8 C 402/2025-67 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se domáhala, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím. Uváděla, že mezi ní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, (dále též jen „smlouva“ ). Žalovaná tuto smlouvu podepsala dne , datum, . Na základě smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, (dále též jen „úvěr“ ). Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 72,84 % p.a. splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši , částka, . Na. Žalovaná porušila svou povinnost úvěr splácet, když se ocitla v prodlení s úhradou několika splátek, přičemž do zesplatnění úvěru uhradila na svůj dluh celkem pouze , částka, . Žalobkyně požadovala uhradit částku odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši , částka, (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši , částka, a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši , částka, ) s příslušenstvím, smluvní pokutu v celkové výši , částka, s příslušenstvím, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši , částka, s příslušenstvím, smluvní pokutu ve výši , částka, , úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši , částka, ode dne , datum, do zaplacení ve výši 72,84% a od 91. dne prodlení žalované ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. v nominální úrokové sazbě 12 % p.a. Žalobkyně rovněž požadoval úhradu za pojištění schopnosti klienta splácet ve výši celkem , částka, . Ohledně úvěruschopnosti žalobkyně pouze obecně uvedla, že schopnost žalované řádně hradit úvěr byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od ní, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích SOLUS a NRKI, bylo zjištěno, že žalovaná nebyla v době žádosti evidována v insolvenčním rejstříku, neměla u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný a zaměstnavatel žalované nebyl evidován v insolvenčním rejstříku.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vyplývá, že žalobkyně je nebankovním poskytovatelem spotřebitelských úvěrů.4. Návrhem na uzavření smlouvy o úvěru, předsmluvním formulářem, kopiemi OP žalované, potvrzením o provedené platbě, dokladem o vyplacení úvěru, dodatkem k návrhu smlouvy o úvěru, podpisem na dálku, informacemi o zaslání platby , částka, , doklady o zaslané SMS, prohlášením klienta a dokladem o vyplacení úvěru bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalované dne , datum, poskytnut úvěr ve výši , částka, , a to na bankovní účet označený žalovanou. Oznámením o schválení úvěru včetně přehledu splátek bylo prokázáno, že žalovaná se zavázala splatit úvěr společně s úrokem při úrokové sazbě 72,84 % p.a. ve 48 měsíčních splátkách po , částka, .5. Kartou klienta bylo prokázáno, že žalovaná na předmětný úvěr uhradila celkem částku , částka, .6. Výpisem z účtu žalované bylo prokázáno, že , datum, byla na její účet připsána částka , částka, od firmy , právnická osoba, . (pravděpodobně příjem od zaměstnavatele). Z hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalovaná ve formuláři zaškrtla, že je zaměstnaná s celkovým příjmem ve výši , částka, měsíčně, přičemž uvedla, že má celkové výdaje v částce , částka, měsíčně, když z toho tvoří , částka, životní minimum a , částka, bydlení. Žalovaná dále uvedla, že má maturitu, je svobodná, žije u rodičů. Z výpisu z registru , Anonymizováno, vyplývá, že žalovaná byla v tomto registru lustrována s negativním výsledkem. Z výpisu z registru , Anonymizováno, pak bylo nebylo zjištěno ničeho negativního pro hodnocení úvěruschopnosti žalované.7. Výzvami k zaplacení a předžalobní výzvou s podacím archem bylo prokázáno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovanou k zaplacení dluhu.8. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.15. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru č. , hodnota, je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit. Žalobkyně nedostatečně ověřila zejména výdaje žalované, když se v této souvislosti spoléhala pouze na její tvrzení. Ze žádných provedených důkazních prostředků nevyplynul důkaz o zkoumání výdajů žalované, zejména za situace, kdy žalovaná dosahuje velmi nízkého příjmu. Soud při jednání poskytl žalobkyni prostřednictvím její právní zástupkyně poučení podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), aby ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti doplnila svá tvrzení a označila důkazy, avšak žalobkyně uvedla, že žádných takových návrhů nemá.16. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru ve smyslu shora uvedených ustanovení absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro absenci řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku , částka, . Jelikož žalovaná na tuto částku žalobkyni uhr