9 C 48/2021-77 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná dne [datum] použila ke své přepravě vozidlo městské hromadné dopravy provozované žalobkyní, a na výzvu přepravcem pověřené osoby se neprokázala platným jízdním dokladem. O této skutečnosti byl sepsán zápis o provedené přepravní kontrole [číslo]. Vznikla jí proto povinnost zaplatit jízdné ve výši [částka] a přirážku k jízdnému ve výši [částka], přičemž tyto částky dobrovolně neuhradila. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. S ohledem na skutečnost, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“) věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] vzal soud za prokázané, že žalovaná shora uvedeného dne cestovala hromadným dopravním prostředkem žalobkyně, metrem linkou C bez platné jízdenky. Jízdné ani přirážku k jízdnému na místě neuhradila. Žalovaná nesplnila povinnost podle § 4 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční přepravu, prokázat se při kontrole platným jízdním dokladem a je povinna kromě jízdného uhradit i přirážku, která podle § 7 odstavce 5 citované vyhlášky, § 37 odst. 5 písm. b), § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách může činit až [částka]. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky. Protože žalovaná nezaplatila dlužnou částku v den provedení kontroly, jak uvedeno v čl. 8. odst. 4. Smluvních přepravních podmínek Pražské Integrované dopravy, je v prodlení. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Proto soud žalobkyni přiznal ode dne následujícího po splatnosti pohledávky z dlužné částky také požadovaný úrok z prodlení, jehož výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Náklady žalobkyně potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva stanovil soud dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.“), dle níž činí odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. sestávající se z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci dle § 11 odst. 1, písm. a), písm. d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a předžalobní výzva ze dne [datum]) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., tedy [částka], což činí [částka]. K tomu náleží advokátovi žalobkyně daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka] Náklady za právní zastoupení advokátem činí celkem částku [částka]. Tato částka spolu se zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka] dle položky 2 bodu 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků obsaženého v příloze zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění, činí celkem částku [částka]. Proto soud přiznal žalobkyni k tíži žalované celkem [částka]. S ohledem na ustanovení § 157 odst. 4 OSŘ obsahuje písemné vyhotovení rozsudku zkrácené odůvodnění.