12 C 322/2025-47 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhal vydání rozsudku, kterým bude žalovanému uloženo zaplatit mu částku , částka, s příslušenstvím (zákonnými úroky z prodlení), a nahradit náklady řízení. Uváděl, že se právní předchůdce žalobce se žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru, na základě této smlouvy poskytl žalovanému částku , částka, za sjednaný úrok a poplatky. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr a úroky z úvěru, neuhradil však ničeho. Žalobci tak dosud dluží, i smluvní pokutu, kterou se zavázal platit pro případ prodlení, a to přes výzvy k úhradě.2. Žalovaný s nárokem žalobce nesouhlasil. Především uvedl, že žalobce dostatečně kvalifikovaně nezkoumal před poskytnutím úvěru jeho úvěruschopnost. Dále namítl rozpor obsahu smlouvy s dobrými mravy ohledně výše sjednaného úroku z úvěru a RPSN, sjednaných sankcí ve prospěch žalobce pro případ porušení smlouvy žalovaným, vyslovil pochybnosti o řádném uzavření smlouvy v on-line prostředí, dále namítl nedostatek aktivní legitimace žalobce a konečně namítl, že žalobci uhradil na žalovanou částku , částka, .3. Soud provedl důkaz obsahem listin, předložených žalobcem – předžalobní výzva ze , datum, s poštovním podacím lístkem, potvrzení o bezhotovostním poskytnutí částky , částka, dne , datum, , částky , částka, dne , datum, a částky , částka, dne , datum, na účet uvedený ve smlouvě účastníků, příloha ke smlouvě o kontokorentním úvěru se seznamem pohledávek dlužníka, smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , tři výplatních lístky žalovaného ze září, října a listopadu , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, zesplatnění úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , sken rodného listu a občanského průkazu žalovaného; a obsahem listin, předložených žalovaným - smlouva o ubytování ze dne , datum, , smlouva č. , hodnota, o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , bilance rozpočtu výpisu z účtu žalovaného za , datum, až , datum, – kreditní položky a za období , datum, až , datum, debetní položky– a po jejich zhodnocení podle § 132 o.s.ř. soud dospěl k následujícím závěrům ohledně skutkového stavu věci: Žalovaný jako úvěrovaný se žalobcem jako úvěrujícím uzavřel dne , datum, smlouvu o úvěru, v níž se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr až , částka, , který poté poskytl v celkové výši , částka, – , částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, , a , částka, dne , datum, , vždy bankovním převodem na účet uvedený ve smlouvě. Před poskytnutím úvěru prověřoval žalobce úvěruschopnost žalovaného, k tomu opatřil sken občanského průkazu a rodného listu žalovaného a dále tři výplatní lístky žalovaného (září, říjen a listopad , Anonymizováno, ). Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu se smluvním úrokem 40 % měsíčně, a to tak, že každý měsíc uhradí úrok za příslušné období, jistinu je oprávněn splatit kdykoliv – úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný však úvěr nesplatil, žalobci uhradil pouze dne , datum, částku , částka, (bezhotovostním převodem, s uvedením čísla smlouvy v identifikaci platby a variabilním symbolem dle smlouvy). Žalobce poté úvěr (resp. jeho nesplacenou část s příslušenstvím) zesplatnil k , Anonymizováno, , naúčtoval žalovanému za prodlení smluvní pokutu , částka, a smluvní úrok , částka, a požádal o okamžité vrácení dlužné poskytnuté jistiny , částka, (celkem tedy žalovaná částka , částka, ), včetně zákonných úroků z prodlení. Pokud jde o prověření úvěruschopnosti, žalobce měl ověřeno třemi výplatními lístky žalovaného, že ten měl pravidelný příjem z pracovního poměru, s čistým měsíčním příjmem , částka, za září , Anonymizováno, , , částka, za říjen , Anonymizováno, a , částka, za listopad , Anonymizováno, . Dále předložil žalobce sken občanského průkazu a rodného listu žalovaného, k ověření totožnosti, k úvěruschopnosti žalovaného z těchto listin nelze zjistit žádné skutečnosti. Žalovaný pak předložil tabulku příjmů a výdajů a zhodnocení těchto údajů, z tohoto důkazu soud zjistil, že žalobce uvažoval příjmy žalovaného ve výši , částka, , výdaje na bydlení , částka, , další výdaje , částka, , výdaje na závislosti , částka, a výdaje na exekuce či jiné úvěry , částka, , a uzavřel, že žalovaný má volné prostředky ve výši , částka, . Výpisem z účtu za leden , Anonymizováno, žalovaný prokázal, že dne , datum, bezhotovostně převedl na účet žalobce částku , částka, s označením smlouvy č. , hodnota, a VS , var. symbol, (vyplývá ze smlouvy).4. Při právním hodnocení soud vycházel z ustanovení občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., a to především z ustanovení o úvěru, o smluvní pokutě a o prodlení dlužníka. Podle § 2395 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 2048 ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle § 2049 zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Konečně podle § 1968 věta prvá, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970, podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Při posouzení výše úroku z prodlení požadovaného žalobcem vycházel soud z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.5. Dále soud vycházel ze zákona o spotřebitelském úvěru, zákona č. 257/2016 Sb. Podle § 86 odst. 1 a 2 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.6. Po aplikaci uvedených zákonných ustanovení na shora popsaný zjištěný skutkový stav vzal soud za prokázané, že žalobce poskytl žalovanému částku , částka, na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru. Závěr o absolutní neplatnosti smlouvy spočívá v okolnosti, že žalobce v žalobě sice tvrdil, že před poskytnutím úvěru byla prověřována úvěruschopnost žalovaného, avšak podle názoru soudu tak neučinil řádně a nedošel ke správnému závěru. Z výplatních lístků žalovaného za tři měsíce před poskytnutím úvěru vyplývá pravidelná mzda, výdaje žalovaného však žalobce žádným způsobem neověřil. Jestliže však žalobce vycházel ze svých zjištění, že žalovaný má každoměsíční volný zůstatek (rozdíl mezi pravidelným příjmem a – žalobcem neověřenými - pravidelným výdaji) ve výši , částka, , pak byl ohledně poskytnutého úvěru o sjednaných parametrech již na tomto základě závěr žalobce o úvěruschopnosti žalovaného zcela chybný. Ze smlouvy vyplývá, že každoměsíční úrok z poskytnutého úvěru , částka, bude činit , částka, (sjednaných 40 % měsíčně), tedy nový každoměsíční výdaj žalovaného , částka, jen na úrocích z úvěru pak převyšuje žalobcem vypočtenou volnou, disponibilní částku v bilanci žalovaného. Žalobce proto nedošel a ani nemohl dojít ke – správnému – závěru, že žalovaný bude poskytnutých , částka, se smluvním úrokem , částka, měsíčně schopen žalobci vrátit. Jelikož však žalovaný čás