11 C 116/2026-17 – Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, . Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne , datum, uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku smlouva o úvěru (s následným dodatkem), na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, , který byl na základě dodatku navýšen na , částka, . Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit tak, že smluvní úrok bude hradit v pravidelných měsíčních splátkách vždy ke dni splatnosti a zbytek celkové částky k úhradě splatí nejpozději ke dni ukončení smlouvy. Žalovaná však na úvěr neuhradila ničeho, a proto došlo ke dni , datum, k zesplatnění úvěru. Žalobkyně po žalované požaduje náklady spojené s uplatněním pohledávky v celkové výši , částka, . Žalobkyně má dle smlouvy právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z aktuální dlužné částky, tj. od , datum, do , datum, z částky , částka, smluvní pokuta činí , částka, . Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána předžalobní upomínkou, na kterou nereagovala.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, ani z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv byla soudem řádně v dostatečném předstihu předvolána, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, včetně dodatku a sazebníku poplatků bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku do výše , částka, , následně na základě dodatku o navýšení úvěrového limitu se žalobkyně zavázala žalované poskytnout částku do výše , částka, a žalovaná se zavázala poskytnutou částku hradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši úroku za období od předcházejícího dne splatnosti, a to vždy ke dni splatnosti a zbytek celkové částky k úhradě splatí nejpozději ke dni ukončení smlouvy. Pro případ prodlení žalované bylo v bodu 6.1 smlouvy sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, zákonný úrok z prodlení a povinnost žalované nahradit účelně vynaložené náklady, které vznikly v souvislosti s prodlením dle sazebníku uvedeného ve smlouvě. Z potvrzení o schválení úvěru, z potvrzení o provedených platbách a z přehledu čerpání úvěru soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované převodem na bankovní účet celkem částku , částka, (dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částky , částka, a , částka, ). Za účelem zjištění, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalované při uzavření smlouvy, žalobkyně získávala informace prostřednictvím databází příslušných rejstříků a dokladů o ověření úvěruschopnosti; z výpisu z účtu žalované soud zjistil, že opakovaně posílala část finančních prostředků na „, Anonymizováno, “ (, Anonymizováno, .), čerpala jiné nebankovní úvěry (např. , právnická osoba, , , právnická osoba, , , právnická osoba, , , právnická osoba, ). Z oznámení o zesplatnění včetně potvrzení o odeslání soud zjisti, že žalovaná neuhradila sjednané splátky řádně a včas, proto žalobkyně smlouvu o úvěru zesplatnila, o čemž byla žalovaná informována oznámením o zesplatnění ze dne , datum, . Z předžalobní upomínkou ze dne , datum, včetně podacího archu bylo prokázáno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky.4. Na základě skutkových zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalobkyně s žalovanou podepsala dne , datum, smlouvu s dodatkem, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované částku , částka, a žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit nejpozději ke dni ukončení smlouvy. Před uzavření smlouvy nebyla řádně zkoumána úvěruschopnost žalované, naopak z výpisu z účtu vyplynulo, že žalovaná má problém řádně hospodařit s finančními prostředky. Žalovaná dosud neuhradila žádnou částku. Žalobkyně žalovanou k úhradě vyzývala předžalobní upomínkou.5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“).6. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ pak poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Podle § 87 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle § 87 odst. 2 ZoSÚ platí, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle § 87 odst. 3 ZoSÚ pak platí, že změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.10. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.1. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru, uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou, je podle § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 588 o. z. absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 ZoSÚ řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit resp. žalobkyně neprokázala, že by při uzavírání výše uvedené smlouvy o úvěru byla úvěruschopnost žalované zkoumána. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech uvádí, že způsob, jakým žalobkyně zkoumala úvěruschopnost je ve smyslu aktuální rozhodovací praxe vyšších soudů zcela nedostatečný a řádné zkoumání úvěruschopnosti z něj nelze dovodit. K uvedenému soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , [PR 21/2018 s. 757], dle něhož „věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat