5 C 6/2026-17 — Okresní soud v Benešově

1. Dne , datum, podala žalobkyně ke zdejšímu soudu proti žalovanému žalobu o zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. V odůvodnění uvedla, že dne , datum, žalovaný s její právní předchůdkyní podepsal smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 87,51 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách dle splátkového kalendáře, kdy poslední splátka měla být uhrazena , datum, . Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně prověřena na základě příslušných databází, dokladů o příjmech a prohlášení žalovaného. Žalovaný řádně neplnil smluvní podmínky a dostal se do prodlení s úhradou splátek. Do data zesplatnění celého úvěru byla uhrazena pouze částka ve výši , částka, . V souvislosti s prodlením žalovaného vzniklo žalobkyni dle smlouvy právo na úhradu smluvních pokut a nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaný žalobkyni ke dni podání žaloby dluží částku , částka, . Na zaslanou předžalobní upomínku žalovaný nereagoval.2. Žalovaný se ve věci vyjádřil, k ústnímu jednání se dostavil. Uvedl, že předmětnou smlouvu skutečně uzavřel. Zkoušel neúspěšně podnikat, z čehož mu vznikly dluhy. V době uzavření úvěrové smlouvy měl již jiné půjčky a dostal se do dluhové pasti. , adresa, vysokého úroku si všiml, peníze však nutně potřeboval, jelikož jeho žena byla na mateřské dovolené a on musel vyživovat jí a dvě děti. Podobnou půjčku by si již nikdy nevzal. Dále uvedl, že není schopen celou částku uhradit ihned, má plat ve výši , částka, měsíčně a jeho žena pobírá stále pouze rodičovský příspěvek. Bydlí v nájmu, na který uhradí , částka, měsíčně. Při uzavírání smlouvy o úvěru se ho nikdo nedotazoval na jeho celkové majetkové poměry, nikdo nezjišťoval, zda má vyživovací povinnost či kolik hradí například celkově za bydlení. Po zohlednění příjmů a výdajů je schopen hradit splátky , částka, měsíčně, o které soud také požádal.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Dne , datum, žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . podepsali listinu s názvem smlouva o úvěru, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému zavázala poskytnout úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal úvěr vrátit ve 48 měsíčních splátkách ve výši , částka, ; zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 87,51 % ročně a žalovaný měl celkem žalobkyni vrátit , částka, . V článku 6 pak byly sjednány sankce pro případ prodlení žalovaného (ze smlouvy o úvěru vč. dodatku, z oznámení o schválení úvěru, z předsmluvního formuláře, ze splátkového kalendáře). Úvěr byl žalovanému ze strany žalobkyně vyplacen na jeho účet dne , datum, (z dokladu o vyplacení úvěru). Žalovaný se dostal se splátkami do prodlení, na upomínky žalobkyně nereagoval, a proto žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnila (z oznámení o zesplatnění). Právní předchůdkyně žalobkyně následně uzavřela s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno (ze smlouvy o postoupení pohledávek, z prohlášení o postoupení včetně seznamu, z oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího lístku). Žalobkyně zaslala předžalobní upomínku, na kterou žalovaný nereagoval (z předžalobní upomínky a podacího archu).4. Registrem SOLUS žalovaný neprocházel a v databázi NKRI měl 11 finančních institucí s žádostí, expozici v částce , částka, a s limitem , částka, . Dále k úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně předložila formulář hodnocení klienta a potvrzení o obdržení příjmu. Z nich bylo zjištěno, že žalovaný byl zaměstnaný, uváděl výši příjmu , částka, (k čemuž doložil, že cca tuto částku i obdržel – dne , datum, obdržel , částka, , dne , datum, obdržel , částka, ), jeho výdaje měly činit , částka, .5. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaný podepsal se žalobkyní dne , datum, listinu s názvem smlouva o úvěru, na jejímž základě žalovaný dne , datum, čerpal úvěr ve výši , částka, . Do dnešního dne žalovaný žalobkyni uhradil částku , částka, (v řízení nebylo prokázáno ani tvrzeno, že by uhradil více). Před uzavřením smlouvy žalovaný čerpal jiné půjčky.6. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále soud na danou věc aplikoval zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“).7. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ pak poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle § 87 odst. 2 ZoSÚ platí, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle § 87 odst. 3 ZoSÚ pak platí, že změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.11. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.12. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru č. , hodnota, podepsaná mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 ZoSÚ řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit, resp. žalobkyně neprokázala, že úvěruschopnost žalovaného řádně přezkoumala, jelikož nijak nezkoumala především výdajovou stránku jeho hospodaření.13. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech uvádí, že způsob, jakým žalobkyně zkoumala úvěruschopnost je ve smyslu aktuální rozhodovací praxe vyšších soudů zcela nedostatečný a řádné zkoumání úvěruschopnosti z něj nelze dovodit. K uvedenému soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , [PR 21/2018 s. 757], dle něhož „věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního