12 C 328/2025-22 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhal vydání rozsudku, kterým bude žalovanému uloženo zaplatit mu částku , částka, s příslušenstvím (úroky a zákonnými úroky z prodlení) a nahradit náklady řízení. Uváděl, že se žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru, na základě této smlouvy poskytl žalovanému částku , částka, za sjednaný úrok a poplatky. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr a úroky z úvěru, nesplácel však řádně a včas, neuhradil žalobci ze skutečně poskytnuté částky ničeho, a to přes výzvy k úhradě.2. Soud provedl důkaz listinami, předloženými žalobcem – - smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, včetně přílohy č. , hodnota, - úvěrové podmínky, potvrzení banky o provedení úhrad ze dne , datum, , úvěrová smlouva, potvrzení o provedení transakce , právnická osoba, ., o úhradě , částka, , upomínky pro smlouvu č. , hodnota, , zesplatnění pro smlouvu č. , hodnota, ze dne , datum, včetně podacího lístku, potvrzení , právnická osoba, ., bonita smlouvy pro smlouvu č. , hodnota, , tabulka umoření pro smlouvu č. , hodnota, , čestné prohlášení žalovaného o závazcích a výdajích, výpis exekucí a insolvencí žalovaného, výplatní pásky žalovaného, první strana nájemní smlouvy žalovaného, částečný výpis z účtu žalovaného, posouzení poměrů žalovaného – a po jejich zhodnocení podle § 132 o.s.ř. soud dospěl k následujícím závěrům ohledně skutkového stavu věci: Žalovaný jako úvěrovaný se žalobcem jako úvěrujícím uzavřel dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , v níž se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, , který žalovanému dne , datum, poskytl bezhotovostním převodem částkou , částka, , zbylou částku , částka, pak zaslal na jiný účet jako poplatek (provize zprostředkovateli) za sjednání úvěru. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s úrokem ve , Anonymizováno, měsíčních splátkách po , částka, (= celkem , částka, ). Žalovaný však nesplácel řádně a včas, neuhradil ničeho. Před podáním žaloby zaslal žalobce žalovanému výzvy k zaplacení s upozorněním na prodlení a předžalobní výzvu k plnění, avšak bezvýsledně. Před poskytnutím úvěru žalobce prověřil úvěruschopnost žalovaného – uvedl jeho příjem částkou , Anonymizováno, . , částka, měsíčně v průměru ze zaměstnání (ověření třemi výplatními lístky za únor až duben , Anonymizováno, a částečným výpisem z účtu žalovaného o připsání mzdy za únor až květen , Anonymizováno, ), nájemní bydlení za deklarované náklady , částka, , žalobcem upravené na , částka, dle dokladu (ověřeno fotografií první strany nájemní smlouvy). Dále žalobce ověřil, že žalovaný není v insolvenci, neprochází rejstříkem exekucí. Zjistil však jeden běžící úvěr , částka, , splátky jiného úvěru , částka, měsíčně.3. Při právním hodnocení soud vycházel z ustanovení občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., a to především z ustanovení o úvěru, o smluvní pokutě a o prodlení dlužníka. Podle § 2395 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 2048 ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle § 2049 zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Konečně podle § 1968 věta prvá, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970, podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Při posouzení výše úroku z prodlení požadovaného žalobcem vycházel soud z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.4. Dále soud vycházel ze zákona o spotřebitelském úvěru, zákona č. 257/2016 Sb. Podle § 86 odst. 1 a 2 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.5. Po aplikaci uvedených zákonných ustanovení na shora popsaný zjištěný skutkový stav vzal soud za prokázané, že žalobce poskytl žalovanému částku , částka, dne , datum, na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru. Závěr o absolutní neplatnosti smlouvy spočívá v okolnosti, že žalobce v žalobě sice tvrdil, že před poskytnutím úvěru byla prověřována úvěruschopnost žalovaného, k takovému (případnému) prověření nabídl jako důkaz pouze smlouvu o úvěru, smluvní podmínky a čestné prohlášení klienta, dále tři výplatní pásky, první stranu nájemní smlouvy, výpisy z insolvenčního rejstříku a systému REPI a dále částečný vpis z účtu žalovaného, zachycující pouze připsání mzdy. Z těchto důkazů nabídnutých a soudem provedených nevyplynulo, že by žalobce úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy a poskytnutím úvěru dostatečně prověřoval – především že by řádně vyhodnotil poměry žalovaného se správným závěrem o jeho schopnosti splácet tento konkrétní úvěr. Žalobce řádně ověřil pouze příjem žalovaného, jehož výše však nemohla vést k závěru, že z něj bude žalovaný schopen bez problémů splácet úvěr splátkami , částka, měsíčně. Výpis z bankovního účtu žalovaného byl opatřen pouze s výpisem došlé mzdy, to však nemůže řádně doložit celkovou situaci žalovaného. Dále vycházel žalobce, pokud jde o výdaje žalovaného, pouze z nákladů bydlení , částka, měsíčně. Další pravidelné výdaje žalovaného, kromě splátky jiného úvěru , částka, měsíčně, žalobce vůbec nezjišťoval, a žádným způsobem neprověřoval. Prověření úvěruschopnosti žalobcem před poskytnutím úvěru žalovanému nebylo provedeno dostatečně a kvalifikovaně, z informací, poskytnutých žalovaným a objektivně doložených, nemohl žalobce dojít ke – správnému – závěru, že žalovaný bude schopen 40 měsíců řádně a včas splácet , částka, měsíčně. Jelikož však žalovaný částku , částka, skutečně obdržel, stalo se tak bez právního důvodu. Soud tu nepoučil žalobce podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. o nutnosti doplnit tvrzení o tom, jak byla prověřována úvěruschopnost žalovaného, s poučením o nutnosti nabídnout k těmto tvrzením důkazy a s poučením, že nebudou-li tvrzení doplněna, nebo nebudou nabídnuty důkazy anebo se nabídnutými důkazy tvrzené skutečnost neprokáže, posoudí soud nárok žalobce podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení, protože žalobce se z jednání soudu omluvil.6. S ohledem na neplatnost smlouvy soud postupoval rovněž podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru neplatnou a v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku , částka, , jednalo se na straně žalovaného o bezdůvodné obohacení, které musí žalobci vydat. Jelikož žalovaný dosud nesplatil žalobci ničeho, je povinen vydat žalobci celé