4 C 448/2025-21 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobou ze dne , datum, se žalobkyně u zdejšího soudu domáhala proti žalovanému zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, . Součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. Před uzavřením smlouvy byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného odborníky žalobkyně, kteří v rámci kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace o proměnných (věk, vzdělání, zdroj příjmů, počet dětí, apod.). Sjednaný úvěrový rámec činil , částka, . Žalovaný měl úvěr hradit řádně a včas, a to včetně poplatků dle sazebníku. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný čerpal celkem , částka, a celkem na poskytnutý úvěr hradil částku , částka, . Jelikož žalovaný porušil svou povinnost hradit úvěr řádně a včas, žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni , datum, – dopisem tohoto data byl žalovaný též vyzván k úhradě celého úvěru. Žalobkyně za žalovaným eviduje pohledávku ve výši , částka, sestávající z neuhrazené jistiny ve výši , částka, , nákladů na vymáhání ve výši , částka, a smluvních pokut ve výši , částka, . Na předžalobní upomínku zástupce žalobkyně žalovaný nereagoval.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv byl soudem řádně v dostatečném předstihu předvolán, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím závěrům stran skutkového stavu: Žalobkyně je subjektem poskytujícím spotřebitelské úvěry. Dne , datum, žalobkyně a žalovaný uzavřeli Smlouvu o revolvingovém úvěru, přičemž na základě úvěrové smlouvy byl žalovanému poskytnut revolvingový bezúčelový úvěr do výše úvěrového rámce , částka, s roční úrokovou sazbou 26,28 %. K aktivaci revolvingového úvěru mělo dojít načerpáním první částky. Na základě této smlouvy žalovaný celkem v době jejího trvání obdržel od žalobkyně částku , částka, a uhradil celkem , částka, . Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že je svobodný, nemá vyživovací povinnost a bydlí v pronájmu, je zaměstnaný s příjmem ve výši , částka, měsíčně, žije sám, náklady vyčíslil částkou , částka, měsíčně. Žalovaný neprocházel žádným registrem, úvěruschopnost tak byla vyhodnocena jako úspěšná. Jelikož se žalovaný měl dostat do prodlení s jednotlivými úhradami, měla žalobkyně předmětný revolvingový úvěr zesplatnit a vyzvala ho k úhradě celého dluhu dne , datum, . Následně žalobkyně prostřednictvím svého zástupce zaslala žalovanému předžalobní upomínku.4. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Dále soud na danou věc aplikoval ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“). Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 stejného ustanovení pak poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 stejného ustanovení platí, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 stejného ustanovení pak platí, že změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.6. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.7. V daném případě má soud za to, že podaná žaloba je důvodná, a že tedy je třeba v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Z provedených listinných důkazů bylo zjištěno, že žalobkyně s žalovaným jako dlužníkem (úvěrovaným) platně sjednala smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky a splnila tak svoje povinnosti z předmětné smlouvy. Žalovaný však své povinnosti vyplývající ze smlouvy a ze zákona nesplnil, neboť nehradil řádně dohodnuté splátky, a proto žalobkyně v souladu se smluvními ujednáními a obchodními podmínkami úvěr zesplatnila a požadovala zaplacení celé dlužné částky. Žalovaný zůstal žalobkyni dlužný na daný úvěr celkovou částku , částka, s příslušenstvím. Na dlužnou částku do dnešního dne však nic nezaplatil a na upomínku žalobkyně nereagoval. Za této situace vznikl žalobkyni nárok na zaplacení žalované dlužné částky, přičemž soud žalobkyni zároveň přiznal i uvedené příslušenství žalované pohledávky jistiny vyplývající ze smlouvy a ze zákona. Z těchto důvodů soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), neboť soud neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší nežli zákonné, ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .