9 C 187/2020-102 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. Uvedla, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], jako původním věřitelem a postupitelem, a žalobkyní, jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel na základě elektronicky adresované žádosti žalovaného se žalovaným dne [datum] formou elektronické komunikace smlouvu o úvěru (dále jen„ smlouva“). Následně žalovaný potvrdil registraci a sdělil číslo bankovního účtu, na který žádá poukázat příslušnou částku úvěru. Následně původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši [částka], který měl být splacen nejpozději dne [datum]. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši vyčerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Pohledávka se skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši [částka]. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také zákonný úrok z prodlení od prvního dne prodlení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání soudu dne [datum] se žalovaný nedostavil, neomluvil se, přestože předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno postupem podle ustanovení § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“) dne [datum]. Žalobkyně a její zástupce se k jednání také nedostavili, byli však omluveni. Soud proto ve věci jednal a rozhodl dle ustanovení § 101 odst. 3 OSŘ v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. Z provedeného dokazování soud ze smlouvy o úvěru zjistil, že byla uzavřena mezi společností [právnická osoba], reg. č. [anonymizováno] [číslo] jako věřitelem a žalovaným jako klientem dne [datum] formou elektronické komunikace ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Touto smlouvou se věřitel zavázal poskytnout žalovanému bezhotovostní neúčelový úvěr v celkové výši [částka], a to bankovním převodem na bankovní účet klienta. Poplatek za úvěr byl sjednán ve výši [částka]. Klient se zavázal dlužnou částku ve výši [částka] splatit jedinou splátkou do [datum]. Nedílnou součástí smlouvy se staly Obchodní podmínky společnosti [právnická osoba] a Standardní informace o spotřebitelském úvěru. Z příkazu k úhradě ze dne [datum], výpis [číslo] soud zjistil, že věřitel poukázal na bankovní účet žalovaného dne [datum] celkovou částku úvěru ve výši [částka] s poznámkou„ [variabilní symbol]“. Z listiny označené Informace o žádosti soud zjistil, že žalovaný písemně požádal věřitele o poskytnutí peněžních prostředků ve výši [částka]. Z listiny označené Potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že společnost [anonymizována dvě slova], s.r.o. potvrdila, že z účtu společnosti [právnická osoba] byla dne [datum] odepsána částka [částka], která byla následně zaslána na bankovní účet příjemce v potvrzení uvedený, jako variabilní symbol je uvedeno: [číslo]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že ji uzavřela žalobkyně jako postupník se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], společnost s ručením omezeným jako postupitelem dne [datum], jejíž nedílnou součástí se stala Příloha [číslo] – Seznam postupovaných pohledávek. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] oznámila žalovanému, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným věřitele [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] v celkové výši [částka] postoupena žalobkyni. Současně s tím, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů na bankovní účet v Oznámení uvedený. Listinou Ověření úvěruschopnosti klienta ze dne [datum] soud zjistil, že věřitel (společnost [právnická osoba]) při podané žádosti o úvěrový produkt ověřovala solventnost žalovaného dle jejich interních kritérií. Jak z listiny dále vyplývá, při podané žádosti požadovala uvedení příjmů, výdajů a pomocí interních systému ověřovala případné závazky žalovaného u jiných věřitelů. Žalovaného ověřovala v systému ISIR, [příjmení], DB a inkasních agentur. Žalobkyně v žalobních tvrzeních uvádí, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], jako původním věřitelem a postupitelem, a žalobkyní jako postupníkem a novým věřitelem, přičemž předmětná smlouva o úvěru měla být uzavřena mezi tímto původním věřitelem a žalovaným. Provedeným dokazování však nebylo prokázáno, že by posledně uvedená společnost s žalovaným dne [datum] uzavřela smlouvu o úvěru s obsahem uvedeným v žalobě, tedy že by byla původním věřitelem. Naopak bylo prokázáno, že úvěrovou smlouvu se žalovaným uzavřela společnost [právnická osoba] Ve vztahu k této úvěrové smlouvě však v žalobě není žádné tvrzení, ze kterého by vyplývalo, že žalobkyně je aktivně věcně legitimována k uplatnění nároku z této smlouvy vůči žalovanému. Aktivní věcná legitimace žalobkyně neplyne ani z provedeného dokazování. Za této situace byl soud připraven žalobkyni s tímto svým závěrem o neunesení důkazního břemene seznámit a zároveň jí poskytnout poučení o následcích neunesení břemene důkazního ve smyslu ustanovení § 118a OSŘ. Tím, že se žalobkyně nedostavila k nařízenému jednání, se sama zbavila možnosti být vyzvána a poučena ve smyslu posledně citovaného ustanovení. Za této situace nezbylo soudu než žalobu z nedostatku aktivní věcné legitimace žalobkyně zamítnout. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 OSŘ, když žalovaný měl ve věci plný úspěch, avšak náklady řízení mu žádné nevznikly.