7 C 273/2020-26 — Okresní soud v Břeclavi

1. Rozsudek je odůvodněn v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. 2. Manželka se návrhem doručeným soudu dne 1. 12. 2020 domáhala rozvodu manželství účastníků. Návrh odůvodnila tím, že manželé měli vždy odlišné názory na přístup k životu. Nicméně v době přibližně do deseti let věku prvního dítěte byla její pozornost zaměřena na péči o děti, zvládání jejich volnočasových aktivit a konflikty se vždy nějak urovnaly. Situace se postupně zhoršovala, pracovní úsilí manželky, financování chodu domácnosti a její podíl na péči o rodinu a děti se neustále zvyšoval. Vztah manžela k alkoholu byl vždy problematický a v posledních několika letech to manželka vnímala tak, že došlo ke značnému zhoršení. To vedlo k hádkám, konfliktům, a urážkám. Ze strany manžela byl mnohonásobně kritizován přístup manželky k práci, její firemní ekonomice, k výchově dětí a fakticky ke všemu. Kritika byla formou absolutně nevhodnou a urážející. To vedlo ze strany manželky k absolutnímu odcizení a rozhodnutí ze společné domácnosti odejít. Ze společné domácnosti se manželka odstěhovala v [anonymizováno] [rok]. Manželství je v současné době již pouze formálním svazkem, je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a manželka nemá zájem o jeho obnovu. 3. Manžel se k návrhu manželky nepřipojil. Zda s rozvodem manželství souhlasí, se přímo nevyjádřil. K návrhu manželky na rozvod manželství uvedl, že jejich vztah byl spokojený mnohem déle než 10 let. I když měli na některé záležitosti odlišné názory, rozhodně neměli odlišné názory na přístup k životu. Manžel dále uvedl, že chápe, že s ohledem na jejich věkový rozdíl bude muset své představy podřídit představám manželky, protože zejména v prvních letech manželství byla převážná část osobní péče o děti na bedrech manželky. K tvrzení manželky ohledně jeho vztahu k alkoholu manžel vedl, že nebyl abstinentem, nicméně má za to, že jeho vztah k alkoholu nebyl výrazně problematický. Je pravdou, že pracovní úsilí manželky se zvyšovalo, a jak se zvyšovaly její příjmy, tak se pochopitelně zvyšoval i její podíl na financování chodu manželství. V posledních letech však manželka věnovala svůj čas především svému zaměstnání a jejím volnočasovým aktivitám. Dva dny v pracovním týdnu trávila na squashi, dva večery trávila na józe, do toho ještě přibyla jedenkrát týdně sauna. Páteční a sobotní večery obvykle trávila u některé ze svých kamarádek, proto se manžel cítil velmi osamělý a samotu řešil tím, že si nalil sklenku vína. Za rozhodující moment, pokud jde o krach manželství, manžel považuje následující období, tj. jednání manželky přibližně od [anonymizováno] [rok]. Na dovolené v [země] v [anonymizováno] [rok] se mi manželka přiznala, že má milence a že tento je s ní i na této dovolené. Obnovu manželského soužití si manžel nedovede představit. Za příčinu rozpadu manželství manžel považuje chování manželky. 4. Manželka na jednání dále uvedla, že hlavní příčinu rozvratu manželství spatřuje v tom, co uvedla v návrhu (viz výše) a že si s manželem přestali rozumět. Zároveň připustila, že v současné době udržuje vztah s jiným mužem. 5. Manžel na jednání uvedl, že svá tvrzení ohledně příčin rozvratu manželství uvedl v písemném podání, které soudu doručil před jednáním. Obnovu manželského soužití si nedovede představit. 6. Po provedeném dokazování a na základě shodných skutkových tvrzení obou účastníků vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Z oddacího listu vystaveného dne [datum] [stát. instituce] má soud za prokázané, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [den uzavření manželství] před [místo uzavření manželství] [anonymizována dvě slova] [obec]. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků bylo prokázáno, že manželům se narodili dva synové: dnes již zletilý [jméno a příjmení dítěte] [celé jméno manžela] nezletilý [jméno a příjmení dítětě] [celé jméno manžela], o jehož výchově a výživě bylo rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], kterým byla schválena dohoda rodičů. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků soud dále zjistil, že za příčinu rozvratu manželství je možné považovat vztah manžela k alkoholu (který manželka považuje za problematický a manžel nikoliv) a vztah manželky k jinému muži. 7. Podle ust. § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 8. Podle ust. § 758 citovaného zákona, manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. 9. Z výše uvedeného vyplývá, že byly splněny všechny podmínky pro to, aby soud manželství účastníků rozvedl. Soud považuje soužití manželů za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené a nelze tedy očekávat jeho obnovení. Proto soud manželství účastníků rozvedl. 10. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), podle něhož účastníci v řízeních o rozvod manželství zásadně nemají právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku.