38 C 21/2024-16 — Okresní soud v Bruntále

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s tím, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače/přijímačů, čímž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto svou povinnost žalovaný nesplnil, avšak jako odběratel elektřiny se považuje za poplatníka, pokud čestným prohlášením neoznámí opak. Na písemnou výzvu žalovaný nereagoval.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a občanského soudního řádu jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali.Podle § 3 odst. 2, 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud , právnická osoba, nebo České televizi (dále jen provozovatel vysílání ze zákona) po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě.Podle § 5 odst. 1 poplatník, který je fyzickou osobou, platí rozhlasový poplatek z jednoho přijímače a televizní poplatek z jednoho televizního přijímače. Podle odst. 2 rozhlasový poplatek a televizní poplatek neplatí fyzická osoba žijící ve společné domácnosti s poplatníkem televizního poplatku, který splnil oznamovací povinnost uloženou v § 8 odst. 2. Podle odst. 6 změny v základu rozhlasového nebo televizního poplatku jsou účinné od 1. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž k těmto změnám došlo. Podle § 6 měsíční výše televizního poplatku činila , částka, , měsíční výše televizního poplatku činí , částka, , měsíční výše televizního poplatku činí , částka, . Podle § 7 odst. 1 poplatník platí rozhlasový nebo televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby. Podle odst. 2 je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce.Podle § 8 odst. 1 správcem evidence poplatníků rozhlasového nebo televizního poplatku je provozovatel vysílání ze zákona. Podle odst. 2 poplatník je povinen oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popř. pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a to do 15 dnů ode dne, kdy se jim stal; tento den je poplatník povinen uvést v oznámení. Podle § 10 nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroků z prodlení určeného předpisy práva občanského. Podle § 11 odst. 1 provozovatel vysílání ze zákona může smlouvou pověřit jinou osobu výkonem činností podle tohoto zákona, pokud si je provozovatel vysílání ze zákona nezajišťuje sám. Podle § 12 odst. 2 oznamovací povinnost podle § 8 odst. 2-5 se považuje za splněnou, pokud před dnem účinnosti tohoto zákona byl poplatník přihlášen k evidenci podle dosavadních právních předpisů.Žalovaný byl výzvou ze dne , datum, vyzván k přihlášení poplatníka ČT a zároveň byl poučen, jak postupovat v případě, že poplatek již platí za domácnost někdo jiný, nemá televizi či je osvobozena od placení poplatků a současně byla přiložena i přihláška a čestné prohlášení. Z výzvy k úhradě dluhu České televize bylo zjištěno, že žalovaný byl v souladu se shora citovanými zákony písemně vyzván k úhradě dluhu na poplatcích v celkové výši , částka, , a to do 10 dnů jednorázově či sjednáním splátkového kalendáře. Současně byl poučen, že v případě marného uplynutí stanovené lhůty využije Česká televize svého práva domáhat se nároku soudní cestou.Na základě takto zjištěného skutkového stavu vzal soud za prokázané, že se žalovaný stal poplatníkem televizních poplatků v listopadu 2022 podle § 3 odst. 4 citovaného zákona a žalovaná neprokázal, že nastala skutečnost předvídaná podle § 6 odst. 6 citovaného zákona, a tedy byl povinen platit stanovené poplatky ve smyslu tohoto a v tomto řízení taktéž neprokázal, že došlo k odhlášení z evidence ve smyslu ustanovení § 8 citovaného zákona. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze shora citovaných zákonů neplnila zůstala dlužen na televizních poplatcích částku , částka, , a proto byl žalobkyní ve smyslu § 10 zákona č. 348/2005 Sb. vyzvána k úhradě dluhu ve stanovené lhůtě. Protože žalovaný ve stanovené lhůtě, a i do dne rozhodování soudu nevyhověl zcela této výzvě, soud návrhu žalobkyně v celém rozsahu vyhověl, a jelikož se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením jednotlivých měsíčních poplatků, soud podle § 1970 občanského zákoníku zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit úroky z prodlení z jednotlivých plateb poplatků, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o náklady ve výši , částka, , tak rámcová smlouva uzavřená mezi žalobkyní a třetí osobou není tou právní skutečností, která by zakládala právo žalobkyně na úhradu nákladů. Tou skutečností může být pouze zákon č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích a ten tento nárok neupravuje.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .