3 C 75/2021 — Okresní soud v Berouně

1. Návrhem ze dne 10. 8. 2021 se manžel domáhal rozvodu manželství. Uvedl, že s manželkou spolu nežijí od roku 2015 jako manželé ve společné domácnosti. 2. Manželka se k návrhu na rozvod manželství připojila. 3. Soud v řízení zjistil tento skutkový stav. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před Městským úřadem v Berouně. U obou manželů se jednalo o manželství druhé (viz. Oddací list). Oba jsou občany České republiky a z tohoto manželství se nenarodilo žádné dítě (viz. Výpis z centrální evidence obyvatel obou manželů). 4. Manžel se k jednání soudu nařízenému na den 22. 12. 2021 nedostavil s omluvou, že se nemůže dostavit z důvodu svého zdravotního stav, když s ohledem i s ohledem na svůj pokročilý věk je imobilní, což doložil i zprávou ošetřující lékařky MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 18. 11. 2021. Manžel dále uvedl, že na rozvodu manželství trvá. 5. Manželka před soudem uvedla, že se účastníci brali před 30 lety, jejich manželství bylo spokojené a vyrovnané. Bydlili v domě, který původně patřil do společného jmění manžela s jeho bývalou manželkou. V rámci vypořádání SJM byl dům převeden synovi manžela a manželovi bylo zřízeno právo doživotního užívání. Za života syna nebyl s užíváním domu žádný problém, neboť oba účastnící vycházeli se svými dětmi z předchozích vztahů dobře. Bohužel došlo k tomu, že se syn manžela zabil v autě a v rámci dědického řízení dům nabyla manželka manželova syna (manželova snacha). Ta nesouhlasila s tím, abych v domě bydlela, dělala vše pro to, abych se z domu vystěhovala, což odůvodňovala tím, že ona žádné právo bydlení v domě na rozdíl od manžela zřízeno nemá. Manželce nakonec nezbylo než společnou domácnost opustit a manžel ještě nějaký čas v domě zůstal. Oba již v té době byli důchodci a nebyli schopni situaci řešit. Původně byli dohodnutí, že se pokusí, aby snacha vyplatila manžela z práva bydlení tak, aby si byli schopni pořídit alespoň garsonku a mohli někde v klidu dožít. To se však nezadařilo. Naopak snacha následně zrušila právo bydlením i manželovi, měla mu snad vyplatit částku 100 000 Kč, za niž nebyl schopen opatřit jiné bydlení. Věc nakonec byla vyřešena tak, že syn manželky prodal svůj byt a koupil malý domek o dvou místnostech v [obec], kam se nastěhoval i s manželkou a zvířaty z domácnosti účastníků. S ohledem na velikost domu však nebylo reálně možné, aby v domě bydlel i manžel, který si se synem nerozuměl. Nějaký čas bydleli společně, ale nedělalo to dobrotu. Manžel nakonec společnou domácnost definitivně opustil. Manželka uvedla, že oba byli ze situace nešťastní, ale nebyli schopni situaci řešit, oba již byli v důchodu, neměli žádné příjmy, jimiž by byli schopni zajistit si společné bydlení. Manželka uvedla, že manžel nějakou dobu se„ potuloval“ po ubytovnách a známých, nakonec se povedlo, že si mohl pronajmout zařízenou garsonku, v níž bydlí do současné doby. Jde o byt zetě manželky, který zdědil po mamince. V době, kdy se tato možnost naskytla, již byly vztahy účastníků narušené a nebylo reálné, že by se znovu sestěhovali, jak původně zamýšleli. Manželka je s manželem občas ve styku, volají si. Manželka uvedla, že má za to shodně s manželem, že jejich manželství je rozvráceno, je pravdou, že si již dlouhodobě vzájemně neposkytují finanční ani faktickou podporu a i s ohledem na popsané okolnosti nelze předpokládat obnovení manželského soužití. Dnes již spolu nežijí déle než šest let a žádný z účastníků nestojí o obnovení manželského soužití. Příčinu rozvratu manželství tak vidí v okolnostech, které je potkaly, kdy byli vnějšími okolnostmi donuceni ukončit společné soužití a nebyli si schopni obstarat nové bydlení. Postupně tak jejich vzájemný cit vymizel. 6. Právní hodnocení věci vychází ze zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“). Podle § 3028 odst. 1 o.z. se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 2 o.z. není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných, jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Rozhodnutí o rozvodu manželství představuje změnu statusu osoby, a má tedy konstitutivní charakter, proto je třeba postupovat podle nové právní úpravy. 7. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 755 odst. 2 písm. b) citovaného zákona přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. 8. Podle ust. § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 9. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že v daném případě jsou splněny zákonné předpoklady pro rozvod manželství ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení § 755 o.z., tedy, že manželství účastníků je natolik trvale a hluboce rozvráceno, že nelze očekávat obnovení jejich společného soužití, jedná se pouze o ryze formální svazek, který neplní žádnou ze svých zákonem předpokládaných funkcí. Soudem nebyly zjištěny žádné okolnosti, svědčící pro zachování manželství. Manželé spolu od roku 2015 nežijí jako manželé, neposkytují si materiální, fyzickou ani psychickou podporu. Manželství je nefunkční a ani jeden z manželů nemá zájem na obnovení manželského soužití. Manželství je bezdětné. Příčinou rozvratu manželství je vzájemné citové odcizení manželů. Na základě shora uvedeného, tedy soud rozhodl o podaném návrhu tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a manželství účastníků rozvedl. 10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 23 z.ř.s., podle něhož v řízení ve věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, když v řízení neshledal okolnosti, které by přiznání náhrady nákladů řízení odůvodňovaly.