4 C 355/2025-93 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhala po žalovaných zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovanými (žalovaným 1. jako klientem a žalovanou 2. jako spoluúčastníkem) byla uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , na jejímž základě byl žalovaným na účet vyplacen úvěr ve výši , částka, . Žalovaní však řádně neplnili závazky ze smlouvy, především řádné splácení úvěru, proto došlo k zesplatnění úvěru, čímž vznikla také nová jistina úvěru ve výši , částka, . Pro případ s nezaplacením nové jistiny se žalovaní zavázali společně a nerozdílně žalobkyni zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny až do jejího zaplacení. Jelikož žalovaní neplnili závazky, bylo zahájeno soudní řízení, jehož výsledkem byl rozsudek Okresního soudu v Benešově ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , v němž soud mimo jiné rozhodl o povinnosti žalovaných uhradit žalobkyni částky představující smluvní pokuty, tedy částky ve výši , částka, a , částka, (tato částka představovala smluvní pokutu ve výši 0,1 % dlužné nové jistiny úvěru za období prodlení žalovaných do , datum, ). Prodlení žalovaných však trvalo i po datu , datum, . Dne , datum, zaslala žalobkyně žalovaným předžalobní výzvu k úhradě smluvní pokuty od , datum, do , datum, . V souladu s limity dle smlouvy a ustanovení § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši , částka, .2. K výzvě soudu ohledně prokázání úvěruschopnosti žalobkyně doplnila, že schopnost žalovaného úvěr splácet byla prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisů z databází NRKI a SOLUS, hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. K posouzení výdajů žalovaného žalobkyně vycházela z údajů uvedených žalovaným, které žalovaný potvrdil v kartě hodnocení klienta.3. Vzhledem k tomu, že má žalovaný 1. bydliště na území , Anonymizováno, republiky, jde o věc s cizím prvkem, je třeba zkoumat, zda je ve věci dána pravomoc soudu České republiky, a pokud ano, podle jakého právního řádu je třeba postupovat. Na tuto věc se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1215/2012 Sb. ze dne , datum, , podle kterého je dána příslušnost soudu České republiky podle článku 17 a 18. Mezinárodně příslušný Okresní soud v Benešově postupoval dle českého procesního předpisu (zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“)).4. Žalobkyně a žalovaná 2. se k jednání soudu nedostavily (žalobkyně se omluvila), ač byly řádně a včas předvolány, proto bylo jednáno v jejich nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o.s.ř. Žalovaný 1. se vyjádřil tak, že si je svého dluhu vůči žalobci vědom. Rád by nějak splatil. K dotazu soudu, jakým způsobem žalobce zkoumal schopnost žalovaného úvěr splácet, uvedl, že musel doložit svůj příjem, avšak všechny ostatní údaje vyplňoval zprostředkovatel úvěru. Ke svým osobním poměrům v roce , Anonymizováno, žalovaný uvádí, že v té době žil a bydlel se svojí přítelkyní s tím, že jeho přítelkyně v té době pracovala u technických služeb a její příjem byl něco kolem , částka, . Sám měl příjem něco kolem , částka, , přičemž na bydlení platili něco kolem , částka, . Kromě toho měl dvě vyživovací povinnosti k synovi a dceři. Syn tehdy bydlel s ním, dcera bydlela s jeho bývalou manželkou. Závěrem uvedl, že se domnívá, že by žalovaná částka neměla být žalobkyni přiznána, neboť žalobkyně pochybila v přezkoumání schopnosti žalovaného úvěr splácet.5. Na základě provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaný 1. jako klient a žalovaná 2. jako spoluúčastník uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla na jejich účet uvedený ve smlouvě částku , částka, . (smlouva o úvěru) Žalovaní neplnili svůj závazek řádně splácet úvěr, proto žalobkyně dluh zesplatnila, kdy nová jistina zápůjčky činila , částka, . Zesplatnění bylo oznámeno žalovaným dne , datum, . (oznámení z , datum, ) Pro případ s nezaplacením nové jistiny se žalovaní zavázali společně a nerozdílně žalobkyni zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny až do jejího zaplacení. Rozsudkem Okresního soudu v Benešově ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, byla žalobkyni mimo jiné přiznána i smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně za období do , datum, . (rozsudek Okresního soudu v Benešově ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ) Žalovaný však byl v prodlení i nadále v období od , datum, do , datum, , kdy po zohlednění interních předpisů a zákona o spotřebitelském úvěru tato smluvní pokuta činí , částka, . Tuto částku žalovaní nezaplatili ani po zaslání předžalobní upomínky. (předžalobní výzva s podacím archem)6. Dále soud zjistil, že v databázi SOLUS žalovaný 1. procházel s negativním záznamem a v databázi NKRI procházel s výsledky menšího rizika neschopnosti úvěr splácet. Dále soud zjistil, že ve zbývajícím rozsahu ohledně úvěruschopnosti žalovaných žalobkyně vycházela z formuláře o hodnocení klienta, v němž bylo bez dalších podkladů uvedeno, že měsíční výdaje činí , částka, (, částka, životní minimum, , částka, nájemné, inkaso a , částka, částka na partnera), dále zde bylo uvedeno, že je zaměstnaný s měsíčním příjmem ve výši , částka, (což bylo doloženo pracovní smlouvou a potvrzením o výši pracovního příjmu), má středoškolské vzdělání a žije ve státním/obecním bydlení. Pokud jde o žalovanou 2. jako spoluúčastníka, tato potvrdila pravdivost informací a svůj příjem ze zaměstnání uvedla , částka, , což doložila pracovní smlouvou. Na základě uvedeného hodnocení klienta byl úvěr doporučen ke schválení.7. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dále soud na danou věc aplikoval zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“).8. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 stejného ustanovení pak poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 87 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 stejného ustanovení platí, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 stejného ustanovení pak platí, že změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávní