8 C 372/2025-21 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku , částka, (z toho tvořily jistiny 2x , částka, , poplatky za poskytnutí úvěru a administraci 2x , částka, a smluvní pokuty , částka, a , částka, ) s příslušenstvím (kapitalizovanými smluvními úroky 2x , částka, , zákonnými úroky z prodlení z příslušné jistiny za období, jednak od , datum, do zaplacení, a jednak od , datum, do zaplacení, a náklady spojenými s uplatněním pohledávky v částce 2x , částka, ) a nahradit jí náklady řízení. Mezi společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , a žalovaným byly uzavřeny dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru, konkrétně č. , hodnota, a č. , hodnota, , na základě kterých společnost , právnická osoba, . poskytla žalovanému dva úvěry, každý v částce , částka, , každý z nich se pak žalovaný zavázal splatit spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, do 30 dní od poskytnutí úvěru. Žalovaný poskytnuté úvěry řádně nesplatil, a dostal se tak do prodlení s jejich vrácením. Pohledávky za žalovaným vyplývající z úvěrových smluv byly následně postoupeny společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, , která je poté postoupila žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku. Ohledně úvěruschopnosti žalovaného uvedla, že ji zkoumala prostřednictvím jeho lustrace v insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí a posouzením údajů poskytnutých jí samotným žalovaným.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Ze smluv o úvěru zjistil, že žalovaný a obchodní společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, podepsali prostřednictvím elektronických prostředků nejprve dne , datum, listinu s nadpisem „, Anonymizováno, “, a následně dne , datum, listinu s nadpisem „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “, na základě každé z nich mohl žalovaný od zmíněné společnosti bezhotovostně obdržet peněžní prostředky ve výši , částka, . U označení žalovaného bylo vždy uvedeno mimo jiné číslo bankovního účtu, a to , č. účtu, . Obdržené prostředky v částce , částka, měl žalovaný vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, a poplatkem za sjednání úvěru v částce , částka, , a to nejpozději dne , datum, (další obdržené prostředky v částce , částka, měl za stejných podmínek vrátit dne , datum, ). Bližší podrobnosti ohledně následků v případě nevrácení peněžních prostředků (navýšených o úrok a poplatek) žalovaným řádně a včas byly uvedeny v předsmluvních formulářích a všeobecných obchodních podmínkách. Z potvrzení o platbách soud zjistil, že ve dnech , datum, a , datum, byly z bankovního účtu obchodní společnosti , právnická osoba, . provedeny celkem dvě bezhotovostní platby po , částka, na bankovní účet č. , č. účtu, . Ze smluv o postoupení pohledávek včetně seznamů postoupených pohledávek soud zjistil, že nejprve obchodní společnosti , právnická osoba, . a , právnická osoba, dne , datum, podepsaly listiny s nadpisy „Smlouva o postoupení pohledávky č. , hodnota, / , datum, “ a „Smlouva o postoupení pohledávky č. , hodnota, / , datum, “, jež obsahovaly ujednání o tom, že pohledávky za žalovaným vyplývající ze smluv o spotřebitelských úvěrech č. , hodnota, a č. , hodnota, se postupují obchodní společnosti , právnická osoba, , načež obchodní společnost , právnická osoba, a žalobkyně dne , datum, podepsaly listinu s nadpisem „, Anonymizováno, “, jejíž přílohou byl seznam obsahující mimo jiné kolonky pod č. , hodnota, a č. , hodnota, se jménem a příjmením žalovaného včetně čísla , hodnota, , respektive čísla , hodnota, . Z předžalobní výzvy včetně oznámení o postoupení, přehledu SMS upomínek, přehledu odeslaných emailů, výzev a poštovního podacího archu soud zjistil, že žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě obou dluhů, naposledy dopisem ze dne , datum, zaslaným žalovanému zástupcem žalobkyně prostřednictvím osoby , právnická osoba, . Předžalobní výzva obsahovala mimo jiné informaci o tom, že aktuálně oprávněnou osobou, které má žalovaný plnit, je žalobkyně.4. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření příslušné smlouvy.5. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 odst. 1 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).10. Soud věc po právní stránce posoudil tak, že právní předchůdkyně žalobkyně – obchodní společnost , právnická osoba, . jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli ve dnech , datum, a , datum, celkem dvě smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. (a vznikly tak mezi nimi dva závazky v podobě spotřebitelských úvěrů ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Obě tyto smlouvy jsou však absolutně neplatné podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť před uzavřením žádné z nich nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného úvěr splatit. Žalobkyně, které byly od obchodní společnosti , právnická osoba, podle § 1879 o. z. postoupeny pohledávky vyplývající ze zmíněných smluv o úvěru (obchodní společnost , právnická osoba, původně nabyla tyto pohledávky od obchodní společnosti , právnická osoba, .), v průběhu řízení neprokázala, že by úvěruschopnost žalovaného její právní předchůdkyně řádně zkoumala. Svá obecná tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nikterak nedoložila, přičemž ani ze soudem provedených důkazních prostředků nevyplynul žádný důkaz o tom, že by společnost , právnická osoba, . úvěruschopnost žalovaného jakkoli zkoumala, natož pak řádně (zejména jde-li o zkoumání příjmů a výdajů žalovaného).11. Vzhledem k tomu, že soud shledal obě smlouvy o úvěru absolutně neplatnými, rozhodoval podle § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru o vrácení poskytnutých jistin spotřebitelských úvěrů žalobkyni. V řízení bylo prokázán