8 C 430/2025-34 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku , částka, (z toho částka , částka, představovala nesplacenou jistinu, částka , částka, poplatky za poskytnutí a správu, částka , částka, smluvní pokutu a částka , částka, sankční poplatky) s příslušenstvím (smluvním úrokem při úrokové sazbě 11,75 % ročně z nesplacené jistiny za období od , datum, do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce , částka, a zákonným úrokem z prodlení při úrokové sazbě 11,75 % ročně z nesplacené jistiny za období od , datum, do zaplacení) a nahradit jí náklady řízení. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva č. , hodnota, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla zápůjčku v částce , částka, . Zápůjčku se žalovaný naopak zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s poplatkem v částce , částka, (zahrnující zejména kapitalizovaný smluvní úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, poplatek za zpracování zápůjčky a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení), a to v hotovosti v 60 týdenních splátkách po , částka, . Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, přičemž na pohledávku uhradil pouze , částka, . Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalobkyně se z jednání soudu omluvila.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Ze smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, , a žalovaný podepsali dne , datum, listinu s nadpisem „, Anonymizováno, “, na základě které žalovaný téhož dne obdržel od zmíněné společnosti peněžní prostředky v hotovosti ve výši , částka, . Obdržené prostředky pak měl žalovaný vrátit spolu s poplatkem v částce , částka, (z toho představoval smluvní úrok , částka, , poplatek za zpracování úvěru , částka, a poplatek za komfortní splácení , částka, ), a to v 60 týdenních splátkách po , částka, s tím, že poslední splátka měla činit , částka, .4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že za společnost , právnická osoba, a žalobkyni byla dne , datum, podepsána listina s nadpisem „Smlouva o postoupení pohledávek“, jejíž přílohou byl seznam obsahující mimo jiné kolonku pod č. , hodnota, s číslem smlouvy , Anonymizováno, . Z oznámení o postoupení včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že dopisem ze dne , datum, oznámila společnost , právnická osoba, žalovanému, že pohledávku za ním ze smlouvy č. , hodnota, postoupila žalobkyni.5. Z předžalobní upomínky včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že k úhradě částky , částka, byl žalovaný vyzván prostřednictvím upomínky zaslané zástupcem žalobkyně dne , datum, prostřednictvím poštovního operátora „PNS“. Již předtím byla žalovanému zaslána jménem žalobkyně výzva k okamžitému splacení dluhu ze smlouvy č. , hodnota, – dopis ze dne , datum, .6. Z listin označených jako „výpočet smluvní pokuty“ a „výpočet úroku“ soud zjistil, že tyto listiny zobrazují za období od , datum, do , datum, příchozí platby v celkové výši , částka, .7. Ze zákaznické karty soud zjistil, že společnost , právnická osoba, před poskytnutím peněžních prostředků žalovanému pracovala s informacemi, že má čistý příjem v částce , částka, měsíčně a výdaje v částce , částka, měsíčně (odhad), bydlí s rodiči, pracuje jako osoba samostatně výdělečně činná, je svobodný a má základní vzdělání. V zákaznické kartě byly dále v části ověřené dokumenty zaškrtnuty kolonky „pracovní smlouva/ŽL“ a „2 výplatní pásky“. Z výpisu z části živnostenského rejstříku soud zjistil, že se jedná o výpis ke dni , datum, a ve vztahu k osobě – , jméno FO, , narozená , datum, .8. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.9. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.10. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.14. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 odst. 1 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.15. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).16. Soud věc po právní stránce posoudil tak, že právní předchůdkyně žalobkyně – obchodní společnost , právnická osoba, jako zapůjčitel a žalovaný jako vydlužitel uzavřeli dne , datum, smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z. (a vznikl tak mezi nimi závazek v podobě spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Tato smlouva je však podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 o. z. absolutně neplatná, neboť před jejím uzavřením nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného úvěr splatit. Žalobkyně, které byla od obchodní společnosti , právnická osoba, podle § 1879 o. z. postoupena pohledávka vyplývající ze zmíněné smlouvy o zápůjčce, v průběhu řízení neprokázala, že by úvěruschopnost žalovaného její právní předchůdkyně zkoumala řádně. Žalobkyně nejprve v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu uvedla, že její právní předchůdkyně úvěruschopnost zkoumala, a to lustrací žalovaného v příslušných registrech a ověřením jeho finanční situace – konfrontací informací od žalovaného s dostupnými údaji ve zmíněných registrech na jedné straně a s daty dle ekonomických modelů na straně druhé. Dále pak v průběhu řízení poukázala mimo jiné na nízkou výši poskytnutých peněžních prostředků a ověření odhadovaných výdajů žalovaného v částce , částka, měsíčně zástupcem právní předchůdkyně žalobkyně při podpisu smlouvy. Ačkoli žalobkyně tvrdí, že příjmy a výdaje žalovaného byly před poskytnutím zápůjčky řádně ověřeny, de facto jediné čím toto ověřování dokládá je tzv. zákaznická karta. I kdyby však soud přisvědčil tvrzení, že údaje obsažené v tomto dokumentu byly skutečně ověřeny zástupcem právní předchůdkyně žalobkyně na základě tam zaškrtnutých dokladů, tedy pracovní smlouvy nebo živnostenského listu a dvěma výplatními páskami, výdaje žalova