8 C 388/2025-36 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši , částka, s odůvodněním, že se žalovaným uzavřela dne , datum, Rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. , č. účtu, . Smluvními stranami bylo mj. sjednáno, že žalovaný bude disponovat s penězi na běžném účtu jen do výše dostupného zůstatku. Žalovaný se zavázal udržovat na běžném účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané platby a pokud se dostane do minusu, zaplatí příslušnou částku nejpozději do pěti pracovních dnů poté, co k tomu bude žalobcem vyzván. Navzdory tomu se žalovaný na svém běžném účtu dostal do nepovoleného debetu ve výši , částka, . Dne , datum, uzavřel žalovaný s žalobkyní Dodatek č. , hodnota, k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši , částka, , který byl žalovanému poskytnut. Dne , datum, uzavřel žalovaný s žalobkyní Dodatek č. , hodnota, k Rámcové smlouvě - smlouva o úvěru č. , IBAN, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, . Žalobkyně uváděl, že provedla vyhodnocení úvěruschopnosti klienta jako spotřebitele, na základě informací, které jí žalovaný sám poskytl v žádosti o úvěr, přičemž tyto údaje dále dle potřeby ověřuje z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti klienta. Vzhledem k tomu, že žalovaný následně neplnil sjednané splátky na poskytnuté úvěry, přistoupila žalobkyně k zesplatnění obou úvěrů.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání se bez omluvy nedostavil.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění:Rámcovou smlouvou č. , hodnota, bylo prokázáno, že dne , datum, uzavřel žalovaný s žalobkyní Rámcovou smlouvu, jejímž podpisem žalovaný požádal o zřízení běžného účtu č. , č. účtu, . Na základě Rámcové smlouvy byl žalovanému aktivován běžný účet č. , č. účtu, . Smluvními stranami bylo mj. sjednáno, že žalovaný bude disponovat s penězi na běžném účtu jen do výše dostupného zůstatku, dále se žalovaný zavázal udržovat na běžném účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané platby a pokudse dostane do minusu, zaplatí příslušnou částku nejpozději do pěti pracovních dnů poté, co k tomu bude žalobcem vyzván (prokázáno Obchodními podmínkami). Výpisem z běžného účtu bylo prokázáno, že na účtu , č. účtu, se žalovaný dostal do nepovoleného debetu ve výši , částka, .4. Dodatkem k Rámcové smlouvě č. , hodnota, - smlouvou o poskytnutí kontokorentu bylo prokázáno, že dne , datum, uzavřel žalovaný s žalobcem Dodatek č. , hodnota, k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši , částka, , které mu bylo schváleno dne , datum, a zároveň mu bylo umožněno jeho čerpání na účtu č. , č. účtu, (prokázáno mimořádným výpisem z běžného účtu žalovaného). Vzhledem k nesplácení úvěru - porušení smluvních povinností stranou žalovanou přistoupila žalobkyně následně v souladu s ujednáním smlouvy o poskytnutí kontokorentu dne , datum, k zesplatnění kontokorentu (prokázáno Obchodními podmínkami, Podmínkami pro používání kontokorentu a zesplatňujícím dopisem). Přehledem plateb ke kontokorentu bylo prokázáno, že na kontokorent žalovaný za dobu trvání smlouvy uhradil celkem , částka, .5. Dodatkem č. , hodnota, k Rámcové smlouvě - smlouva o úvěru č. , IBAN, bylo prokázáno, že dne , datum, uzavřel žalovaný s žalobkyní Dodatek č. , hodnota, k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o úvěr ve výši , částka, . Úvěr byl žalovanému schválen a dne , datum, vyplacen na běžný účet žalovaného v plné výši (prokázáno dokladem o načerpání úvěru). Žalovaný se zavázal měsíčně hradit pravidelnou konstantní splátku úvěru v celkové výši , částka, , skládající se ze splátky jistiny a úroku 14,9 % p. a. Přehledem plateb ke smlouvě o úvěru bylo prokázáno, že na splátkách žalovaný uhradil v období od , datum, do , datum, celkem , částka, . Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil závazek hradit splátky přistoupila žalobkyně k , datum, v souladu s ujednáním Smlouvy k zesplatnění úvěru č. , IBAN, (prokázáno zesplatňujícím dopisem)6. Předžalobní výzvou včetně dokladu o odeslání bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby.7. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).8. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.11. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Podle § 86 odst. 1 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , [PR 21/2018 s. 757], dle něhož „věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze , právnická osoba, ), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.17. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.18. Soud rovněž vycházel z ustanovení § 101 odst. 1, písm. a) a b) občanského sou