ECLI: ECLI:CZ:OSBV:2021:6.C.122.2020.1 Datum: 2021-11-04 Předmět: 1.770 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ z. č. 168/1999 Sb.", "§ vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ z. č. 293/2017 Sb."] ["peněžité plnění""pojištění""pojištění odpovědnosti za škodu"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: 1.770 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 142 (99/1963 Sb.), § (168/1999 Sb.), § vyhl. č. 177/1996 Sb., § (293/2017 Sb.).
1) Žalobce podal dne [datum] u soudu žalobu, kterou se domáhal po žalované zaplacení původní částky 1.990 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od
18. 6. 2019 do zaplacení. V průběhu řízení žalovaná zaplatila částku 220 Kč, a došlo proto k částečnému zpětvzetí žaloby s tím, že předmětem sporu nadále zůstala částka 1.770 Kč a zákonné úroky z prodlení z částky 1.990 Kč za dobu od 18. 6. 2019 do 27. 5. 2020 a dále zákonné úroky z prodlení z částky 1.770 Kč od 28. 5. 2020 do zaplacení. V žalobě je uvedeno, že žalobce je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popřípadě provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně o některých souvisejících zákonů. Touto žalobou se žalobce domáhá po žalované zaplacení tohoto příspěvku. Svůj nárok odvozuje žalobce z ustanovení § 4 odst. 1 citovaného zákona. Podmínkou je doručení písemné výzvy žalobce žalované. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30-ti dnů od doručení výzvy. Žalobce odeslal žalované výzvu dne 3. 5. 2019, výzva byla doručena k úhradě žalované 18. 5. 2019. Žalobce zjistil, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců v motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3, [registrační značka],
VIN: [anonymizováno] [bankovní účet], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaná coby vlastník vozidla neměla ode dne 10. 10. 2018 do dne 4. 11. 2018 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost uložena zákonem. Vozidlo tak bylo nepojištěno 26 dní. Žalobci tedy vznikl nárok na příspěvek. Na výzvu žalovaná nic neuhradila. Žalovaná rovněž obdržela předžalobní upomínku. Základ příspěvku je tvořen zákonnou denní sazbou ve výši 65 Kč, která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 26 dnů, celkem tedy 1.690 Kč a dále žalovanou částku tvoří poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč dle § 4 odst. 4 citovaného zákona a dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 S..
2) Soud vydal dne 19. 5. 2020 ve věci elektronický platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná odpor.
3) Následně žalobce doplnil svou žalobu svým písemným stanoviskem datovaným 12. 7. 2021, v němž uvedl, že údaje, které žalobce eviduje, jsou porovnávány s údaji evidovány Ministerstvem dopravy, jež provozuje Centrální registr vozidel. Ministerstvo dopravy následně žalobci sdělí výsledek porovnání a údaje o vozidlech a jejich vlastnících nebo jejich provozovatelích. Žalobce takto zjistil, že osobní automobil uvedený v žalobě je veden jako provozovaný a jeho vlastník je žalovaná. Žalovaná neměla, jak je výše uvedeno, coby vlastník a provozovatel od 10. 10. 2018 do 4. 11. 2018 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv tato povinnost je uložena zákonem.
4) Při jednání před soudem dne 22. 7. 2021 žalovaná uvedla, že byla evidována jako vlastník vozidla, že se jednalo o [anonymizována dvě slova], a že případ se vztahuje k roku 2018, kdy platil zákon, který umožnil prokázat, že vozidlo nepoužívané na pozemní komunikaci se nevyskytovalo a tímto nebyla ani dána povinnost mít uzavřené povinné ručení za období, kdy vozidlo nejezdilo. Dále uvedla, že v roce 2018 vozidlo nebylo opravené a od roku 2018 je odstavené a nepoužitelné. Potvrdila, jak je výše uvedeno, že zaplatila částku 220 Kč za chybějících 26 dnů, částku vypočítala podle skutečné výše roční pojistky. Zákon tedy v roce 2018 umožnil vlastníkovi vozidla prokázat, že vozidlo nebylo pojízdné a tím pádem nepoužívalo pozemní komunikaci a ani nedošlo k žádné pojistné události.
5) Žalobce se dále vyjádřil k žalobě svým doplněním stanoviska datovaným 26. 7. 2021, kde uvedl, že právě s účinností od 1. 1. 2018 námitka neprovozování není pro vymáhání příspěvku do garančního fondu relevantní. Novelizovaný zákon č. 168/1999 Sb., s účinností od 1. 1. 2018 zákonem č. 293/2017 Sb., byla stanovena povinnost vozidla zapsaného v registru silničních vozidel mít pojištění po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Povinnost hradit příspěvek do fondu je rozhodující stav zapsaný v registru silničních vozidel. Žalovaná, jak vyplývá dále z písemného vyjádření žalobce, netvrdí ani neprokazuje, že by vozidlo bylo v předmětném období zapsáno v registru silničních vozidel jako vyřazené z provozu vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a ani netvrdí ani neprokazuje, že by vozidlo bylo v předmětném období odcizené. Zde vyjádření odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. 9. 2020, sp. zn. 7 Co 949/2020, který žalobce soudu rovněž předložil.
6) Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce je důvodná.
7) Podle ust. § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v platném znění, je vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit kanceláři, v daném případě tedy žalobci, příspěvek za každý den porušení povinnosti. Žalobce prokázal, že splnil i další povinnost stanovenou odst. 6 tohoto paragrafu, tedy zaslání výzvy k zaplacení příspěvku. V žádném případě nemůže obstát tvrzení žalované jako její obhajoba k tomu, že nemusí platit příspěvek do garančního fondu z důvodu toho, že vozidlo bylo v předmětném období nepojízdné vzhledem k technickým závadám. Sama tuto skutečnost nezbavuje žalovanou toho, aby byl příspěvek tak, jak ukládá zákon žalobci zaplacen.
8) Podle ust. § 12 odst. 1 písm. c) výše citovaného zákona pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká řádným vyřazením tuzemského vozidla z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, pokud se pojistitel a pojistník nedohodli na jeho přerušení. Tato skutečnost v žádném případě nenastala a ani žalovaná netvrdila, neboť k vyřazení vozidla [anonymizována dvě slova] z evidence vozidel nedošlo, tedy vozidlo bylo stále registrováno a nebylo vyřazeno z evidence o provozu, přičemž samozřejmě se jedná o osobní vozidlo, které podléhá registraci vozidel. Tato povinnost neplatit příspěvek by vznikla pouze v důvodech tak, jak uvádí ve svém vyjádření žalobce, tedy když dojde k vyřazení vozidla z evidence, vozidlo je odcizeno, zaniklo nebo bylo vyvezeno do jiného státu. Tato skutečnost však nenastala, a proto je důvodné, aby příspěvek za 26 dnů, tedy za dobu od 10. 10. 2018 do 4. 11. 2018, kdy k vozidlu nebylo sjednáno pojištění, byl žalobci za těchto 26 dnů (65 Kč denní sazba dle vyhlášky) zaplacen, přičemž, jak už je výše uvedeno, došlo ze strany žalované dobrovolně k zaplacení částky 220 Kč a soud proto žalobě vyhověl ve zbytku, tedy v částce 1.770 Kč včetně zákonného úroku z prodlení, jehož výše odpovídá občanskoprávním předpisům s rozdělením vzhledem k původně žalované částce a poté, co došlo k částečné úhradě.
9) Pokud jde o náhradu nákladů řízení, podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. má úspěšný účastník právo na náhradu vzniklých nákladů řízení. V daném případě byl úspěšný žalobce, a soud proto zavázal neúspěšnou žalovanou k úhradě soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále k náhradě nákladů právního zastoupení advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v celkové výši 3.304 Kč, kdy tato částka se skládá ze tří úkonů právní služby po 200 Kč (za převzetí zastoupení, výzvy k plnění a podání žaloby), dále ke každému úkonu režijní paušál po 100 Kč, což při třech úkonech činí 300 Kč a odměny advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 1.000 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., za účast u jednání dne 4. 11. 2021 a k tomuto úkonu jeden paušál ve výši 300 Kč podle téhož předpisu. Dále byla žalobci přiznána náhrada za ztrátu času za čtyři půl hodiny za cestu [obec] – [obec] a zpět a náhrada cestovních výdajů k jednání vlakem při cestě [obec] – [obec] a zpět 2x 79 Kč, tj. 158 Kč. K tomu nutno připočítat 21 % DPH, jehož je právní zástupkyně plátkyní. Celkem tedy, jak už je výše uvedeno, se jedná o částku 3.304 Kč.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.