9 C 114/2022-55 — Okresní soud v Berouně

Žalobou podanou Okresnímu soudu ve [obec] dne 4. 3. 2022 se žalobce domáhal po žalovaném, jako otci placení výživného ve výši 7 000 Kč měsíčně, splatného vždy do každého patnáctého dne v měsíci předem a uhrazení nedoplatku na zvýšeném výživném za dobu od 1. 9. 2021 do patnácti dnů od právní moci rozsudku. Usnesením Okresního soudu ve [obec] ze dne 29. 3. 2022, č. j. 3 C 44/2022 – 14 byla věc postoupena Okresnímu soudu v Berouně jako soudu místně příslušnému, neboť žalovaný se ke dni podání žaloby zdržoval na adrese [adresa žalovaného], a na této adrese se hodlá zdržovat i nadále. Z vyjádření žalovaného ze dne 11. 4. 2022 bylo zjištěno, že k rukám matky žalobce žalovaný na žalobce a jeho sestru [jméno] [příjmení] hradil výživné nad rámec částky vyměřené soudem ve výši 3 000 Kč a od května 2019 částku 4 000 Kč (bez určení na které z dětí je jaká částka určena), a to pravidelně až do ukončení studia žalobce na střední škole, resp. žalovaný tuto částku hradí k rukám matky žalobce stále. Rovněž žalobce dětem (žalobci a jeho sestře) přispíval i dalším plněním nad rámec výživného. K tvrzení žalobce ohledně dálkového studia na [název] vysoké škole v [obec], kde žalobce platí školné ve výši 35 000 Kč ročně, žalovaný uvedl, že tuto školu nenalezl, a že se v [obec] nachází pouze soukromá [název] vysoká škola [obec] s možností prezenčního nebo kombinovaného studia, přičemž v případě kombinovaného studia probíhá výuka pouze o víkendu. Z tvrzení žalobce tak není zcela zřejmé, jaký obor žalobce studuje, jak je studium časově náročné, jakých dosahuje výsledků a zda se jedná o zvýšení jeho dosavadní kvalifikace. Žalovanému dále není zcela zřejmé, jaké jsou oprávněné potřeby žalobce a z jakého důvodu žádá výživné právě ve výši 7 000 Kč, rovněž tak mu není zřejmé, v jakém rozsahu plní vyživovací povinnost vůči žalobci jeho matka. Žalovaný dále uvádí, že dle skutečností uvedených v žalobě není podmínka neschopnosti se živit naplněna, když žalobce studuje dálkově vysokou soukromou školu a výuka probíhá pouze o víkendech, má ukončené středoškolské vzdělání a je zdráv, tak zde žalovaný nespatřuje důvod, proč by žalovaný nemohl přes týden chodit do práce. Žalovaný dále uvádí, že žalobce, i přes snahu o kontakt ze strany žalovaného s žalobcem, tuto žalobce dlouhodobě odmítá a o žalovaného neprojevuje žádný zájem. Podáním ze dne 19. 5. 2022 vzal žalobce svoji žalobu na stanovení výživného v celém rozsahu zpět, a to bez jakéhokoli bližšího odůvodnění. Z vyjádření matky žalobce ze dne 1. 8. 2022 bylo zjištěno, že důvodem pro zpětvzetí žaloby bylo výrazné zhoršení zdravotního stavu matky, a taktéž dle tvrzení matky již nebude nutné trpět urážky a lži vůči matce žalobce, žalobci a jeho sestře. Matka žalobce uvádí, že žalovaný nesdělil, že je zaměstnán, a proto nechávali dlouhodobě výživné v nezměněné podobě s tím, že žalovaný sám uzná, že výživné v takto nízké výši již není dostačující a sám se ozve a výživné dobrovolně uzpůsobí svým možnostem a potřebám dětí, avšak žalovaný dlouhodobě s matkou žalobce, ani s žalobcem nekomunikoval. Matka žalobce dále uvádí, že vzhledem k finančním možnostem museli přizpůsobit i volbu vysoké školy a zvolit z finančních důvodů dálkové studium s tím, že škola umožnila účastnit se přednášek stejně jako při studiu denním, že žalovaný žalobci přislíbil vyřízení slevy na jízdné za účelem dojíždění na vysokou škol, avšak ani toto žalovaný nezajistil. Matka žalobce dále uvádí, že žalovaný se nikdy nepodílel na výchově svých dětí, neučil se s nimi do školy a ani se neprojevoval zájem o vysvědčení na konci školního roku. Dále matka žalobce uvedla, že zájmem žalobce a jeho sestry bylo pouze rozhodnutí soudu o výši rozumného výživného s ohledem na finanční možnosti žalovaného. Podle § 96 odst. 1-4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, rozhodne soud, že zpětvzetí návrhu je neúčinné, to neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. Vzhledem k tomu, že žalobce vzal svoji žalobu v celém rozsahu zpět ještě před zahájením jednání ve věci, nebylo tak třeba zjištění, zda žalovaný s tímto postupem souhlasí, soud postupoval podle ustanovení § 96 odst. 2, 3, 4, o. s. ř., a řízení výrokem pod bodem I. tohoto rozhodnutí zastavil. S ohledem na skutečnost, že žalobce vzal svoji žalobu, bez jakéhokoli bližšího odůvodnění, v plném rozsahu zpět, čímž procesně zavinil zastavení řízení, a důvody uváděné výlučně matkou žalobce, jakožto jeho zmocněnkyní, a které se vztahovaly převážně ke vztahu rodičů žalobce, nemohly být důvodem pro nepřiznání nákladů řízení, nezbylo soudu, za situace, že žalovaný se nákladů řízení nevzdal, výrokem pod bodem II. tohoto rozhodnutí žalobci uložit povinnost k náhradě nákladů řízení žalovaného. Náklady řízení žalovaného činí celkem 24 877,60 Kč, a sestávají se z odměny za zastupování advokátem ve výši 19 960 Kč za 2 úkony právní pomoci á 9 980 Kč (převzetí a příprava věci, sepis vyjádření k žalobě ze dne 11. 4. 2022), vše podle ustanovení § 8 odst. 2 (počítáno z tarifní hodnoty 420 000 Kč, kdy bylo požadováno opakující se plnění ve výši 7 000 Kč, tj. 7 000 Kč x 12 měsíců x 5 let), § 7 bodu 6., vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a.t.), 2 x režijního paušálu á 300 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a) d) a.t., a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 4 317,60 Kč, která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., když je zástupkyně žalovaného registrována jako plátce daně.