8 C 413/2025-39 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se domáhala, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit jí částku , částka, (z toho nesplacené jistiny tvořily , částka, a , částka, , poplatky , částka, a , částka, ) s příslušenstvím (kapitalizovanými smluvními úroky , částka, a , částka, , nekapitalizovanými smluvními úroky z nesplacené jistiny , částka, při úrokové sazbě 10,38 % ročně za období od , datum, do zaplacení a z nesplacené jistiny , částka, při úrokové sazbě 12,00 % ročně za období od , datum, do zaplacení, a dále kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení v částce , částka, a , částka, a nekapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení z nesplacené jistiny , částka, a poplatků , částka, při úrokové sazbě 12,00 % ročně za období od , datum, do zaplacení a z nesplacené jistiny , částka, a poplatků , částka, při úrokové sazbě 12,00 % ročně za období od , datum, do zaplacení) a nahradit jí náklady řízení. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , a žalovanou byly postupně uzavřeny dvě smlouvy o úvěru. Nejprve dne , datum, smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – konsolidace půjček, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v částce , částka, , a následně dne , datum, smlouva o úvěru – expres půjčka, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v částce , částka, . Peněžní prostředky se žalovaná zavázala vrátit spolu s úroky a poplatky v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná úvěry nesplácela řádně a včas, a proto , právnická osoba, . úvěry zesplatnila, první ke dni , datum, a druhý ke dni , datum, , následně pohledávky za žalovanou z obou smluv postoupila žalobkyni. Žalobkyně žalované před podáním žaloby zaslala předžalobní upomínku, avšak žalovaná přesto svůj dluh neuhradila.2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a k jednáním soudu se bez omluvy nedostavila.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – konsolidace půjček soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . a žalovaná podepsaly dne , datum, listinu s nadpisem „smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – konsolidace půjček“, na základě které se společnost , právnická osoba, . zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, a žalovaná se ho zavázala splatit v 108 měsíčních splátkách po , částka, s tím, že výše poslední měsíční splátky byla , částka, . Kromě uvedeného byla žalovaná povinna platit sjednané pojistné, a to ve výši , částka, měsíčně. Ze smlouvy o úvěru – , Anonymizováno, půjčka soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . a žalovaná podepsaly dne , datum, listinu s nadpisem „smlouva o úvěru – expres půjčka“, na základě které se společnost , právnická osoba, . zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, a žalovaná se ho zavázala splatit v 24 měsíčních splátkách po , částka, s tím, že výše poslední měsíční splátky byla , částka, .4. Z výpisů z úvěrových účtů a oznámení o zesplatnění úvěrů soud zjistil, že , právnická osoba, . oba sjednané úvěry zesplatnila, první z nich ke dni , datum, a druhý z nich ke dni , datum, , o tomto žalovanou informovala dopisy datovanými , datum, a , datum, . Z platební historie žalované a přehledu splátek soud zjistil, že , právnická osoba, . žalované dne , datum, v několika platbách bezhotovostně vyplatila částku , částka, a dne , datum, částku , částka, , žalovaná následně do , datum, zaplatila na první poskytnutou částku celkem pouze , částka, a do , datum, na druhou poskytnutou částku celkem pouze , částka, .5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že , právnická osoba, . a žalobkyně podepsaly dne , datum, , respektive , datum, smlouvu s nadpisem „smlouva o postoupení pohledávek“, ve které si ujednaly postoupení obou pohledávek za žalovanou, vyplývajících z výše uvedených smluv, žalobkyni. O tomto pak byla žalovaná písemně vyrozuměna dopisem ze dne , datum, . K postoupení pohledávek mělo dojít po zaplacení úplaty sjednané v dohodě o úplatě za postoupení, tato úplata byla podle potvrzení o úplatě zaplacena dne , datum, .6. Z předžalobní upomínky včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že žalovaná byla písemně vyzvána k úhradě dluhů ještě před podáním žaloby.7. Z listin označených jako „, Anonymizováno, “ a vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že , právnická osoba, . žalovanou před poskytnutím peněžních prostředků v obou případech lustrovala v insolvenčním rejstříku, a rovněž v bankovním a nebankovním registru klientských informací. Následně spočítala prostřednictvím matematického modelu výpočtu úvěruschopnosti maximální možnou výši měsíční splátky ve výši , částka, v prvním případě a ve výši , částka, v druhém případě, přičemž do výpočtu zahrnula mj. čistý měsíční příjem žalované ve výši , částka, v prvním případě a ve výši , částka, v druhém případě, a rovněž i interní splátky žalované ve výši , částka, v prvním případě a ve výši , částka, v druhém případě. Žalovaná v obou případech deklarovala bydlení u rodičů. Ze žádosti o úvěr – konsolidace půjček soud zjistil, že žalovaná před poskytnutím peněžních prostředků v prvním případě deklarovala, že má náklady na bydlení (u rodičů) , částka, měsíčně, je zaměstnána na dobu neurčitou u , právnická osoba, ., a že má aktuálně u společnosti , právnická osoba, . celkem , hodnota, nesplacených úvěrů v celkové nesplacené výši , částka, . Z druhé žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaná před poskytnutím peněžních prostředků v druhém případě deklarovala nově náklady na bydlení (u rodičů) , částka, měsíčně a stejného zaměstnavatele, o jiných nesplacených úvěrech nešlo z této žádosti zjistit ničeho. Z výpisů z bankovního účtu soud zjistil, že před poskytnutím peněžních prostředků v prvním případě měla , právnická osoba, . k dispozici výpis z běžného účtu žalované za období od září , Anonymizováno, do (části) prosince , Anonymizováno, . Ve zmíněném období byly zřejmé na straně jedné pravidelné měsíční příchozí platby od , Anonymizováno, .s. vždy zhruba , částka, a občasné platby od osoby , jméno FO, v rozmezí , částka, až , částka, , zatímco na straně druhé byly zřejmé pravidelné splátky jiných úvěrů. Rozdíl mezi počátečním a konečným zůstatkem na bankovním účtu byl v měsíci září , Anonymizováno, +, částka, , v říjnu , Anonymizováno, -, částka, a v listopadu , Anonymizováno, +, částka, . Před poskytnutím prostředků v druhém případě měla , právnická osoba, . k dispozici výpis z běžného účtu žalované za období od června , Anonymizováno, do (části) září , Anonymizováno, . Ve zmíněném období byly zřejmé na straně jedné pravidelné měsíční příchozí platby od , Anonymizováno, . v rozmezí částek , částka, až , částka, , ačkoli na straně druhé byly zřejmé opět pravidelné splátky jiných úvěrů, jakož i čerpání nových úvěrů, příkladem dne , datum, v částce , částka, a dne , datum, v částce , částka, . Rozdíl mezi počátečním a konečným zůstatkem na bankovním účtu byl v měsíci červnu , Anonymizováno, -, částka, , v červenci , Anonymizováno, +, částka, a v srpnu , Anonymizováno, +, částka, .8. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření příslušné smlouvy. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvě