§ 157 občanský soudní řád – Náležitosti písemného vyhotovení rozsudku
Občanský soudní řád · 99/1963 Sb. · účinné od 1. 7. 2025 · Procesní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 157 občanského soudního řádu stanovuje, jaké náležitosti musí obsahovat písemné vyhotovení rozsudku, zejména pak jeho odůvodnění, a to včetně specifik pro některé typy rozsudků. Písemný rozsudek musí obsahovat přesně definované údaje, jako jsou označení soudu, soudců, účastníků, předmětu věci, znění výroku, odůvodnění a poučení o opravných prostředcích. (§ 157 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, znění účinné od 1. 7. 2025)
Klíčová fakta
- Týká se: soud, dítě, žalobce, žalovaný
- Odkazuje na: § 207
- Judikatura: na § 157 odkazuje 4 000 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo); novela předpisu účinná od 1. 9. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 99/1963 Sb.
(1) Není-li stanoveno jinak, v písemném vyhotovení rozsudku se po slovech „Jménem republiky“ uvede označení soudu, jména a příjmení soudců, přesné označení účastníků a jejich zástupců, účast státního zastupitelství, Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a ochránce práv dětí, označení projednávané věci, znění výroku, odůvodnění, poučení o tom, zda je přípustný opravný prostředek nepočítaje v to žalobu na obnovu řízení a pro zmatečnost, a o lhůtě a místu k jeho podání, poučení o možnosti výkonu rozhodnutí a den a místo vyhlášení. Je-li to možné, uvede se v označení účastníků též jejich datum narození (identifikační číslo).
(2) Není-li dále stanoveno jinak, soud v odůvodnění rozsudku uvede, čeho se žalobce (navrhovatel) domáhal a z jakých důvodů a jak se ve věci vyjádřil žalovaný (jiný účastník řízení), stručně a jasně vyloží, které skutečnosti má prokázány a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl i další důkazy, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce; není přípustné ze spisu opisovat skutkové přednesy účastníků a provedené důkazy. Soud dbá o to, aby odůvodnění rozsudku bylo přesvědčivé. Odůvodnění uvedené v písemném vyhotovení rozsudku musí být v souladu s vyhlášeným odůvodněním.
(3) V odůvodnění rozsudku pro uznání nebo rozsudku pro zmeškání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání nebo rozsudkem pro zmeškání.
(4) V odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Písemný rozsudek musí obsahovat přesně definované údaje, jako jsou označení soudu, soudců, účastníků, předmětu věci, znění výroku, odůvodnění a poučení o opravných prostředcích.
- Odůvodnění rozsudku musí být podrobné a přesvědčivé, vysvětlovat, co bylo prokázáno, na základě jakých důkazů a jak soud věc právně posoudil, přičemž se nesmí opisovat skutkové přednesy ani důkazy ze spisu.
- U rozsudků pro uznání, pro zmeškání nebo u rozsudků, proti nimž není přípustné odvolání, je odůvodnění zjednodušené a obsahuje pouze základní informace.
Na co si dát pozor
- Odůvodnění v písemném vyhotovení rozsudku musí být v souladu s odůvodněním vyhlášeným soudem.
- Soudci musí dbát na to, aby odůvodnění rozsudku bylo přesvědčivé a srozumitelné.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 157
Jak soudy aplikují § 157
Namítá-li dovolatelka, že odvolací soud porušil svou povinnost odůvodnit své rozhodnutí způsobem uvedeným v § 157 odst. 2 o. s. ř., pak k vadám, jež mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, může dovolací soud přihlédnout jen, je-li dovolání přípustné (§ 237–238a o. s. ř.); samy o sobě však takovéto vady přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. nezakládají (viz § 242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Ostatně dovolatelkou tvrzené nedostatky jeho odůvodnění nebyly – podle …
Pro úplnost je možno dodat, že napadený rozsudek odvolacího soudu má náležitosti stanovené v § 157 odst. 2 o. s. ř. a dovolatelkou tvrzené nedostatky odůvodnění napadeného rozhodnutí ostatně ani nebyly – podle obsahu dovolání – na újmu uplatnění jejích práv (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný pod č. 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), soud prvního stupně také provedl všechny – pro právní posouzení věci významné – důkazy.
Tyto nedostatky způsobují, že rozsudek odvolacího sodu nevyhovuje požadavkům § 157 odst. 2 o. s. ř. kladeným na odůvodnění rozsudku a rozsudek je pro nedostatek důvodů nepřezkoumatelný.
Právní otázky
Související
§ 11 Argumentace navrhovatele (Nález Ústavního soudu ze dne 30. červenc)