání soudu se omluvila. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované uvedla, že si od ní vyžádala 2 doklady totožnosti a výpisy z bankovního účtu za poslední 3 kalendářní měsíce, že žalovanou lustrovala v příslušných databázích, a že porovnávala její příjmy a výdaje.2. Žalovaná nesouhlasila s „veškerými“ požadovanými poplatky, jelikož žalobkyni opakovaně žádala o pozastavení splácení z důvodu její nepříznivé finanční situace. Doplnila, že pracuje pouze brigádně a požádala o umožnění úhrady dluhu formou pravidelných měsíčních splátek; z jednání soudu se omluvila.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Ze smlouvy o poskytnutí úvěru zjistil, že žalovaná a žalobkyně podepsaly dne , datum, prostřednictvím elektronických prostředků listinu s nadpisem „Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, “, na základě které mohla žalovaná od žalobkyně obdržet bezhotovostně peněžní prostředky ve výši , částka, . Obdržené prostředky měla žalovaná vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem v částce , částka, (úroková sazba byla sjednána 15 % měsíčně, tedy 180 % ročně), a to způsobem, že úrok měl být splácen ve 12 měsíčních splátkách po , částka, a poskytnuté prostředky (jistina ve výši , částka, ) měly být splatné současně s poslední splátkou úroku. V hlavičce zmíněné listiny bylo u jména a příjmení žalované uvedeno mimo jiné číslo bankovního účtu , č. účtu, . Bližší podrobnosti ohledně podmínek poskytnutí peněžních prostředků žalované byly uvedeny ve v dokumentu označeném jako předsmluvní informace.4. Z verifikační platby a detailu – bezhotovostní platby soud zjistil, že dne , datum, byly provedeny mezi bankovními účty č. , č. účtu, a č. , č. účtu, dvě bezhotovostní platby. Platba ve výši , částka, byla provedena ve prospěch účtu č. , č. účtu, , zatímco platba ve výši , částka, byla provedena ve prospěch účtu č. , č. účtu, , přičemž u této platby bylo uvedeno ve zprávě „CFIG úvěr“ a v poznámce „Hrbatá úvěr“. Z průkazky ZP a OP soud zjistil, že jde o kopie osobních dokladů žalované s tím, že platnost průkazu zdravotního pojištění byla vyznačena do dne , datum, a občanského průkazu do dne , datum, .5. Z upomínek a předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že žalovaná byla k úhradě dluhu opakovaně vyzývána, naposledy dopisem ze dne , datum, zaslaným žalované zástupcem žalobkyně prostřednictvím osoby , právnická osoba, . , jméno FO, dopis obsahoval mimo jiné sdělení o tom, že žalovaná má žalobkyni vrátit poskytnuté peněžní prostředky najednou, a to včetně smluvního úroku a dalších nákladů (na upomínkování a právní zastoupení).6. Z datového výstupu soud zjistil, že žalobkyně žalovanou lustrovala dne , datum, v rejstřících SOLUS a centrální evidence exekucí, obě lustrace vyšly negativně neboli u žalované nebyly vykazovány žádné závazky, ani exekuce. Z listin k posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalobkyně vycházela při posuzování úvěruschopnosti žalované z jejího deklarovaného příjmu ve výši , částka, měsíčně, měsíčních výdajů na bydlení ve výši , částka, , na domácnost ve výši , částka, , na finanční závazky ve výši , částka, a „extra zůstatku na cokoli“ ve výši , částka, . S ohledem na uvedené tak žalobkyně počítala s výsledným finančním zůstatkem žalované ve výši , částka, měsíčně.7. Z výpisů z účtu soud nemohl zjistit ničeho významného pro rozhodnutí v této věci, neboť byly předloženy v nečitelné formě, respektive ve formě HTML kódu.8. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.9. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 odst. 1 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.13. Soud věc po právní stránce posoudil tak, že žalobkyně jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. (a vznikl tak mezi nimi závazek v podobě spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Tato smlouva je však absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť před jejím uzavřením nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované úvěr splatit. Žalobkyně v průběhu řízení neprokázala, že by úvěruschopnost žalované řádně zkoumala, ač určitou snahu žalobkyně v této souvislosti měla (žalovanou lustrovala v příslušných databázích), neboť tvrzené a předložené výpisy z bankovního účtu žalované byly předloženy v nečitelném formátu. Ostatně i kdyby bylo pravdivé výsledné konstatování žalobkyně ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované, tedy že byla schopna splácet nové závazky až do výše , částka, měsíčně, neměl jí být poskytnut předmětný úvěr, jelikož s poslední pravidelnou měsíční splátkou úroku (v částce , částka, ) měla žalovaná podle smlouvy povinnost uhradit i poskytnutou jistinu v částce , částka, ! Soud žalobkyni nepoučil podle § 118a zákona o. s. ř., v jakém směru má doplnit svá skutková tvrzení a navrhnout důkazní prostředky k prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované jako spotřebitelky v souladu se zákonem, neboť se z jednání soudu omluvila.14. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru absolutně neplatn