12 C 325/2025-20 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhal vydání rozsudku, kterým bude žalovanému uloženo zaplatit mu částku , částka, s příslušenstvím (zákonnými úroky z prodlení), a nahradit náklady řízení. Uváděl, že se právní předchůdce žalobce se žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru, na základě této smlouvy poskytl žalovanému částku , částka, za sjednaný úrok a poplatky. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr a úroky z úvěru, neuhradil však ničeho. Žalobci tak dosud dluží, i smluvní pokutu, kterou se zavázal platit pro případ prodlení, a to přes výzvy k úhradě. Žalobce je legitimován k podání žaloby, když nárok vůči žalovanému na něj přešel smlouvou o postoupení pohledávky.2. Žalovaný se věci nevyjádřil, ničeho neuvedl, k jednání soudu, ač řádně předvolán, se nedostavil.3. Soud provedl důkaz obsahem listin, předložených žalobcem – doklad o vyplacení , částka, žalobkyní žalovanému, předžalobní výzva s potvrzením o podání zásilky, sken OP a průkazky pojišťovny žalovaného, smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , dopis o zesplatnění úvěru, smlouva o postoupení pohledávek, výpis z účtu žalovaného za dobu od , datum, až , datum, – a po jejich zhodnocení podle § 132 o.s.ř. soud dospěl k následujícím závěrům ohledně skutkového stavu věci: Žalovaný jako úvěrovaný se žalobcem jako úvěrujícím uzavřel dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , v níž se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr, který poskytl v celkové výši , částka, bankovním převodem. Před poskytnutím úvěru prověřil žalobce úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu se smluvním úrokem 40 % měsíčně. Žalovaný však úvěr nesplácel, ačkoliv měl úvěr s úrokem vrátit v dohodnutých pravidelných měsíčních splátkách – neuhradil však ani jedinou. Žalobce proto úvěr zesplatnil k , datum, , naúčtoval žalovanému za prodlení smluvní pokutu , částka, a smluvní úrok , částka, a požádal o okamžité vrácení dlužné poskytnuté jistiny , částka, . Uvedené částky žalovaný přes upomínání neuhradil žalobci ani zčásti, proto jsou předmětem žaloby. Žalovaný dluh neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky. Pokud jde o prověření úvěruschopnosti, žalobce předložil sken občanského průkazu žalovaného a výpis z účtu žalovaného za únor , Anonymizováno, až , datum, . Z výpisu vyplývá opakovaný příjem od společnosti , právnická osoba, (, částka, v dubnu a , částka, v květnu), dávky v pracovní neschopnosti od úřadu práce – , částka, v únoru a , částka, v březnu, dále jednorázový příjem , částka, od společnosti , Anonymizováno, “), dále řada blíže nespecifikovaných příjmů v řádu okolo jednoho až dvou tisíc Kč od řady fyzických osob, a dále čerpání úvěrů za uvedené období výpisu z účtu ve celkové výši nejméně , částka, , a to od nejméně od šesti různých úvěrových společností (od některých opakovaně).4. Při právním hodnocení soud vycházel z ustanovení občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., a to především z ustanovení o úvěru, o smluvní pokutě a o prodlení dlužníka. Podle § 2395 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 2048 ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle § 2049 zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Konečně podle § 1968 věta prvá, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970, podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Při posouzení výše úroku z prodlení požadovaného žalobcem vycházel soud z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.5. Dále soud vycházel ze zákona o spotřebitelském úvěru, zákona č. 257/2016 Sb. Podle § 86 odst. 1 a 2 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.6. Po aplikaci uvedených zákonných ustanovení na shora popsaný zjištěný skutkový stav vzal soud za prokázané, že žalobce poskytl žalovanému částku , částka, na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru. Závěr o absolutní neplatnosti smlouvy spočívá v okolnosti, že žalobce v žalobě sice tvrdil, že před poskytnutím úvěru byla prověřována úvěruschopnost žalovaného, avšak podle názoru soudu tak neučinil řádně a nedošel ke správnému závěru. Z výpisů žalovaného za pět měsíců před poskytnutím úvěru vyplývá pravidelný příjem, který by mohl být mzdou, avšak pracovní poměr jeho charakter a trvání není žádným způsobem zjištěn ani doložen, z výpisu z účtu vyplývá i čerpání nemocenských dávek – tuto okolnost žalobce dále nezkoumal, a především žalovaný načerpal za těchto pět měsíců objem půjček od jiných společností ve výši přesahující , částka, . Jediný významný příjem, z výpisu z účtu žalovaného zjistitelný, je položka +, částka, – zde však vůbec není zřejmé, o jaké plnění se jedná, zda se bude v budoucnu opakovat, zda lze takový příjem uvažovat jako pravidelný příjem žalovaného. Žalobce tyto okolnosti (minimálně) vůbec nezkoumal, žádné základní pravidelné příjmy a výdaje žalovaného nezjišťoval ani neověřoval, proto nemohl dojít ke – správnému – závěru, že žalovaný bude poskytnutých , částka, se smluvním úrokem 40 % měsíčně schopen žalobci vrátit. Jelikož však žalovaný částku , částka, skutečně obdržel, stalo se tak bez právního důvodu.7. S ohledem na neplatnost smlouvy soud postupoval rovněž podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru neplatnou a v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku , částka, , jednalo se na straně žalovaného o bezdůvodné obohacení, které musí žalobci vydat. Vzhledem k tomu, že žalovaný dosud nevrátil žalobci ničeho, je povinen vydat žalobci stále celou skutečně poskytnutou částku , částka, . Ohledně této částky soud žalobě vyhověl, a to včetně zákonných úroků z prodlení ode dne následujícího po doručení žaloby (k doručení žaloby, kterou teprve lze považovat za řádnou hmotněprávní výzvu k vydání bezdůvodného obohacení s doloženým datem doručení, žalovanému, došlo dle obsahu soudního spisu dne , datum, ). Ohledně zbylých požadovaných částek – , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a ohledně smluvní pokuty ve výši , částka, – soud uzavřel, že žalobcův nárok tu nemá oporu v zákonných ustanoveních ani ve smlouvě účastníků, neboť ta je neplatná, a v této části proto soud žalobu zamítl. V tomto případě prodlení