9 C 192/2020-73 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] uzavřela na základě elektronicky adresované žádosti žalovaného se žalovaným dne [datum] formou elektronické komunikace smlouvu o úvěru č. [anonymizováno] (dále jen„ smlouva“). Žalovaný potvrdil registraci a uvedl číslo bankovního účtu s tím, že na tento účet žádá poukázat příslušnou částku úvěru. Následně právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] úvěr ve výši [částka]. Spolu s poskytnutou částkou se žalovaný zavázal uhradit částku [částka] představující poplatek za poskytnutí úvěru. Celkovou částku [částka] se žalovaný zavázal uhradit do [datum]. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši vyčerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Pohledávka se skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši [částka] a nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také zákonný úrok z prodlení od prvního dne prodlení. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že původní věřitelka ověřovala úvěruschopnost výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy těchto 10 % se musí rovnat minimálně životnímu minimu. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla macimálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Dále byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, [příjmení], CRKI a EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného, a proto bylo jeho žádosti o úvěr vyhověno. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání soudu dne [datum] se žalovaný nedostavil, neomluvil se, přestože předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno postupem podle ustanovení § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“) dne [datum]. Žalobkyně a její zástupce se k jednání také nedostavili, byli však omluveni. Soud proto ve věci jednal a rozhodl dle ustanovení § 101 odst. 3 OSŘ v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Ze smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako věřitelem a žalovaným jako klientem dne [datum] formou elektronické komunikace. Touto smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému jednorázový bezhotovostní úvěr v celkové výši [částka], a to bankovním převodem na bankovní účet klienta. Poplatek za úvěr byl sjednán ve výši [částka]. Klient se zavázal dlužnou částku ve výši [částka] splatit jednou splátkou do [datum] Součástí smlouvy o úvěru byl také Souhlas se zpracováním a nakládáním s Osobními údaji pro Registr. 4. Z výpisu z účtu soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala na bankovní účet žalovaného dne [datum] celkovou částku úvěru ve výši [částka] s poznámkou„ Zápůjčka dle smlouvy [anonymizováno] [variabilní symbol]“. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že ji uzavřela právní předchůdkyně [role v řízení] jako postupitel se žalobkyní jako postupníkem dne [datum], a na jejím základě se žalobkyně stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o úvěru č. [anonymizováno]. Nedílnou součástí smlouvy o postoupení pohledávek se stala Příloha [číslo] Seznam postoupených pohledávek. 6. Z listiny označené Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena žalobkyni. Z poštovního podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že dopis ze dne [datum] byl žalovanému zaslán na adresu trvalého bydliště uvedeného ve smlouvě ([ulice a číslo], [obec]). 7. Z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že zástupce žalobkyně před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, a to ve lhůtě do tří dnů. 8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle ustanovení § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je z části důvodná. Právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel uzavřela se žalovaným jako dlužníkem shora popsaným způsobem dne [datum] smlouvu o úvěru č. [anonymizováno]. Na základě této smlouvy poskytla žalovanému v den uzavření smlouvy na jím uvedený účet peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr navýšený o poplatek [částka] splatit do [datum]. Žalovaný na svůj dluh nic neuhradil. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nepředložila žalobkyně soudu žádný důkaz. Nebylo tedy prokázáno, že její předchůdkyně postupovala tak, jak je uvedeno výše, neboť nebyly zjištěny příjmy ani výdaje žalovaného, ani výsledky lustrací ve výše uvedených databázích. Žalobkyně tak neunesla důkazní břemeno ohledně svých tvrzení týkajících se prověřování úvěruschopnosti žalovaného ze strany své předchůdkyně. Za této situace byl soud připraven ji při jednání poučit o neunesení důkazního břemene a o následcích s tím spojených. Žalobkyně se však jednání nezúčastnila, a sama se tak zbavila možnosti být takto poučena. Za této situace soudu nezbylo než uzavřít, že předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím spotřebitelského úvěru žalovanému nedostála své povinnosti zakotvené v ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž následkem je podle § 87 odst. 1 neplatnost, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (viz např. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 702/20, bod 31. odůvodnění). Žalovaný je tak povinen podle posledně uvedeného ustanovení vrátit dlužnou jistinu v době přiměřené svým schopnostem. Žalobkyně poskytla žalovanému částku [částka], kterou žalovaný ani z části nesplatil. Vzhledem k tomu, že soud nezná aktuální možnosti žalovaného, uložil mu povinnost vrátit dlužnou jistinu žalobkyni ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. 12. Jak je patrné z výše uvedeného, další nároky žalobkyně opírající se o znění předmětné úvěrové smlouvy (poplatek) jsou s ohledem na neplatnost této smlouvy nedůvodné. Obdobná situace je i ohledně zákonného úroku z prodlení, neboť přiměřená doba k vrácení dlužné jistiny je uvedena ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaný by se ocitl v prodlení, teprve pokud by nesplácel dle rozhodnutí soudu. Proto soud žalobu ve zbývajícím rozsahu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl. 13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ, podle kterého účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala ke dni rozhodování soudu částku [částka] a zákonný úrok z prodlení, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka], celkem ke dni rozhodování soudu [částka]. Oprávněným byl shledán její nárok ke dni rozhodování soudu ve výši [částka]. Žalobkyně byla úspěšná co do částky [částka]. Neúspěch pak zazna