10 C 84/2022-61 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 28. 2. 2022 domáhal určení, že je dědicem zůstavitelky, paní [jméno] [příjmení], a to v první dědické třídě. Žalobce uvedl, že byl vyzván v pozůstalostním řízení po jmenované, aby podal ve lhůtě dvou měsíců proti žalovaným předmětnou žalobu. Žalobce a první žalovaný jsou syny zůstavitelky, a druhý a třetí žalovaní jsou jejími vnuky. Žalobce v průběhu pozůstalostního řízení zjistil, že jeho matka měla dne 11. 5. 2005 vyhotovit závět, o čemž byl sepsán notářský zápis. V této závěti měla určit jediným dědicem prvního žalovaného; a žalobce a své vnuky v závěti opomněla. Žalobce nebyl touto listinou vyděděn. Žalobce považoval závěť za neplatnou a měl za to, že daný notářský zápis nevyjadřuje poslední vůli zůstavitelky. Důvody spatřoval v tom, že zůstavitelka nebyla uvedeného dne v dobrém duševním stavu, respektive trpěla duševní chorobou, které jí bránila pořídit závěť ohledně svého majetku. Zůstavitelce bylo v té době téměř 75 let, byla silně sklerotická až senilní, zčásti dementní, a neuvědomovala si význam pořízení pro případ smrti. Notářka zřejmě poskytla zůstavitelce formální poučení, které zůstavitelka stejně nepochopila. Zůstavitelka se po smrti manžela v roce 1992 uzavřela do svého světa, nerozuměla změnám ve společnosti a všechna úřední jednání v 90. letech 20. století s ní musel absolvovat žalobce. V té době přišla o byt, neboť podepsala dohodu o skončení nájmu, přestože neměla jinou možnost bydlení. Musela se proto odstěhovat do nevhodného bydlení na chatě v [obec] [anonymizováno]. Na zimní měsíce si ji musel brát domů žalobce nebo první žalovaný. Zůstavitelka také špatně slyšela, ale odmítala tuto situaci řešit. Její synové s ní proto komunikovali hlasitým mluvením a posunky, ale s cizími lidmi se v podstatě nemohla domluvit. Tento handicap není zaznamenán v notářském zápise, a není v něm zachycen ani způsob komunikace se zůstavitelkou. Zůstavitelka rovněž špatně viděla a užívala poměrně mnoho léků, a to i na úzkostné stavy – deprese. 2. První žalovaný [jméno] [příjmení] navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. První žalovaný potvrdil, že proběhlo pozůstalostní řízení po jeho matce, zůstavitelce [jméno] [příjmení]. První žalovaný považoval předloženou závěť sepsanou formou notářského zápisu i po formální stránce za platnou a v souladu se zákonem. Závěť byla uložena ve sbírce závětí. První žalovaný poukázal na to, že notář je z titulu své funkce a postavení povinen ověřit, že osoba zůstavitele je po všech stránkách způsobila k pořízení závěti. Zůstavitelka se na základě vlastního úsudku, vlastní svobodné vůle a vlastními silami dostavila sama do notářské kanceláře, kde byla sepsána závěť podle její pravé a svobodné vůle. Zůstavitelka byla v té době svéprávná a způsobilá k pořízení závěti. Trpěla běžnými chorobami, které souvisely s jejím věkem, nezpůsobovaly však její duševní nezpůsobilost k právnímu jednání. Zůstavitelka byla v době sepsání závěti společensky velice aktivní, snažila se i pracovat. První žalovaný dále uvedl, že mu zůstavitelka ještě před sepsáním závěti sdělila, že mu daruje zejména nemovitost v [obec] [anonymizováno], protože do nemovitosti investoval nemalé finanční prostředky. Žalovaný tuto nabídku odmítl, neboť se snažil nezhoršovat vztahy se žalobcem. Žalobce se pak odmítl podílet na péči o zůstavitelku a přispět na náklady na nemovitost. První žalovaný uvedl, že zůstavitelka bydlela v bytě v [obec] až do 23. 2. 2009 a nájem ukončila dohodou. V této souvislosti jí bylo vyplaceno odstupné ve výši 100 000 Kč. Učinila tak po zralé úvaze s ohledem na vysoké náklady na bydlení, a také proto, že první žalovaný upravil chatu, kam se odstěhovala, k trvalému bydlení. 3. Druhá žalovaná [celé jméno žalovaného] s podanou žalobou nesouhlasila, a závěť zůstavitelky považovala za platnou a sepsanou po právu. Podle druhé žalované závěť nevykazuje žádné vady. Předmětný spor je sporem mezi bratry, tedy mezi žalobcem a prvním žalovaným, a druhá žalovaná ani třetí žalovaný s tím nemají nic společného. Z tohoto důvodu nesouhlasila s povinností hradit náhradu nákladů řízení žalobce. 4. Třetí žalovaný [jméno] [příjmení] uvedl, že spor je veden především mezi žalobcem a prvním žalovaným. Z tohoto důvodu rovněž nesouhlasil s tím, aby hradil žalobci náhradu nákladů řízení. 5. Předvolání k jednání ve věci bylo žalobci řádně doručeno do vlastních rukou. Žalobce se k ústnímu jednání, k němuž byl podle ust. § 45 a § 49 o.s.ř. řádně obeslán, nedostavil a ani nepožádal o odročení jednání. Soud proto jednal v jeho nepřítomnosti podle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. 6. Z podstatného obsahu spisu vedeného u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že paní [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřela dne [datum]. Jmenovaná byla matkou žalobce [celé jméno žalobce], prvního žalovaného [celé jméno žalovaného] a otce druhé žalované a třetího žalovaného, pana [jméno] [příjmení] Tito jsou proto účastníky pozůstalostního řízení (viz úmrtní list a usnesení Okresního soudu v Berouně ze dne 3. 12. 2021, č.j. [číslo jednací]). V pozůstalostním řízení po [jméno] [příjmení] vyšlo najevo, že [jméno] [příjmení] zanechala závěť, která byla sepsána notářkou JUDr. [jméno] [příjmení] dne 11. 5. 2005 (viz notářský zápis sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka] a protokol o zjištění stavu a obsahu závěti ze dne 23. 3. 2020). Z citovaného notářského zápisu sp. zn. NZ [anonymizováno] 2005 soud zjistil, že byl sepsán notářkou JUDr. [jméno] [příjmení] dne 11. 5. 2005 v její notářské kanceláři v [obec]. V notářském zápise je uvedeno, že se do kanceláře notářky dostavila [jméno] [příjmení], která prohlásila, že je plně způsobilá k právním úkonům a jejíž totožnost byla notářkou ověřena. [jméno] [příjmení] poté prohlásila formou notářského zápisu svoji závěť, v níž odkázala veškerý svůj majetek prvnímu žalovanému. Dále v závěti uvedla, že toto pořízení učinila jako projev své svobodné vůle bez jakéhokoliv omylu či nátlaku. V závěti současně žádala žalobce, aby závěť respektoval. Ze závěti je zřejmé, že ji [jméno] [příjmení] přečetla, schválila ji a podepsala. Závěť obsahuje i otisk úředního razítka notářky a její podpis. Žalobce pak vznesl námitku neplatnosti této závěti, čímž vznikl spor mezi žalobcem a prvním žalovaným o její platnost (viz protokol sepsaný dne 13. 10. 2021 v notářské kanceláři). Žalobce byl proto usnesením zdejšího soudu ze dne 3. 12. 2021, č.j. [číslo jednací], vyzván, aby do dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení podal u zdejšího soudu předmětnou žalobu. Toto rozhodnutí nabylo právní moci 31. 12. 2021. 7. Z e-mailu ze dne 4. 4. 2022 soud zjistil, že zůstavitelka, [jméno] [příjmení] opustila byt [číslo] v ulici [ulice a číslo], a to na základě dohody o zániku nájmu bytu uzavřené 23. 2. 2009 uzavřené s panem [jméno] [příjmení]. Na základě této dohody jí byla vyplacena částka 100 000 Kč. Veškerá jednání o ukončení nájemní smlouvy vedla zůstavitelka sama. 8. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], notářka, vypověděla, že notářskou praxi vykonává již od roku 1981. Svědkyně sepisovala výše uvedený notářský zápis sp. zn. NZ [anonymizováno] [rok]. Originál tohoto zápisu je založen ve„ Sbírce originálů“ a závěť je evidována v „ Seznamu pořízení pro případ smrti“, pod položkou [číslo]. S ohledem na dobu, která od sepisu závěti již uplynula, si již notářka nepamatovala okolnosti sepisu tohoto zápisu. Notářka dále uvedla, že při sepisu závěti formou notářského zápisu musí pořizovatel závěti předložit občanský průkaz. Poté s ním notářka hovoří a pokládá mu kontrolní otázky, aby zjistila, zda je daná osoba orientována v místě a čase, a co žádá projevit. V případě, že notářka zjistí, že je daná osoba způsobilá k právnímu jednání, poučí ji podle zákona o důsledcích závěti a formách závěti, možnostech změny závěti, neopomenutelných dědicích a, následně pak sepisuje přímo vůli zůstavitele. V případě, že má notářka jakoukoliv pochybnost o způsobilosti dané osoby k právnímu jednání, či o tom, že je závěť činěna pod nátlakem, zápis nesepíše. Poté, co je notářský zápis sepsán, si musí daná osoba zápis přečíst a poté jej teprve může potvrdit. 9. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že bydlí ob jednu chatu v [obec] [anonymizováno], kde bydlela i zůstavitelka [jméno] [příjmení]. Svědek zná žalobce i prvního žalovaného od dětských let a jejich matku znal od doby, kdy si pořídila chatu; vztahy měli velice přátelské. [jméno] [příjmení] nejprve jezdila na chatu o víkendech a poté, co první žalovaný chatu uzpůsobil k trvalému bydlení, se na ni přestěhovala natrvalo. Zůstavitelka opustila byt v [obec], protože byl vlhký a nevyhovující. Říkala, že je na chatě velmi šťastná. [jméno] [příjmení] zemřela asi před dvěma lety. Svědek ji před tím potkával každý den, a bavili spolu o všem možném, byla ve všem orientovaná. Její zdravotní stav se postupně zhoršoval, měla kardiostimulátor, jen jednu ledvinu, a postupně se jí zhoršoval i sluch. Po psychické stránce však na tom byla velic