6 C 40/2021-38 — Okresní soud v Břeclavi

Návrhem ze dne [datum], který byl soudu doručen téhož dne, se manžel domáhal vydání rozsudku, jímž by soud rozvedl jeho manželství. V návrhu zejména uvedl, že jejich manželství je trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno, není naděje na obnovení manželského soužití. Při jednání dne [datum] se manželka k návrhu připojila, oba manželé setrvali na svých stanoviscích ohledně rozvodu manželství a skutečnosti, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. Manželé jako nesporné označili, že příčinou rozvratu manželství je nesoulad povah a zájmů a rozdílné představy o trávení volného času, nakládání s penězi a o výchově dětí. Z předložených listinných důkazů a vycházeje ze shodných skutkových tvrzení obou účastníků řízení vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Oddacím listem vystaveným dne [datum] [stát. instituce], bylo prokázáno, že mezi účastníky bylo uzavřeno manželství dne [datum] ve [obec]. Z výpisu z centrální evidence obyvatel a z tvrzení manželů má soud za prokázané, že z manželství se narodily dvě dosud nezletilé děti. O úpravě poměrů k nezletilým dětem v době po rozvodu bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], [spisová značka], [spisová značka]. Podle ust. § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle ust. § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny. S ohledem na výše uvedené soud rozhodl tak, že manželství účastníků rozvedl, neboť nebylo zjištěno, že by rozvod manželství byl v rozporu se zájmy nezletilých dětí, o úpravě poměrů k těmto nezletilým dětem bylo rozhodnuto v samostatném řízení. Bylo zjištěno, že soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Za příčinu rozvratu manželství manželé shodně označili nesoulad povah a zájmů a rozdílné představy o trávení volného času, nakládání s penězi a o výchově dětí. Výrok II. rozsudku o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 23 z. ř. s., podle něhož v řízení ve statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.