8 C 10/2026-16 — Okresní soud v Benešově

Žalobkyně se domáhala, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit jí částku , částka, (nesplacenou část jistiny v částce , částka, a kapitalizovanou smluvní pokutu v částce , částka, ) s příslušenstvím (kapitalizovaným smluvním úrokem v částce , částka, a zákonným úrokem z prodlení z jistiny a kapitalizovaného smluvního úroku za období od , datum, do zaplacení) a nahradit jí náklady řízení. Uvedeného se domáhala z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou, jelikož žalovaná poskytnutý úvěr ve dnech , datum, a , datum, nesplatila řádně a včas. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila.Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a k jednání soudu se bez omluvy nedostavila.Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaná dne , datum, podepsaly prostřednictvím elektronických prostředků listinu s nadpisem „, Anonymizováno, č. , hodnota, “, na základě které mohla žalovaná od žalobkyně po dobu určitou (do úplného splacení jistiny) opakovaně obdržet peněžní prostředky až do výše , částka, . U označení žalované bylo uvedeno mimo jiné číslo bankovního účtu, a to , č. účtu, . Obdržené prostředky pak měla žalovaná vrátit spolu s úrokem při úrokové sazbě 40 % p.m., konkrétně tak, že obdržené prostředky mohla žalovaná vrátit kdykoli, ale úrok přirostlý za uplynulé období byla žalovaná povinna uhradit každý měsíc nejpozději k 4. dni měsíce. Dne , datum, byla z bankovního účtu žalobkyně provedena bezhotovostní platba , částka, na bankovní účet č. , č. účtu, , stejně proběhla platba dne , datum, v částce , částka, . Dopisem ze dne , datum, byla žalovaná žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky , částka, , neboť měla opakovaně porušovat podmínky splácení. K úhradě dlužné částky , částka, byla žalovaná písemně vyzvána zástupkyní žalobkyně, a to dopisem ze dne , datum, zaslaným prostřednictvím osoby , právnická osoba, .Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy. Soud věc posoudil podle § 2395 o. z. a podle § 2 odst. 1, § 86 odst. 1, 2 a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.Soud věc po právní stránce posoudil tak, že žalobkyně jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. (a vznikl tak mezi nimi závazek v podobě spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Tato smlouva je však absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť před jejím uzavřením nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit. Žalobkyně svá obecná tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalované nikterak nedoložila, přičemž ani ze soudem provedených důkazních prostředků nevyplynul žádný důkaz o tom, že by úvěruschopnost žalované jakkoli zkoumala, natož pak řádně (zejména jde-li o zkoumání příjmů a výdajů žalované).Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru absolutně neplatnou, rozhodoval podle § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru o vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované jako jistinu , částka, , nicméně již nebylo prokázáno (ani tvrzeno), zda a případně jakou částku žalovaná v souvislosti s poskytnutím zmíněných prostředků žalobkyni již uhradila, soud tak nemohl rozhodnout kolik má žalovaná na jistině žalobkyni vrátit. Výše žalobkyní tvrzeného (případného) bezdůvodného obohacení neodpovídala ani důkazu z důkazního prostředku „zesplatnění pohledávky“. Na základě uvedeného soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Z opatrnosti soud upozorňuje, že žalobkyni neposkytl příslušné poučení podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť se z jednání soudu omluvila.O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario tak, že žalované se právo na jejich náhradu nepřiznává, neboť přestože byla plně procesně úspěšná, žádné náklady řízení jí podle obsahu spisu nevznikly.