8 C 433/2025-18 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku , částka, (nesplacenou jistinu) s příslušenstvím (kapitalizovaným úrokem z prodlení za období od , datum, do , datum, v částce , částka, a zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení) a nahradit jí náklady řízení. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalovaný obdržel úvěr ve výši , částka, . Úvěr se zavázal splatit společně s úrokem při úrokové sazbě 68,34 % ročně ve 48 měsíčních splátkách, přičemž ve smlouvě bylo sjednáno přirůstání smluvního úroku k jistině. Žalovaný se však dostal do prodlení se splácením úvěru, a proto došlo dne , datum, k jeho zesplatnění a následně k postoupení pohledávky za žalovaným žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalovaný uhradil na úvěr celkem , částka, . Žalobkyně žalovaného před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu k plnění písemně vyzvala, z jednání soudu se omluvila.2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru (smlouvy o úvěru) soud zjistil, že společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , a žalovaný podepsali dne , datum, prostřednictvím elektronických prostředků listinu s nadpisem „, Anonymizováno, “ a označením číslem , hodnota, , na základě které mohl žalovaný od žalobkyně obdržet peněžní prostředky ve výši , částka, . Obdržené prostředky pak měl žalovaný vrátit spolu s úrokem ve 48 měsíčních splátkách po , částka, . Sjednána byla úroková sazba 68,34 % p.a. Rozčlenění všech měsíčních splátek na části s uvedením konkrétní výše splátky úroku a jistiny bylo uvedeno ve splátkovém kalendáři. Z dokladu o vyplacení úvěru a potvrzení o vedení účtu soud zjistil, že dne , datum, byla na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, převedena částka , částka, , a to s uvedením variabilního symbolu , var. symbol, . Z oznámení o zesplatnění soud zjistil, že , právnická osoba, . žalovaného dopisem ze dne , datum, vyzývala k úhradě zbylé části poskytnutých prostředků a úroku, jakož i k úhradě částky , částka, jako smluvní pokuty a částky , částka, jako náhrady nákladů, neboť měl být v prodlení s úhradou splátky o délce 65 dnů.4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že za žalobkyni dne , datum, a za , právnická osoba, . dne , datum, byla podepsána listina s nadpisem „smlouva o postupování pohledávek“, ve které si zmíněné ujednaly podmínky postupování pohledávek, načež příloha č. , hodnota, listiny označené jako „společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek“ obsahovala seznam s označením dlužníků, výše jejich dluhů a smluv. Z předžalobní výzvy a oznámení o postoupení včetně podacího lístku soud zjistil, že žalovaný byl o uvedeném ujednání vyrozuměn a k úhradě částky , částka, s odkazem na „smlouvu č. , hodnota, “ vyzván prostřednictvím dopisů zaslaných zástupkyní žalobkyně dne , datum, prostřednictvím osoby , právnická osoba, .5. Z hodnocení klienta soud zjistil, že , právnická osoba, . před poskytnutím peněžních prostředků žalovanému pracovala s informacemi, že tento má příjem ze zaměstnání (od , právnická osoba, .-, Anonymizováno, s.r.o.) v částce , částka, měsíčně, výdaje v částce , částka, měsíčně (z toho tvořila částka , částka, životní minimum, částka , částka, výdaje na bydlení a částka , částka, výdaje na splátky), a že bydlí ve vlastním. Z detailů transakcí – příjmů žalovaného a potvrzení o vedení účtu soud zjistil, že ve prospěch bankovního účtu č. , č. účtu, vedeného na žalovaného byly provedeny následující platby – dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, a dne , datum, částka , částka, , vždy od plátce , právnická osoba, , Anonymizováno, . Z výpisu z nebankovního registru klientských informací soud zjistil, že žalovaný neměl ke dni , datum, žádný dluh po splatnosti. Z kopie OP soud zjistil, že jde o kopii dokladu totožnosti žalovaného, platnost dokladu byla vyznačena na období od , datum, do , datum, .6. Z oznámení o schválení úvěru, předsmluvního formuláře a dodatku ke smlouvě o úvěru soud nezjistil ničeho významného pro rozhodnutí v této věci.7. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.8. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.12. Soud věc po právní stránce posoudil tak, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, . jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Tato smlouva je však absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť před jejím uzavřením nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. Žalobkyně, které byla od , právnická osoba, . podle § 1879 o. z. postoupena pohledávka vyplývající ze zmíněné smlouvy o úvěru, v průběhu řízení neprokázala, že by úvěruschopnost žalovaného její právní předchůdkyně zkoumala řádně. Ačkoli tato řádně ověřila tvrzený příjem žalovaného za období několika měsíců předcházející poskytnutí úvěru, nikterak už neověřila žalovaným tvrzené výdaje. Přestože v nebankovním registru klientských informací nebyly u žalovaného evidovány žádné dluhy po splatnosti, právní předchůdkyně žalobkyně již před poskytnutím úvěru věděla o několikatisícových výdajích vynakládaných žalovaným každý měsíc na splátky jiných peněžitých pohledávek. Kromě toho nelze přehlédnout, že bankovní účet, na který byl úvěr zaslán, byl jiný, než ve prospěch kterého byly poukazovány platby prokazující příjmy žalovaného. S ohledem na uvedené tak bylo namístě vyžádat si ideálně výpisy z obou bankovních účtů žalovaného za období několika předchozích měsíců, obdobně jako u prokázání příjmů.13. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru absolutně neplatnou, rozhodoval podle § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru o vrácení poskytnuté j