13 C 124/2021-18 — Okresní soud v Berouně

1. Návrhem doručeným soudu dne 21. 9. 2021 se manželka domáhala rozvodu svého manželství, které s manželem uzavřela dne [datum]. Uvedla, že dle jejího názoru je manželství nefunkční a zcela rozvrácené a na rozvodu se společně s manželem dohodla. Žádala proto, aby jejich manželství bylo rozvedeno. Připomněla, že manželé nemají žádný společný majetek a z manželství se nenarodily děti. V průběhu řízení doplnila, že dle jejího názoru je příčinou rozvratu manželství vzájemné odcizení a manželský nesoulad, když každý z manželů má v zásadě odlišný postoj k životu. Zatímco ona je otevřeným člověkem, manžel si spíše hledí svého. Ona má ráda společnost, on ji tolik nevyhledává. Dodala, že manželství účastníků nefunguje ani v intimní oblasti. Připomněla, že manžel původně s rozvodem souhlasil a měla za to, že i on cítí, že setrvání v manželství nemá žádný význam. 2. Manžel se v původním písemném vyjádření k návrhu manželky na rozvod manželství v plném rozsahu připojil a navrhoval, aby soud manželství účastníků rozvedl. Při jednání před soudem dne 8. 12. 2021 však uvedl, že k návrhu na rozvod se již nepřipojuje, byť souhlasil s tím, aby manželství bylo rozvedeno. Měl za to, že manželství není rozvrácené. V průběhu řízení manžel, doplnil, že soužití s manželkou považoval až do poslední chvíle za harmonické. Ukončení soužití iniciovala manželka v srpnu 2021. Manžel odmítl, že by byl uzavřený a popudlivý člověk. Nadále respektoval přání manželky, aby došlo k rozvodu manželství. 3. K jednání před soudem dne 19. 1. 2022 se manžel nedostavil, svou nepřítomnost omluvil. Soud proto postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, a jednal a rozhodl v nepřítomnosti manžela. 4. Po provedeném dokazování oddacím listem, písemnými vyjádřeními obou manželů a stanoviskem manželky, které sdělila při jednání před soudem dne 19. 1. 2022, lze mít, pokud se skutkového stavu věci týče, za to, že manželství bylo uzavřeno dne [datum] před Úřadem městyse Liteň. Z manželství se děti nenarodily. Oba manželé považovali své manželství zpočátku za vcelku spokojené a harmonické. V průběhu trvání manželství se přinejmenším manželka začala cítit v manželství nespokojená a pociťovala, že mezi oběma manžely existují osobnostní a názorové rozdíly. Manžel tyto pocity nesdílel. Společné soužití bylo ukončeno v srpnu 2021. Od té doby spolu manželé nekomunikují, a to žádnou formou. Manželé rovněž nemají žádný společný majetek. 5. Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 6. Podle ustanovení § 755 odst. 2 písm. a) a b) občanského zákoníku, přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. 7. Podle ustanovení § 756 občanského zákoníku, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 8. Soud hodnotil všechny v řízení provedené důkazy a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením a dospěl k závěru, že návrhu manželky na rozvod manželství lze vyhovět. 9. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že manželství účastníků je skutečně rozvráceno. O tomto faktu hovoří již jen naprosto rozdílné postoje obou manželů, když manželka má za to, že skutečně o rozvrat manželství se jedná, zatímco manžel, nikoliv. Soud je toho názoru, že pokud by manželství rozvráceno nebylo a i nadále by panovala manželská harmonie, názory a postoje obou manželů by byly zcela shodné. Situace je však přesně opačná, a proto lze skutečně dospět k závěru, že o rozvrat manželství se jedná. Tomuto závěru pak nasvědčuje i fakt, že manželé spolu od srpna 2021 nejen nežijí, ale žádným způsobem ani vzájemně nekomunikují. Komunikace neprobíhá nejen v osobní rovině, ale ani například telefonicky, či prostřednictvím sociálních sítí. Je zcela zjevné, že zejména manželka nemá nejmenší zájem o jakýkoliv kontakt s manželem. Všechny tyto indicie hovoří pro to, že manželství účastníků, že skutečně rozvráceno. Zároveň je zjevné, že obnovení manželského soužití nelze – především s ohledem na postoje manželky – očekávat. 10. Dále soud konstatuje, že se v řízení nezabýval tím, zda by rozvod manželství byl v rozporu se zájmy nezletilých dětí, neboť ty se z manželství nenarodily. Shodná situace se týká i případného rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu manželství porušením manželských povinností nepodílel, neboť tato skutečnost nebyla v průběhu řízení ani jedním z účastníků tvrzena. 11. Dále se pak soud zabýval otázkou, co je příčinou rozvratu manželství a ve shodě s manželkou dospěl k závěru, že se jedná o odcizení partnerů. Jestliže manželka má de facto absolutní odpor vůči manželovi, a to v jakékoliv podobě manželského soužití, nelze dospět k jinému závěru, než že došlo ke skutečnému odcizení obou osobností. Na tomto faktu nemůže nic změnit ani to, že manžel tuto situaci vnímá odlišně. Soud je toho názoru, že odcizení partnerů nemusí být rozhodně vzájemné, ale zcela jednoznačně postačí i odcizení jednoho z nich. K tomu v projednávané věci zjevně došlo. Manželka svoji nechuť k pokračování v manželském soužití prezentovala nejen ve svých písemných podáních, ale i při jednání před soudem dne 19. 1. 2022. Z jejích postojů skutečně lze dospět k závěru, že přinejmenším z její strany k odcizení ve vztahu k manželovi došlo. V takové situaci je soud přesvědčen o tom, že nikdo nesmí být nucen setrvávat ve svazku, v němž se necítí komfortně a příjemně. 12. Závěrem soud poznamenává, že k rozvodu manželství přistoupil nejen proto, že byly splněny veškeré zákonem předpokládané podmínky, ale i proto, že to byl manžel, kdo s rozvodem manželství primárně souhlasil již v okamžiku podání návrhu na rozvod. Zároveň se manžel při jednání před soudem dne 8. 12. 2021 vyjádřil tak, že s rozvodem manželství souhlasí a tento svůj postoj následně zopakoval i ve svém písemném podání ze dne 14. 1. 2022. Za této situace proto soud návrhu manželky vyhověl a manželství účastníků rozvedl. 13. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, když k jinému postupu neshledal podmínek.