4 C 421/2025-77 — Okresní soud v Benešově

1. Dne , datum, podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu proti žalované o zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že s dlužníkem , jméno FO, , narozeným , datum, uzavřela dne , datum, smlouvu o stavebním spoření č. , hodnota, . Na základě této smlouvy požádal dlužník a žalovaná o poskytnutí meziúvěru ze stavebního spoření. Dne , datum, žalobkyně uzavřela s dlužníkem a žalovanou smlouvu o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření č. , hodnota, do výše , částka, . Před poskytnutím úvěru žalobkyně zkoumala úvěruschopnost dlužníka a žalované poskytnutý úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované, a to z bankovních či nebankovních registrů, z výpisů z běžného účtu. Meziúvěr byl žalovanou a dlužníkem vyčerpán. Dle uzavřené smlouvy byl dlužník a žalovaná povinni hradit úroky z poskytnutého meziúvěru v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, , počínaje prvním dnem čerpání meziúvěru, od , datum, ve výši , částka, měsíčně. Dále byli povinni provádět od prvního dne měsíce následujícího od uzavření úvěrové smlouvy pravidelné měsíční vklady ve výši , částka, na vkladový účet stavebního spoření. Žalovaná a dlužník však sjednané splátky řádně nehradili, proto žalobce v souladu s uzavřenými podmínkami dopisem ze dne , datum, od úvěrové smlouvy odstoupil a požadoval úhradu pohledávky. Pohledávka byla splatná nejpozději dne , datum, , k tomu dni činila částku , částka, . Dne , datum, byla žalované zaslána předžalobní upomínka, na kterou nereagovala. Žalobkyně později doplnila, že posuzovala úvěruschopnost zkoumáním příjmů a předpokládaných výdajů. Dlužník v žádosti uvedl, že je ženatý s čistým měsíčním příjmem , částka, a žalovaná uvedla, že je vdaná s čistým měsíčním příjmem , částka, . K této žádosti o poskytnutí meziúvěru dále doložili dokument potvrzení o příjmu a údaje o finanční situaci, kde uvedli, že jim byl poskytnut úvěr u ČS s měsíčním zatížením , částka, . Výdaje byly zohledněny pravděpodobné. Dále byla úvěruschopnost prověřována nahlížením do registru SOLUS a BRKI, kde v tomto registru byla uvedena hodnota , hodnota, , což značí, že žalovaná a dlužník neměli žádné závazky po splatnosti. Byl posuzován parametr DSTI, který byl vypočten na 39,90 % (podle ČNB nesmí tento ukazatel přesáhnout 45 %). Žalobce vycházel při zkoumání úvěruschopnosti žalované a dlužníka z údajů, které mu poskytl sám dlužník a žalované a z údajů získaných či vytvořených samotným žalobcem. Následně zaslala soudu výčet jednotlivých plateb na meziúvěrový účet, kdy tyto dosáhly , částka, , na vkladovém účtu byl naspořen zůstatek , částka, .2. Žalovaná proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu podala odpor a k věci se vyjádřila tak, že činí nesporným, že společně s manželem , jméno FO, uzavřeli smlouvu o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření. Žalovaná namítá, že žalobkyně netvrdí, zda cílovou částku úvěru žalovaná a dlužník načerpali. Z důkazů doložených žalobkyní je zřejmé, že se žalobkyně schopnosti splácet úvěr žalovanou a dlužníkem nezabývala. V žalobním tvrzeních se k tomu žalobkyně vyjádřila pouze obecně. Z předložených důkazů nevyplývá nic, co by vypovídalo o finančních poměrech žalované, popř. dlužníka, jejich příjmech a výdajích. Z výpisů z účtu za období květen až červen , Anonymizováno, je zjevné, že dlužník a žalovaná nebyli schopni řádně a včas hradit splátky poskytnutého úvěru, neboť zůstatek byl mínusový. Pokud by žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované a dlužníka, musela dojít k závěru, že zde existuje vysoké riziko předlužení, což se potvrdilo, když dlužníkovi bylo v září , Anonymizováno, povoleno oddlužení. Smlouva o poskytnutí meziúvěru a úvěru je absolutně neplatná a žalobkyni náleží maximálně bezdůvodné obohacení. Žalovaná doplnila, že z výpisu z účtu vyplývá, že žalobkyně ve svém výčtu neuvedla platbu ze dne , datum, ve výši , částka, a platbu ze dne , datum, ve výši , částka, (platby byly dvakrát). Z předloženého výpisu pak také vyplývá, že naspořená částka ve výši , částka, byla žalobkyní zaúčtována na dluh žalované dne , datum, . Posléze uvedla, že ověřila provedené platby a činí nesporným, že byly provedeny platby tak, jak je uvedla žalobkyně ve vyjádření ze dne , datum, . Provedený součet však neodpovídá částce , částka, , ale částce , částka, . Společně s naspořenou částkou , částka, tak bylo na úvěrový účet uhrazeno celkem , částka, . Výše bezdůvodného obohacení tak je , částka, .3. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle §132 o.s.ř., a zjistil: Ze smlouvy o stavebním spoření č. , hodnota, vzal za prokázané, že žalobkyně a dlužník , právnická osoba, tuto smlouvu uzavřeli dne , datum, . Součástí byly všeobecné obchodní podmínky stavebního spoření. Na základě žádosti žalované a dlužníka o poskytnutí meziúvěru žalobkyně s žalovanou a dlužníkem uzavřeli dne , datum, smlouvu o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření, na základě které poskytl žalobce žalované a dlužníkovi meziúvěr ze stavebního spoření do výše , částka, a žalovaná a dlužník se zavázali hradit pravidelně stanovené měsíční splátky a platit pravidelné měsíční vklady. Žalovaná a dlužník meziúvěr vyčerpali, avšak přes upomínky žalobkyně řádně nehradili stanovené měsíční splátky a vklady, proto žalobkyně od smlouvy odstoupila a požadovala úhradu pohledávky. Tyto skutečnosti má soud za prokázané ze žádosti o čerpání meziúvěru, smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření, obecných úvěrových podmínek, oznámení o čerpání meziúvěru, výpisu z meziúvěrového účtu, výpisu z vkladového účtu, zvýšení úrokové sazby, odstoupení od smlouvy s výzvou k úhradě včetně dodejky, předžalobní výzvy s poštovním podacím archem. Z výpisu z osobního účtu soud zjistil, že v měsících roku , Anonymizováno, byl zůstatek dlužníka na účtu nízký, po většinu doby se pohyboval v záporných částkách. V žádosti o poskytnutí meziúvěru je uvedeno, že žalovaná má příjem , částka, , dlužník , částka, . Z potvrzení příjmu a údaje o finanční situaci soud zjistil, že dlužníkovi byl poskytnut úvěr ČS s měsíčním zatížením , částka, , žalované žádný – stvrdili podpisem žalovaná a dlužník. Součástí spisu je i tabulka propočtu příjmů a výdajů k úvěruschopnosti.4. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále soud na danou věc aplikoval zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“).5. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 stejného ustanovení pak poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.6. Podle § 87 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 stejného ustanovení platí, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 stejného ustanovení pak platí, že změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze sm