18 C 408/2020 — Okresní soud v Berouně

1. Návrhem ze dne 11. 12. 2020 se manželka domáhala rozvodu manželství. Uvedla, že manželství je po dobu více než jednoho roku značně rozhárané a nefunkční, tedy ryze formální. Manželé spolu nevedou společnou domácnost. Manželství považuje za rozvrácené a vylučuje možnost obnovení manželského soužití. 2. Manžel se k návrhu na rozvod manželství připojil. 3. Soud v řízení zjistil tento skutkový stav. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před Obecním úřadem Hluboš. U obou manželů se jednalo o manželství prvé (viz. oddací list). Oba jsou občany České republiky a z tohoto manželství se narodila nezletilá [jméno] a nezletilý [jméno] (viz. výpis z centrální evidence obyvatel obou manželů), kdy poměry k nezletilým byly upraveny rozsudkem Okresního soudu v Berouně č. j. 25 Nc 2211/2020-78 ze dne 8. 11. 2021. Ze společného prohlášení manželů učiněného před zdejším soudem má soud za prokázané, že ani jeden z manželů nemá zájem na obnově jejich manželského soužití, oba považují manželství za trvale a hluboce rozvrácené, hospodaří samostatně a nežijí spolu jako manželé od únoru 2020, kdy na adrese jejich posledního společného bydliště již žádný z účastníků nežije a žalovaný manžel žije v obvodu zdejšího soudu. Příčinu rozvratu manželé spatřují shodně ve výrazné rozdílnosti jejich povah, která vedla k citovému odcizení manželů. 4. Právní hodnocení věci vychází ze zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“). Podle § 3028 odst. 1 o.z. se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 2 o.z. není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných, jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Rozhodnutí o rozvodu manželství představuje změnu statusu osoby, a má tedy konstitutivní charakter, proto je třeba postupovat podle nové právní úpravy. 5. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 755 odst. 2 písm. b) citovaného zákona přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. 6. Podle ust. § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 7. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že v daném případě jsou splněny zákonné předpoklady pro rozvod manželství ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení § 755 o.z., tedy, že manželství účastníků je natolik trvale a hluboce rozvráceno, že nelze očekávat obnovení jejich společného soužití, jedná se pouze o ryze formální svazek, který neplní žádnou ze svých zákonem předpokládaných funkcí. Soudem nebyly zjištěny žádné okolnosti, svědčící pro zachování manželství. Manželé spolu od února roku 2020 nežijí jako manželé. Manželství je nefunkční a ani jeden z manželů nemá zájem na obnovení manželského soužití. Poměry rodičů k nezletilým dětem byly upraveny rozsudkem zdejšího soudu. Příčinou rozvratu manželství je výrazná rozdílnost povah manželů, která vedla k jejich citovému odcizení. Na základě shora uvedeného, tedy soud rozhodl o podaném návrhu tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a manželství účastníků rozvedl. 8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 23 z.ř.s., podle něhož v řízení ve věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, když v řízení neshledal okolnosti, které by přiznání náhrady nákladů řízení odůvodňovaly.