12 C 133/2025-44 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně (jako zástavní věřitel) po žalovaném (jako zástavním dlužníkovi) domáhala nařízení soudního prodeje zástavy, a to pozemku p.č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , zapsaného na LV č. , hodnota, , za účelem uspokojení své pohledávky ve výši 214 056,85 Kč, která sestává z neuhrazené jistiny podnikatelského úvěru, smluvního úroku, poplatku za upomínku, smluvní pokuty za prodlení a jednorázové smluvní pokuty, přičemž tato pohledávka je zajištěna smluvním zástavním právem zřízeným žalovaným na uvedené nemovitosti na základě smlouvy ze dne 25.9.2024.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z výpisu z katastru nemovitostí k datu 29.1.2025 (ve spise na č.l. 5 a násl.) bylo osvědčeno, že žalovaný je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, – ostatní plocha, nacházejícího se v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsaného na listu vlastnictví č. , hodnota, vedeném u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, .4. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru č. , hodnota, ze dne 25.9.2024 (ve spise na č.l. 7 a násl.) bylo osvědčeno, že zástavní věřitel uzavřel s obchodní společností , právnická osoba, smlouvu, na jejímž základě poskytl této společnosti podnikatelský úvěr ve výši 150 000 Kč, se splatností nejpozději do 31.10.2025, a se sjednaným úrokem ve výši 24 % p.a. z dlužné částky.5. Z oznámení o dočerpání úvěru ze dne 7.10.2024 (ve spise na č.l. 10) bylo osvědčeno, že úvěr byl dlužníkem čerpán v souladu se smlouvou, a to v plné výši.6. Z upomínky/výzvy k úhradě dluhu ze dne 18.12.2024 (ve spise na č.l. 11) bylo osvědčeno, že zástavní věřitel vyzval dlužníka k úhradě dlužné částky, přičemž v souladu se smlouvou mu vznikl nárok na poplatek za upomínku ve výši 500 Kč.7. Z příkazu k úhradě (ve spise na č.l. 12) a podacího lístku z téhož dne (ve spise na č.l. 13) bylo osvědčeno, že výzva k úhradě byla dlužníkovi skutečně odeslána.8. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitosti č. , hodnota, ze dne 25.9.2024 (ve spise na č.l. 14 a násl.) bylo osvědčeno, že žalovaný jako zástavní dlužník zřídil zástavní právo k výše uvedené nemovitosti k zajištění pohledávek zástavního věřitele ze smlouvy o podnikatelském úvěru. Zástavní právo bylo zapsáno do katastru nemovitostí s právními účinky vkladu ke dni 25.9.2024.9. Z potvrzení o provedení transakce ČSOB ze dne 30.9.2025 s datem zaúčtování 3.10.2024 ohledně částky 130 000 Kč (ve spise na č.l. 40) bylo osvědčeno, že část úvěru byla skutečně převedena na účet dlužníka, což dokládá čerpání úvěru.10. Z výtisku z internetu z nahlížení do katastru nemovitostí ohledně parcely , hodnota, v katastrálním území , adresa, , platného k 1.10.2025 (ve spise na č.l. 27 a násl.), bylo osvědčeno, že zástavní právo k nemovitosti je v katastru nemovitostí evidováno.11. Z hlediska skutkového stavu bylo v řízení osvědčeno, že zástavní věřitel uzavřel dne 25.9.2024 se společností , právnická osoba, smlouvu o podnikatelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl této společnosti úvěr ve výši 150 000 Kč, který byl dne 3.10.2024 skutečně čerpán. Dlužník se zavázal úvěr splatit nejpozději do 31.10.2025 a hradit měsíčně úrok ve výši 3 000 Kč, přičemž první splátka úroku nebyla uhrazena ani ve lhůtě 32 dnů, čímž se celý úvěr stal ke dni 2.1.2025 splatným. Věřiteli tak vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,19 % denně z dlužné částky a jednorázovou smluvní pokutu ve výši 15 % z jistiny. Dne 25.9.2024 uzavřel zástavní věřitel se žalovaným smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitosti – pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , zapsanému na LV č. , hodnota, – k zajištění pohledávek z úvěrové smlouvy, přičemž zástavní právo bylo zapsáno do katastru nemovitostí s právními účinky vkladu ke dni 25.9.2024. Celková výše pohledávky zástavního věřitele činí 214 056,85 Kč a nebyla ke dni rozhodnutí uhrazena.12. Podle ust. § 354 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z.ř.s.) řízení o soudním prodeji zástavy lze zahájit jen na návrh zástavního věřitele, kterým se domáhá nařízení soudního prodeje zástavy; to neplatí, neumožňují-li jiné právní předpisy soudní prodej zástavy. Podle ust. § 355 z.ř.s. jsou účastníky řízení zástavní věřitel a zástavní dlužník.13. Podle ust. § 358 odst. 1 z.ř.s. soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci. Pravomocné rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je závazné pro každého, proti němuž působí podle jiných právních předpisů zástavní právo k této zástavě (odstavec 2). Podle vykonatelného rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy lze na návrh zástavního věřitele nařídit výkon rozhodnutí prodejem zástavy (odstavec 3).14. Zástavní právo je definováno jako právní institut, který slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy (srov. ust. § 1309 odst. 1 občanského zákoníku – dále jen o.z.), kdy při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy).15. Není-li pohledávka zajištěná zástavním právem včas splněna nebo byla-li splněna po své splatnosti jen částečně anebo nebylo-li splněno příslušenství pohledávky, má zástavní věřitel právo na uspokojení své pohledávky (zbytku pohledávky nebo příslušenství) z výtěžku zpeněžení zástavy.16. Zástavu lze zpeněžit na návrh zástavního věřitele soudním prodejem zástavy podle ust. § 358 z.ř.s..17. Soudní prodej zástavy se uskutečňuje ve dvou fázích. V prvé fázi jde o řízení o soudním prodeji zástavy, které je zahájeno podáním návrhu, jímž se zástavní věřitel domáhá nařízení soudního prodeje zástavy, a které končí usnesením soudu, jímž bylo o tomto návrhu rozhodnuto. Nařídí-li soud usnesením prodej zástavy, přechází soudní prodej zástavy do druhé fáze, která počíná podáním návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy ze strany zástavního věřitele. Soudní prodej zástavy není sporem a ani řízením nalézacím či vykonávacím. Jde o zvláštní typ řízení před soudem, jehož smyslem je – jak vyplývá z ust. § 1309 o.z. – dosáhnout zpeněžení zástavy a tím získat výtěžek, z něhož se může (případně by se mohl) uspokojit zástavní věřitel.18. V řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem. Jiné (další) skutečnosti nejsou v tomto řízení významné. Uvedené rozhodné skutečnosti současně nemusí být v řízení o soudním prodeji zástavy prokázány (postaveny najisto); pro nařízení prodeje zástavy postačuje, budou-li listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy jeví-li se z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné.19. S odkazem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když soud shledal předpoklady pro nařízení soudního prodeje zástavy stanovené v ust. § 358 odst. 1 z.ř.s. za splněné.20. O nákladech řízení soud v řízení o soudním prodeji zástavy nerozhoduje (srov. např. rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 28/14 ze dne 12. srpna 2014 [Výběr ÚS 2339/2014]).