16 C 220/2023-48 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, domáhala zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, ., , adresa, , a žalovaným dne , datum, , na základě níž mohl žalovaný čerpat finanční prostředky do sjednaného úvěrového rámce ve výši , částka, . Ke dni podání žaloby žalovaný dlužil neuhrazenou jistinu úvěru ve výši , částka, , poplatky ve výši , částka, , kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši , částka, a kapitalizované úroky z prodlení ve výši , částka, , celkem , částka, . Žalobkyně současně požadovala sjednaný úrok z úvěru ve výši 25,08 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny a poplatků od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky.3. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne , datum, , na základě níž s účinností od , datum, přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem zaslaným doporučenou poštou dne , datum4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. , hodnota, ze dne , datum, , z dispozice ke smlouvě č. , hodnota, ze dne , datum, , z žádosti o smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty, z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne , datum, , z vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace pro Kreditní kartu, z platební historie, ze sazebníku poplatků platného od , datum, , , datum, a , datum, , z všeobecných obchodních podmínek , právnická osoba, Bank, a. s., z produktových podmínek revolvingového úvěru a kreditní karty , právnická osoba, Bank, a. s. účinných od , datum, , z výpisu ke kreditní kartě , Anonymizováno, za období 2014-2022, z upomínky ze dne , datum, , z výzvy k plnění ze dne , datum, včetně podacího lístku ze dne , datum, má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, Bank a.s., se sídlem v , adresa, , a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty pod č. , hodnota, , na základě níž mohl žalovaný čerpat finanční prostředky do sjednaného úvěrového rámce , částka, s tím, že z vyčerpaných prostředků uhradí úrok ve výši 29,99 % u hotovostního čerpání a 25,08 % u bezhotovostního čerpání. Vyčerpané finanční prostředky byl žalovaný povinen splácet v minimálních splátkách představujících 2 % z čerpaného úvěru. Žádné doplňkové služby nebyly sjednány. Žalovaný za dobu existence smlouvy celkově vyčerpal peněžní prostředky ve výši , částka, , kdy byla započítána na čerpané částky i odměna v celkové výši , částka, . Žalovaný na předmětný úvěr uhradil částku , částka, . Žalobkyně podrobný rozpis čerpání z úvěrového rámce i platby ze strany žalovaného specifikovala ve svém podání ze dne , datum, . Z žádosti o poskytnutí revolvingového úvěru ze dne , datum, vyplývá, že žalovaný ke dni podané žádosti byl svobodný, bydlel u rodičů, jeho nejvyšší dosažené vzdělání bylo učňovské a pracovní poměr byl sjednán od , datum, na dobu neurčitou. Průměrný čistý měsíční příjem žalovaného představoval , částka, . Žalovaný neměl žádné vyživovací povinnosti, nebyly mu prováděny srážky ze mzdy ani neplatil jiné splátky. Ze zprávy o závazcích žalovaného však vyplývá, že jeho interní splátky představovaly , částka, a externí splátky , částka, . Z výpisů z úvěru žalovaného vedeného u původního věřitele má soud za prokázané, že ke dni , datum, činil zůstatek částky na účtu žalovaného -, částka, . Ve zprávě původního věřitele pak nejsou uvedeny žádné ostatní výdaje. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván k zaplacení dlužné částky, avšak na výzvu nereagoval a dlužnou částku neuhradil.5. Žalobkyně byla u jednání soudu dne , datum, poučena v souladu s § 118 a odst. 1 a 3 o. s. ř. o doplnění rozhodných skutečností a označení důkazů, jakými dokumenty byly věřitelem ověřeny příjmové a výdajové poměry žalovaného, neboť soud měl za to, že předloženými listinnými důkazy splnění této povinnosti ze strany věřitele nebylo prokázáno.6. Žalobkyně po poučení ze strany soudu žádné další důkazy neoznačila ani nenavrhla.7. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Podle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.9. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.10. Podle § 9 odst. 3 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.11. Jelikož se jedná o smlouvu o spotřebitelském úvěru, musel se soud přednostně zabývat otázkou, zda uzavřená smlouva o úvěru je platným právním jednáním s přihlédnutím k ustanovení § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru.12. Po vyhodnocení skutkového stavu věci dospěl soud k právnímu závěru, že žalovanému byla na základě smlouvy o revolvingovém úvěru poskytnuta opakovaně částka v celkové výši , částka, , kdy tuto smlouvu lze v souladu s ustanoveními zákona č. 145/2010 Sb., považovat za spotřebitelský úvěr a žalovaného za spotřebitele, neboť je fyzickou osobou, která nejednala v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Pokud soud dospěl k závěru, že se v daném případě jedná o spotřebitelský úvěr, bylo nutno se zabývat otázkou, zda smlouva byla s přihlédnutím k § 9 tohoto zákona uzavřena platně, tedy zda věřitel s odbornou péčí před uzavřením smlouvy posoudil schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele, tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Zákon totiž stanoví, že věřitel může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen tento úvěr řádně splácet. Pokud takto věřitel neučiní, je smlouva absolutně neplatná. Z důvodové zprávy k ustanovení § 9 citovaného zákona vyplývá, že věřitel je při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v úvahu jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zůstane po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřebná pro splácení úvěru. Cílem zákonodárce bylo efektivně zamezit předlužování spotřebitelů, kteří nejsou schopni své závazky řádně platit. Za účelem splnění povinnosti věřitele je nutno vyžádat si informace nejen od spotřebitele samotného, ale aktivně si opatřit další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli. Všechny takto získané informace pak věřitel musí řádně vyhodnotit s přihlédnutím k příjmům a výdajům konkrétního žadatele. Odbornou péčí je v tomto případě třeba rozumět úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v této činnosti (viz. výklad § 2 zákona č. 634/1992 Sb.). Pokud věřitel dostojí své povinnosti stanovené v § 9 odst. 1 citovaného zákona a řádně prověří úvěruschopnost žadatele, pak v případě, že dojde k negativnímu závěru, nesmí spotřebitelský úvěr spotřebiteli poskytnut.13. Jak bylo již shora uvedeno, žalobkyně prokazovala posouzení úvěruschopnosti kartou zákazníka, a výpisem z účtu žalovaného ke dni , datum, , kde byl zjištěn zůstatek ve výši -, částka, . Příjem žalovaného pohybující na hranici mini