18 C 74/2022-17 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 17. 2. 2022 se manželka domáhala rozvodu svého manželství uzavřeného dne [datum] před [stát. instituce]. V návrhu popsala průběh manželství a zdůraznila nejdůležitější aspekty. Byla to právě manželka, která finančně držela rodinu za cenu času stráveného v zaměstnání, naopak manžel byl tím, kdo byl často nezaměstnaný a nikdy moc nevydělával, ač pracoval jako zedník. Manžel je dále žárlivý, manželku neustále kontroloval, i v práci, dělal scény, aniž by mu zavdala příčinu pro žárlivost. Žila jen pro rodinu a děti. Definitivní rozpad manželství nastal v situaci, kdy manžel někdy v květnu 2021 vyhodil z domu jejich dceru v situaci, kdy byla v osmém měsíci těhotenství, a manželce zakázal vídat vnuka. Od té doby spolu komunikují pouze zprostředkovaně přes dceru. Manželka závěrem uvedla, že v manželství pořád ustupovala a omlouvala se, i když neměla za co. Chtěla by se vídat s dcerou a s vnukem a konečně zažít psychickou pohodu, kterou s rozvodem očekává a být šťastná. Manžel dostal několik šancí na nápravu vztahu, ale nevyužil je a nesnažil se vztah zlepšit. Manželka již k manželovi nic necítí, naopak jenom v jeho společnosti se cítí špatně. 2. Manžel se k návrhu na rozvod manželství písemně nevyjádřil, u jednání však uvedl, že s návrhem nesouhlasí, neboť má zájem zachovat rodinu i vztah, konsolidovat vztahy s manželkou, i s mladší dcerou a začít se i vídat s vnukem, jehož od narození v podstatě neviděl. V průběhu jednání manželku opakovaně žádal, aby mu dala šanci, aby začali znovu od nuly a vše srovnali. To však manželka jednoznačně odmítla. 3. Z občanských průkazů manželů a z jejich oddacího listu soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce]. U obou manželů se jednalo o manželství první. Oba manželé jsou občany ČR a poslední společné bydliště měli na adrese [ulice a číslo] v [obec], kde dosud bydlí. Z manželství se narodily dvě již zletilé dcery, [jméno] (r. 1995) a [jméno] (r. 1996). 4. Ve své účastnické výpovědi manželka popsala, že se vdávala poměrně mladá a z počátku měla k manželovi dobrý vztah, manželství bylo spokojené, posledních 20 let však bylo stejné, jak bude uvedeno níže. Po celou dobu manželství žili v její nemovitosti, jejíž opravu financovala, stejně jako vždycky financovala rodinu. Dům je však stále nedokončený. Lepšího příjmu však dosáhla za cenu toho, že netrávila tolik času doma. Na rozdíl od manžela vždy pracovala, naopak on byl často bez práce, zaměstnání měnil, protože má vznětlivou povahu a s lidmi si nerozumí. Manželství bylo jako na houpačce, ale nebylo jen špatné. Vše se však točilo kolem manžela, manželka mu ustupovala. Za dobu manželství nikdy nebyly na dovolené, absolvovali pár výletů, když byly dcery malé. Teď, když může jít či jet na výlet s vnukem, je konečně šťastná. Manželství, kromě žárlivosti, provázely také lži. Od manžela se pravdu většinou nedozvěděla. Teprve v souvislosti s návrhem na rozvod ji opět manžel začal oslovovat křestním jménem. Manžel ji nijak neprojevoval city, nikdy od něj nedostala pořádný dárek, zpravidla pouze čokoládu. Jeho žárlivost přetrvává dosud, kdy ji stále kontroluje a způsobuje ji problémy v zaměstnání, které ji nejsou příjemné. Popřela, že by zavdala jakoukoliv příčinu k žárlivosti. Důvodem, proč manžel nesouhlasí s rozvodem, je skutečnost, že by se musel odstěhovat. Manželka k manželovi již několik let nic necítí, naopak nyní již není schopná se na něho podívat a má z něj strach. Obnovení manželského soužití manželka vyloučila, protože chce žít konečně podle sebe a nepřizpůsobovat se. Nerozvedením by ji soud potrestal, a naopak manželovi ponechal jeho standard. 5. Ve své účastnické výpovědi manžel popsal jejich manželství jako moře, jednou nahoře, jednou dole s tím, že ale pokaždé jejich vztah vždy urovnali. Připustil, že manželce nedával dárky k svátku ani k narozeninám. Snažil se, aby společně opravili dům, ale ten je stále nedokončený. Dále připustil, že měl nižší příjem, ale do rodinného rozpočtu přispíval. Potvrdil také, že nikdy nebyli na společné dovolené, většinu času trávili doma, případně jeli na výlet na [anonymizováno]. Když manžel obdržel rozvodové papíry, koupil manželce kytku, odprosil ji a požádal o šanci. Závěrem opět uvedl, že chce obnovit vztahy s manželkou i s dcerami a vnukem a chce úplně změnit dosavadní způsob soužití, chce si užívat, trávit s manželkou čas, dělat výlety a dodělat to, co je rozdělané. Manželku má stále rád a miluje ji a je rád, že ji má. Uvedl, že dle jeho názoru je možné obnovit manželské soužití, měl by o to zájem, ale pro obnovení manželského soužití by bylo zásadní, aby se změnil a dostal od manželky šanci, aby se zase sblížili. 6. Manžel navrhl přerušení řízení, jak s ním počítá ustanovení § 392 zákona o zvláštních řízeních soudních, aby dostal 3 měsíční šanci ukázat, že se změní. Manželka s přerušením nesouhlasila. Vhledem k tomu, že nebyly splněny podmínky předvídané tímto ustanovením, tj. návrh obou manželů, musel soud návrh manžela zamítnout. 7. Podle ustanovení § 392 zákona č. 292/2013 Sb., zákona o zvláštních řízeních soudních, navrhli-li oba účastníci klid řízení nebo nastal-li klid řízení z důvodu, že jej navrhl navrhovatel a druhý z manželů se k jednání bez předchozí omluvy nedostavil, může soud v řízení pokračovat na návrh podaný nejdříve po uplynutí lhůty 3 měsíců od přerušení řízení. 8. Podle ustanovení § 755 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, muže být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, bylo-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. 9. Podle ustanovení § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 10. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro to, aby manželství účastníků bylo rozvedeno. Z provedeného dokazování vyplynulo, že manželství účastníků provází v posledních 20 let problémy, které manžel odmítal řešit, a manželka raději ustoupí, než aby vytvářela konfliktní prostředí. V souvislosti s incidentem z května 2021, kdy manžel vyhodil mladší dceru v pokročilém stádiu těhotenství z domu, se však situace vyhrotila, neboť manželka toto jednání manžela už odmítla tolerovat, když obě dcery jsou tím nejdůležitějším, co v životě má. Tehdy si manželka také uvědomila, co chce, a že chce být šťastná a žít podle sebe a toho, co chce ona. Od té doby také ustala mezi manžely komunikace. Za rok ve vztahu k obnovení vztahů jak s ní, tak s mladší dcerou téměř nedošlo. Každý z manželů popsal svůj vztah k druhému z manželů diametrálně odlišně, manžel však v manželce vyvolává už jen emoci strachu. Manželka opakovaně setrvala na postoji, že se chce rozvést, vyloučila obnovené manželského soužití, vyloučila, že by manželovi dala jakoukoliv další šanci, naopak potvrdila konzistenci svého názoru na rozvod. Nelze nikoho nutit proti jeho vůli, aby setrval ve vztahu, v němž nechce zůstat, neboť manželství je dobrovolným svazkem. S ohledem ke všemu výše uvedenému tak lze uzavřít, že jejich manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, bez možnosti obnovení soužití. Současně soud neshledal, že by rozvod manželství byl v rozporu se zájmem některého z manželů. Z tohoto důvodu soud manželství účastníků rozvedl. 11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních tak, že žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, když oba účastníci se tohoto práva výslovně vzdali a v manželských věcech účastníkům právo na náhradu nákladů řízení nenáleží.