4 C 15/2026-21 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný s ní dne , datum, uzavřel prostřednictvím webových stránek www., Anonymizováno, .cz smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě žalovaný obdržel částku ve výši , částka, , za což se zavázal uhradit poplatek ve výši , částka, . Úvěr měl být splacen dne , datum, . Žalovaný však své povinnosti plynoucí z této smlouvy nesplnil, žalobkyně po žalovaném proto požaduje rovněž zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, (prodlení s 5 splátkami při částce , částka, za prodlení s jednou splátkou). Na předžalobní upomínku žalovaný nereagoval.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, pouze odporem proti elektronickému platebnímu rozkazu a přípisy ze dne , datum, požádal o splátkový kalendář s bližším neodůvodněním, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv byl soudem řádně v dostatečném předstihu předvolán, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Z dokumentu s názvem „, Anonymizováno, č. , hodnota, -, Anonymizováno, “ ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně označila jako klienta a úvěrovaného žalovaného (u něž je uvedeno datum narození, rodné číslo, IČO, místo podnikání), přičemž na základě této smlouvy měl žalovaný obdržet částku , částka, převodem na bankovní účet, za což se zavázal zaplatit poplatek ve výši 1 % za každý den čerpání úvěru, tj. ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení. Splatnost úvěru byla stanovena na , datum, . Úvěr měl žalovaný splatit do 70 dní. Podle čl. 8.1 se v případě prodlení s úhradou jakékoli splátky zavázal uhradit jednorázovou sankci , částka, . Žalovaný se sekundárně identifikoval prostřednictvím platby ověřovacího poplatku ve výši , částka, na účet žalobkyně (z potvrzení o přijaté platbě). Z potvrzení o platbě ze dne , datum, soud zjistil, že z účtu žalobkyně byla zaslána žalovanému platba ve výši , částka, na bankovní účet. K ověření identity žalovaného žalobkyně dále disponovala fotokopií jeho občanského průkazu. Žalovaný žalobkyni neuhradil žádnou částku. Z předžalobní upomínky a podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě dluhu.4. Při právním posouzení věci v případě smlouvy o úvěru soud vycházel z ustanovení § 2390 a násl. občanského zákoníku zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Podle § 1802 OZ mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Dle § 1813 OZ se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Ohledně dalšího příslušenství soud vycházel z § 1970 OZ, dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Úrok z prodlení pro posuzované období stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.5. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy o podnikatelském úvěru. S ohledem na to, že žalovaný na jemu poskytnutý úvěr na základě platné smlouvy neuhradil ničeho (podle tvrzení žalobkyně), soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z uvedené částky , částka, , při úrokové sazbě podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru do zaplacení. Nadto lze upozornit, že bylo na žalovaném, aby prokázal, že žalobkyni plnil, případně, aby vyvrátil tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávky, žalovaný se nicméně svou pasivitou v řízení sám zbavil práva být soudem poučen podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Požádal pouze o splátkový kalendář, aniž by tuto žádost jakkoliv odůvodnil.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .7. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 věta 1. o.s.ř. a dle § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnosti žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyně.