8 C 397/2025-30 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, a dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly i smluvní podmínky. Na základě smlouvy č. , hodnota, právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, , který se žalovaná zavázala splatit společně s poplatky a úroky celkovou částkou , částka, v pravidelných splátkách po , částka, . Na základě smlouvy č. , hodnota, právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, , který se žalovaná zavázala splatit společně s poplatky a úroky celkovou částkou , částka, v pravidelných splátkách po , částka, . Vzhledem k tomu, že dlužník splátky řádně nehradila, věřitel přistoupil k zesplatnění dluhu. Následně pohledávku za žalovaným postoupil na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila.3. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř., a zjistil následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, vzal za prokázané, že společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , na základě smlouvy ze dne , datum, poskytla žalované úvěr ve výši , částka, s tím, že žalovaná se zavázala zaplatit společnosti poplatky v celkové výši 6 868 ve 14 měsíčních splátkách po , částka, . Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, vzal za prokázané, že společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , na základě smlouvy ze dne , datum, poskytla žalované úvěr ve výši , částka, s tím, že žalovaná se zavázala zaplatit společnosti poplatky v celkové výši 12 888 ve 14 měsíčních splátkách po , částka, . Žádostí o úvěr ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalovaná uvedla, že je zaměstnaná s příjmem , částka, na dobu neurčitou (tato skutečnost byla rovněž doložena potvrzením o příjmu). Dále žalovaná v žádosti uvedla, že za bydlení a energie vydá , částka, , za dopravu, jídla a ostatní náklady , částka, (původně uvedla , částka, následně tuto částku přeškrtla), za telefon , částka, , za další splátky půjček , částka, a exekučně je jí měsíčně strháváno , částka, (což vyplývá rovněž z potvrzení zaměstnavatele), celkem má měsíční výdaje , částka, . Ohledně smlouvy č. , Anonymizováno, , datum, ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně žádné doklady nezaložila. Transakční historií bylo prokázáno, že na smlouvu č. , hodnota, uhradila žalovaná celkem , hodnota, a na smlouvu č. , hodnota, celkem , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek, potvrzením o platbě za postoupení a oznámením o postoupení bylo prokázáno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Předžalobní výzvou včetně dokladu o odeslání bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu před podáním žaloby.4. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále soud na danou věc aplikoval ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „aplikovatelný ZoSÚ“).5. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 stejného ustanovení pak poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.6. Podle § 87 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 stejného ustanovení platí, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 stejného ustanovení pak platí, že změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.7. Podle § 588 o. z soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.10. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.11. Podle § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).12. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, a smlouvu o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, jsou neplatné, neboť při jejich uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 aplikovatelného ZoSÚ řádně zkoumána schopnost žalované daný úvěr splatit. K této neplatnosti přitom soud přihlédl z úřední povinnosti. U první smlouvy žalobkyně neuvedla žádná tvrzení ani neoznačila důkazy. U druhé smlouvy sice žalobkyně sice tvrdila, že se touto otázkou zabývala a vycházela z údajů od žalované, které ověřila z potvrzení od zaměstnavatele, avšak soud má za to, že přes poučení soudu dle § 118a o.s.ř. dostatečně netvrdila a neprokázala, jakým způsobem zkoumala, hodnotila a ověřovala výdaje žalované, kdy z provedených důkazů je zřejmé, že žalovaná dosahuje nízkého příjmu kolem , částka, , dle jejího prohlášení splácí další půjčky a navíc je jí měsíčně exekučně strhávána platba , částka, . Za této situace se jí uváděné výdaje se jeví jako příliš nízké, a navíc nejsou nijak ověřeny.13. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud dále v podrobnostech uvádí, že žalovanou vyplněnou žádost o poskytnutí úvěru, v níž svým podpisem stvrzuje správnost poskytnutých údajů, je ve smyslu aktuální rozhodovací praxe vyšších soudů zcela nedostatečná a řádné zkoumání úvěruschopnosti (tj. způsob zkoumání, podklady apod.) z ní nelze dovodit. K uvedenému soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , [PR 21/2018 s. 757], dle něhož „věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získ