8 C 44/2026-41 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku , částka, (z toho nesplacená jistina tvořila , částka, a poplatky , částka, ) s příslušenstvím (kapitalizovaným smluvním úrokem v částce , částka, , nekapitalizovaným smluvním úrokem z nesplacené jistiny při úrokové sazbě 14,20 % ročně za období od , datum, do zaplacení, a dále kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce , částka, a nekapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z nesplacené jistiny při úrokové sazbě 12,75 % ročně za období od , datum, do zaplacení) a nahradit jí náklady řízení. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o RePůjčce č. , hodnota, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky v částce , částka, . Peněžní prostředky se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem při úrokové sazbě 14,20 % ročně a dalšími poplatky v pravidelných měsíčních splátkách dle smlouvy. Žalovaný však úvěr nesplácel řádně a včas, a proto ho právní předchůdkyně žalobkyně ke dni , datum, zesplatnila a pohledávku za žalovaným postoupila žalobkyni. Žalovaný zaplatil splátky v celkové výši , částka, . Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě od něho získaných údajů a jeho lustrací v databázích SOLUS, BRKI a NRKI.2. Žalovaný se k návrhu nijak nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce zjistil, že žalovaný podepsal dne , datum, listinu s nadpisem „návrh na uzavření Smlouvy o , Anonymizováno, č. , hodnota, “, kterou požádal , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , o poskytnutí peněžních prostředků v částce , částka, s tím, že by tyto prostředky vrátil spolu s úrokem při úrokové sazbě 14,20 % p.a. ve 120 měsíčních splátkách po , částka, . Z akceptace návrhu na uzavření půjčky soud zjistil, že shodného dne byla za , právnická osoba, . podepsána prostřednictvím elektronických prostředků listina s nadpisem „akceptace návrhu na uzavření Smlouvy o , Anonymizováno, č. , hodnota, “, dle které byla žádost žalovaného o poskytnutí peněžních prostředků schválena bez výhrad, pro splácení a převod (části) prostředků byl uveden účet č. , č. účtu, . Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že splátky měly být prováděny inkasem. Z výpisu z účtu – doklad o vyplacení půjčky soud zjistil, že peněžní prostředky byly žalovanému v plné výši poskytnuty bezhotovostně dne , datum, . Z prohlášení o okamžité splatnosti včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že , právnická osoba, . dopisem ze dne , datum, vyzvala žalovaného k vrácení veškerých peněžních prostředků poskytnutých mu na základě smlouvy č. , hodnota, a zaplacení úroků a poplatků. Ze smluv o postoupení pohledávek soud zjistil, že za žalobkyni dne , datum, a za , právnická osoba, . dne , datum, byla podepsána listina s nadpisem „rámcová smlouva o postupování pohledávek č. , Anonymizováno, “, ve které si zmíněné společnosti ujednaly podmínky postupování pohledávek, zejména, že postoupení souboru pohledávek je účinné až zaplacením příslušné úplaty dle čl. 4, načež dne , datum, za žalobkyni a dne , datum, za společnost , právnická osoba, . byla podepsána listina s nadpisem „smlouva o postoupení pohledávek č. , Anonymizováno, “, jejíž přílohou byl seznam obsahující mimo jiné kolonku se jménem a příjmením žalovaného včetně čísla , hodnota, . Z potvrzení o úplatě za postoupení soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . dopisem ze dne , datum, potvrdila přijetí úplaty dle smlouvy o postoupení pohledávek č. , Anonymizováno, . Z oznámení o postoupení včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že dopisem ze dne , datum, , právnická osoba, . oznámila žalovanému, že úhrady na dluh vyplývající ze smlouvy č. , hodnota, má poukazovat žalobkyni. Z předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že k úhradě pohledávky z titulu smlouvy č. , hodnota, , konkrétně částky , částka, , byl žalovaný písemně vyzván zástupcem žalobkyně, a to dopisem ze dne , datum, zaslaným prostřednictvím osoby , právnická osoba, .4. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že před poskytnutím peněžních prostředků , právnická osoba, . pracovala s informacemi, že žalovaný má příjem , částka, měsíčně a výdaje , částka, měsíčně (z toho , částka, na splátky půjček, , částka, na bydlení a , částka, na živobytí). Kromě toho bylo v protokolu deklarováno, že při posuzování úvěruschopnosti bylo provedeno nahlédnutí do úvěrových registrů a dále kontroly interního black listu, databáze neplatných dokladů a insolvenčního rejstříku, vždy bez zjištění (negativního) záznamu. Příjmy žalovaného měly být ověřeny statistickým modelem, který „určuje reálně dosažitelné příjmy na základě klientových osobních předpokladů“. Z lustrace žalovaného soud zjistil, že jde o dokument „blacklist“ vyhotovený na základě dotazu ze dne , datum, .5. Z produktových podmínek, všeobecných obchodních podmínek, údajů klienta, oznámení o změně čísla účtu pro splácení úvěru, rámcové smlouvy o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb, sazebníku, údajů o dlužníkovi, výpisu RePůjčky, mimořádného výpisu z účtu žalovaného a výpisu z účtu – splátky soud nezjistil ničeho významného pro rozhodnutí ve věci.6. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.7. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).13. Soud věc po právní stránce posoudil tak, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, . jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. (a vznikl tak mezi nimi závazek v podobě spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2