9 C 161/2021-38 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že v souladu s ustanovením § 15 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon“) zjistila, že žalovaný je vlastníkem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru do [číslo] cm3, [registrační značka], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od [datum] do [datum], tedy [anonymizováno] dní, uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Podle § 4 odst. 1 zákona má žalobkyně právo na příspěvek za každý den, po který nebylo vozidlo pojištěno a podle téhož ustanovení odst. 4 zákona má žalobkyně nárok na zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Denní sazba příspěvku podle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činí podle § 2 odst. 1 písm. g) pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru do [číslo] cm3, částku [částka]. Základ příspěvku činí [částka], poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí podle § 2a citované vyhlášky částku [částka], celkem [částka]. Žalobkyně zaslala žalovanému dne [datum] výzvu k úhradě příspěvku. Protože žalovaný v zákonné lhůtě 30 dnů od doručení písemné výzvy, žalobkyni dlužnou částku neuhradil, ke dni [datum] se stala pohledávka splatná. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od prvního dne prodlení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. S ohledem na skutečnost, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“) věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. Z provedeného dokazování soud zjistil, že žalovaný jako vlastník osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru do [číslo] cm3, [registrační značka], neměl uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla za období od [datum] do [datum], tedy celkem [anonymizováno] dní. Je proto povinen uhradit žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Denní sazba příspěvku dle druhu vozidla činí v případě žalovaného částku [částka]. Základ příspěvku tedy činí [číslo] ([anonymizováno] Kč/den x [anonymizováno] dní), náklady na jeho uplatnění činí [částka]. Žalovaný, přestože byl v souladu s ustanovením § 4 odst. 6 zákona vyzván žalobkyní k úhradě zákonného příspěvku za nepojištěné období od [datum] do [datum], přičemž v zákonné lhůtě 30 dnů svou povinnost dobrovolně nesplnil, proto mu žalobkyně po marném uplynutí lhůty zaslala dne [datum] upomínku. Žalovaný ničeho neuhradil, přestože mu dne [datum] žalobkyně zaslala předžalobní upomínku. Věc soud právně posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb. Protože žalovaný nezaplatil dlužnou částku ve lhůtě splatnosti, je v prodlení. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Proto soud žalobkyni přiznal ode dne následujícího po splatnosti pohledávky, tj. od [datum] z dlužné částky také požadovaný zákonný úrok z prodlení, neboť pohledávka se stala splatnou dne [datum]. Výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 OSŘ, neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Výši odměny za zastupování advokátem stanovil soud podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.“), dle níž činí odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. sestávající se z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci dle § 11 odst. 1, písm. a), písm. d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a předžalobní výzva ze dne [datum]) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., tedy [částka], což činí [částka]. K tomu náleží advokátovi žalobkyně daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka] Náklady za právní zastoupení advokátem činí celkem částku [částka]. Tato částka spolu se zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka] dle položky 2 bodu 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků obsaženého v příloze zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění, činí celkem částku [částka]. Proto soud přiznal žalobkyni k tíži žalovaného celkem [částka]. S ohledem na ustanovení § 157 odst. 4 OSŘ obsahuje písemné vyhotovení rozsudku zkrácené odůvodnění.