18 C 399/2022-18 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 7. 12. 2022 se manželka domáhala rozvodu jejich manželství uzavřeného dne [datum] před [stát. instituce]. Návrh odůvodnila tím, že manželství bylo spokojené, avšak poslední 4 roky jej provází finanční problémy. Problémy ve vztahu se projevily i na dětech. Mezi manžely došlo k odcizení a manželství přestalo plnit základní funkci. 2. Manžel s návrhem na rozvod manželství souhlasil. 3. Z výpovědi účastníků, z jejich občanských průkazů, z oddacího listu a z opatrovnického rozhodnutí soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce]. U obou se jednalo o manželství první. Oba manželé jsou občany ČR a poslední společné bydliště měli na adrese [ulice a číslo] v [anonymizováno], kde žijí dosud. Z manželství se narodily dvě děti, a sice nezletilý syn [jméno], narozený [rok] a nezletilá [příjmení] narozená [rok]. Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], bylo rozhodnuto, že nezletilé děti se svěřují do péče matky a otec je povinen platit výživné na nezletilou [jméno] částkou 4.000 Kč měsíčně s účinností od 1. 10. 2022. Výživné na nezletilého [jméno] se nestanovilo. Tato úprava se vztahovala i pro dobu po rozvodu manželství účastníků. Manželství účastníků bylo zpočátku spokojené, později se však objevily problémy finančního charakteru, které ovlivnily manželství, stejně jako vztah dcery s jejím partnerem, který sdílí s rodinou společnou domácnost. Právě v této souvislosti vznikaly mezi partnery největší konflikty, kdy manžel právě osobu přítele dcery považuje za příčinu špatných vztahů mezi nimi. Manželé jsou odcizeni, avšak manžel by chtěl vztah mezi nimi obnovit, avšak v tuto chvíli to nepovažuje za možné. 4. Podle ustanovení § 755 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, muže být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, bylo-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. 5. Podle ustanovení § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 6. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro to, aby manželství účastníků bylo rozvedeno. Z provedeného dokazování, především z účastnických výpovědí jednoznačně vyplynulo, že manželství účastníků se po dobu několika posledních let potýká s problémy, které manželé nejsou schopni řešit, což výrazně vedlo k odcizení manželů. Právě odcizení manželů soud také považuje za příčinu rozvratu jejich manželství. Manželé se shodli, že v tuto chvíli není možné jejich soužití obnovit, byť dosud sdílí stejné bydlení. Lze tak uzavřít, že jejich manželství je hluboce a trvale rozvráceno. O rodičovské zodpovědnosti k nezletilým dětem i pro dobu po rozvodu manželství účastníků bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Soud neshledal rozvod manželství účastníků v rozporu se zájmy jak některého z manželů tak nezletilých dětí. Jsou tak splněny všechny podmínky pro to, aby soud manželství účastníků rozvedl. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních tak, že žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, když žádnému z účastníku účelně vynaložené náklady nevznikly a současně žádný z nich náhradu nákladů řízení nepožadoval.