3 C 37/2020 — Okresní soud v Berouně

1. Návrhem podaným zdejšímu soudu dne [datum] se manželka domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo manželství účastníků uzavřené dne [datum] před Městským úřadem v Dobříši rozvedeno. V návrhu uvedla, že za trvání manželství se jim narodily 2 synové, a to [celé jméno manžela], dne [datum] a nezletilý [jméno] [celé jméno manžela] dne [datum]. Poukázala na to, že úprava poměrů k synům byla provedena rozsudkem Okresního soudu v Berouně č. j. 23 Nc 442/2013-26 ze dne 15. 4. 2013. Svůj návrh odůvodnila tím, že po roce 2005 začalo mezi účastníky docházet k postupnému zhoršování vzájemných vztahů, jejichž příčinu spatřovala v rozdílnosti povahových vlastností účastníků. Kvůli zhoršování vztahů tak docházelo mezi nimi k hádkám, kdy soužití následně nebylo přínosem ani pro jednoho z nich. Proto se na její žádost manžel odstěhoval ze společné domácnosti v dubnu roku 2011. Tvrdila, že od této doby se účastníci téměř nestýkají, společně nehospodaří a nežijí intimním životem. Poukázala na to, že v důsledku tohoto dlouhodobého odděleného soužití jak ona tak manžel navázali vztah s jinými partnery. 2. Manžel se pak z nařízeného jednání omluvil s odůvodněním, že v současné době žije v Německu, s návrhem na rozvod manželství vyslovil souhlas a požádal, aby manželství bylo rozvedeno bez jeho účasti na jednání. Soud pak postupoval v souladu ustanovením § 389 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen z.ř.s) a upustil od výslechu manžela, neboť jeho výslech by byl spojen s velkými obtížemi v souvislosti s jeho dlouhodobým pobytem v zahraničí. 3. Soud provedl dokazování, a to oddacím listem účastníků vydaným dne [datum] MÚ [obec], rozsudkem Okresního soudu v Berouně, č.j. 23 Nc 442/2013-26 ze dne 15. 4. 2013, a výpovědí manželky, přičemž zjistil následující skutkový stav: 4. Účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před MÚ [obec], u obou se jedná o manželství prvé oba jsou národnosti české státní příslušnost ČR. Za trvání manželství se účastníkům narodily 2 synové, a do dne [datum] [celé jméno manžela], a dne [datum] [jméno] [celé jméno manžela] O poměrech tehdy nezletilého [jméno] a dosud nezletilého [jméno] bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu č.j. 23 Nc 442/2013-26 ze dne 15. 4. 2013, jímž byla schválena dohoda rodičů, na základě níž byli oba synové pro dobu po rozvodu svěřeni do péče matky a otec se zavázal přispívat na výživu nezletilého [jméno] částku 2 500 Kč měsíčně v na výživu nezletilého [jméno] částkou 1 500 Kč měsíčně. [příjmení] [jméno] je již zletilý, vede svůj vlastní život, na rodičích je již nezávislý. V tomto roce nezletilý [jméno] zanechal vzdělávání na Středním odborném učilišti v [obec], od února 2020 je veden jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce, ví o tom, že se rodiče rozchází a rozvádí, nemá s tím žádný problém. Manželka pak označila manželské soužití jako dobré zhruba do roku 2005, následně se účastníci začali postupně rozcházet v názorech, měli odlišné názory na všechny oblasti života, nedokázali se shodnout ve zcela běžných záležitostech dalšího společného soužití, dle jejího názoru to pak bylo dáno rozdílností povah účastníků. Jako manželé se rozešli a v dubnu 2011, od té doby spolu intimně nežijí, nehospodaří, nevedou společnou domácnost - 9 let nejsou téměř v žádném kontaktu. Každý z manželů pak má již nového partnera, přičemž manželka svého nového partnera považuje za známost perspektivní. Účastníci k sobě ztratili veškerou citovou náklonnost, manželství pak považují za dlouhodobě, trvale a nezvratně rozvrácené, obnovení manželského soužití dle názoru manželky nelze vůbec předpokládat. 5. Dle ust. § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen O.Z.), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, a nelze očekávat jeho obnovení. Dle odst. 2 písm. a) tohoto zákonného ustanovení pak nemůže být manželství rozvedeno přesto, že je soužití manželů rozvráceno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody. 6. Podle ust. § 756 O.Z., soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 7. Po zhodnocení shora provedených důkazů dospěl soud k závěru, že v daném případě jsou splněny zákonné předpoklady pro rozvod manželství ve smyslu citovaného ustanovení § 755 O.Z., neboť manželství účastníků je skutečně hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, jedná se již pouze o ryze formální svazek, který neplní žádnou ze svých zákonem předpokládaných funkcí. Účastníci se spolu jako manželé po dobu 9 let nestýkají, po tuto dobu žijí odděleně. Příčinou rozvratu je nepochybně vzájemné citové odcizení, které bylo zapříčiněno neshodami z důvodu rozdílných povah účastníků. Žádný z účastníků pak neprojevil zájem na obnovení jejich manželského soužití. Současně soud neshledal, že by rozvod manželství účastníků byl z důležitých důvodů v rozporu se zájmem nezletilého [jméno], pro něhož se rozvodem manželství rodičů situace žádným způsobem nezmění. S ohledem na výše uvedené skutečnosti je zřejmé, že ve vztahu účastníků již není naděje na obnovení manželského soužití, neboť rozvrat manželství je hluboký, trvalý a nenapravitelný. Soud proto návrhu vyhověl a manželství účastníků podle shora citovaného zákonného ustanovení rozvedl, neboť 8. O nákladech řízení soud pak rozhodl podle ust. § 23 z.ř.s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, přičemž nebyly zároveň shledány žádné okolnosti případu, které by odůvodňovaly jiné rozhodnutí.